Česká klasická literatura

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala.

Slabikář (1961), třetí básníkova sbírka, rovněž spoluvytvářela koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Přinesla opět civilní témata, ale jako novum zde autor odsuzuje zabraňování poznání v zájmu „pořádku“. Stálé poznávání je pro něj klíčovou otázkou mravní.

„Tato kniha byla napsána v New Yorku o New Yorku a na mysli s New Yorkem a na mysli s New Yorkem a ničím jiným,“ psalo se trefně o této knize na přebalu jejího prvního vydání.

Achilles a želva (1960) je druhá sbírka básníka, která spoluvytvářela s debutem Denní služba a následnými sbírkami koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Vybírala si civilní témata.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Aladinova lampa navazuje v žánrovém smyslu na dnes již klasického Anděla na kolečkách. Na rozdíl od něj Aladinova lampa, si posvítila na stejně rozlehlé, avšak zcela odlišně situované země: Indii, Čínu, Rusko a další.

Prvotina světově uznávaného a v Čechách stále opomíjeného básníka Miroslava Holuba Denní služba (1958).

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Staré pověsti české (1894) jsou beletrizovaným souborem pověstí o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Bivojovi, Horymírovi včetně novějších pověsti o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi. Jirásek čerpal pro své populární dílo pro mládež z Kosmase, Dali­mila, Václava Hájka z Libočan.

Hlavní hrdina, mladík jménem Vandraren, se vydá na pouť, aby poznal svět. Kromě poznání chce dospět a snad i zmoudřet. Zažije mnoho dobrodružství. Pozná sebe, spoustu lidí, potká svůj osud i osudovou lásku. Autor Janiel Kaffe opět dokazuje, jak lehké je zbořit hranice, