E-knihy pro dospělé

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Příběhy malého chlapce, který prošel nejednou těžkou životní zkouškou, která mu ubírala radosti z jeho dětství. Tato knížka se snaží alespoň náznakem říci něco o době 30tých a válečných let, ve které hrdina příběhu žil. Avšak na druhé straně měl Toník tolik síly, aby vše překonal a přestože zůstával sám, nacházel si své radosti mezi kamarády, na které nikdy nezapomněl a se kterými kompenzoval negativa, která jej provázela od narození, až do puberty.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Napínavý příběh cesty tří lidí za svobodou. Je zasazen do dění kolem událostí v revolučním Maďarsku roku 1956. Dobrodružství, které se brzy mění v zápas o holý život, prověří jejich charaktery i charaktery dalších osob, které do jejich příběhu vstoupí. Kdo z těch, na jejichž pomoc a přátelství se spolehnou, se ukáže jako udavač? Hlavním hrdinou je Ján Sokol, mladý muž, který má nevítaný talent dostávat se do sporu s okupační mocí.

Narození Sisyfovo (1998) přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo poznatelnou realitu.

„Schody do absolutna, známý a věčný příběh o setkání, lásce, vášni a dalších prožitcích.“ Tuto větu napsal na program scénického čtení povídky, která byla skryta v mém autorském šuplíku dlouhých dvacet pět let, můj přítel z divadla Bez zákulisí v Sokolově ing. František Faust. Příběh, který v různých obměnách provází svět lidí od nepaměti, popisuje lásku v jejích romantických podobách. On je dvacetiletý kluk z maloměsta na západě Čech a ona jeho tajemná pražská Múza. Setkávají se spolu na různých místech, která se v těch láskyplných setkáních proměňují z obyčejných míst na místa plná kouzel a tajemství. Všednost jejich příběhu o setkání, vzplanutí, vášni, tajemství a rozchodu je vyvážena způsobem podání děje formou básnických metafor, které mají čtenáři připomenout neobyčejnou krásu českého jazyka.

Partnerský rozchod již potkal nebo může potkat nejednoho z nás, patří k životu. Avšak vždy není snadné zbavit se bolesti, kterou způsobí. Smutek, osamělost, ztráta důvěry, obava z navázání nového vztahu, to všechno jsou stavy, jimiž si opuštění partneři často musejí projít. Příběh dnešní ženy vypráví o tom, jak se s touto citově náročnou situací vyrovnává Irma, žena ve středním věku, matka dvou dětí.

Jste motorkář nebo motorkářka a rádi si o tom povídáte, když se sejdete u skleničky? Tak právě takovéto povídání najdete v této knize. Jsou zde zajímavé tipy na výlet; jak to chodí v motoškole; jak to vypadá při nehodě, když vám jde opravdu o život; zákulisí MotoGP a navrch několik povídek o motorkách.

Titul MANTRY - Krása citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Titul MANTRY - Něžnost citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Titul MANTRY - Cítění citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Něžná víla, je samostatná báseň a nabízí čtenáři nový směr vnímání citu. Najdete v ní souvislosti života a jeho principy, které můžou přinést jiný náhled na doposud zajeté koleje myšlení. Dokáže vás obohatit a povznést.

Katalog k výstavě Model v němž naleznete esej kurátora výstavy Ladislava Kesnera. Katalog je doplněn souborem rozhovorů, které kurátor vedl s vybranými vystavujícími umělci: Antony Gormleym, Mariele Neudecker, Lorenzem Estermannem, Edwinem Zwakmanem a Jaroslavem Rónou.

Místní dobytkáře vysává Spolek pro ochranu farmářů, který si nechává platit výpalné za jejich ochranu. Zároveň však rančery okrádá. Mladý kovboj Jim Shappard je požádán, aby se vydával za mrtvého pistolníka a tím zastrašil zloděje dobytka. Bude rančerova dcera Emily opětovat jeho lásku nebo bude chtít pomstít svoji sestřenici a pseudopistolníka zabít? Nebezpečná hra je hra plná úkladů, nebezpečí, lásky, nenávisti, žárlivosti, ale i partnerských vztahů a rodinných problémů.

Dva znepřátelené rody Baxterové a Forestové mají vedle sebe ranče. Rodina Rosemary Baxterové je v kraji nenáviděna, protože její otec údajně zabil dceru místního bohatého dobytkáře Foresta. Nejmladší z Forestů - Kevin má za úkol Emily ublížit. Ale jeho vztah k dívce se mění z nenávisti v lásku. Nedokáže jí ublížit, ale také nemůže jít proti vlastní rodině a tak se rozbíhá příběh, plný tajemství, překvapivých zvratů, vášně, nepřátelství, nenávisti, lásky a přátelství, který má překvapivé rozuzlení.

Cestopis popisuje, jak projet přes 2000 km největšího ostrova Karibiku. Čtenáři navštíví s knihou Havanu, vodopád Soroa, tabákovou fabriku, Zátoku Sviní či úžasné pláže severního pobřeží včetně známého Varadera. Nechybí ani fotografie a rady na cesty.

Bělehrad 1976: toto slovní spojení rezonuje v hlavách a srdcích nejen fotbalových fanoušků. A po právu: vždyť naše historie tohoto sportu, ať už československá, nebo česká, nemá žádnou další zlatou medaili ze světového či evropského šampionátu. Kniha, kterou sestavili zkušení sportovní novináři a publicisté Josef Káninský a Stanislav Hrabě, nás provází na podivuhodné cestě; tu musel urazit tým, kterému nikdo příliš nevěřil ani u nás (natož ve fotbalové Evropě), jehož vedení nepočítalo s tím, že by se mohl probojovat do evropského finále (a tam uspět), kterému se předtím nepodařilo postoupit na mistrovství světa… I po tomto neúspěchu naštěstí zůstal u kormidla Václav Ježek – a spolu s Jozefem Venglošem sestavili mužstvo, které mělo kvalitu i bojovnost, pokoru i sebevědomí, ale především týmového ducha.

Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu. Vždyť už první český král z tohoto rodu Jan Lucemburský vypudil svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a maličkého synka Václava, pozdějšího Karla IV., věznil na Lokti a Křivoklátě. Vztahům v rodině nepřidal ani Janův sňatek s Beatrix Bourbonskou, po němž vyhnal Karlovu choť Blanku z Valois do Brna.

Jeden obyčejný kluk si už od malička rád kreslil. Vzhledem k tomu, že měl i trochu smyslu pro legraci, brzy vytvořil svůj první kreslený vtip. Ty začaly brzy přibývat, nejprve pro obveselení kamarádů a známých, následně se autor osmělil, začal oslovovat nejrůznější humoristické časopisy, vydavatelství křížovek a regionální tiskoviny, a tak se jeho dílka začala objevovat i v nich.

Co takhle prodat duši? Využít k dosažení cíle woodoo? Zaplést se se světem čar a kouzel? V mezních situacích se u lidí leckdy objevuje touha využívat magii nebo potkat kouzelného dědu. A co kdyby k tomu opravdu došlo? Autorka říká spolu s klasikem: „Kdybychom skutečně věděli, co si vlastně přejeme, nepřáli bychom si to nikdy“.

Jednadvacetiletý student z Plzně je shodou okolností nucen odjet na týden ke svým vzdáleným příbuzným na venkov. Díky tomu bude muset řešit typicky venkovské problémy, značně nevyhovující jeho městské nátuře. Ne vždy se to proto obejde bez povahových střetů a komických situací. Motto příběhu: "Když zblbnout, tak na čerstvém vzduchu."

Bahno, žumpa, stoka, škvár, autor se zmohl jen na zaplevelení knížky pouhou ubohou snůškou vulgarismů a vyslovených nechutností bez jediné za pozornost stojící myšlenky. Kdo tohle mohl vydat… Tak by mohl vyznít názor čtenářů na právě předkládanou knížku. Jako protipól popsaného hodnocení by mohlo vypadat následující mínění čtenářů: Kniha je sice plná a možná i na můj vkus přeplněná množstvím vulgarismů a nechutností, ale při odhlédnutí od tohoto nedostatku je schopna vyloudit čtenářův úsměv alespoň natolik, aby se vyplatilo si ji s přimhouřením jednoho a možná i obou očí přečíst. Tomuto druhu čtenářů je určen další text této mé anotace.

Chris Tracy se nepohodl s otcem a utekl na Východ. Po čase se vrací na Západ na otcův ranč, ale zjišťuje, že otec zemřel a ranč má jiného majitele, svéráznou a vlivnou rodinu Malcolmů. Chris má podezření, že něco není v pořádku a nevěří, že by ho otec vydědil a pátrá po způsobu nabytí ranče Malcolmy. Navíc ví o tajné podzemní chodbě do kamenné budovy starého ranče. Nakonec zjistí, že Malcolmové získali ranč podvodem – že mu ho vlastně ukradli a chce ho zpět.

Julie Collinsová je sedmnáctiletá dcera ženy, která byla při přepadení dostavníku zastřelena. Zůstává sama, ale protože měli druh, přišla o domek a zbytek dluhu si musí odpracovat v saloonu a hotelu ZLATÁ HVĚZDA, který vlastní muž, který se snaží osamělou nezkušenou dívku využít jako levnou pracovní sílu jako pokojskou. Později se snaží ji zneužít i jako vábničku pro muže. Julie prochází krušnou zkouškou, ale v prostředí plném křivd a nástrah, nalézá i přítele, mladíka Davida, kterému se líbí a který se jí snaží ze služby za každou cenu dostat.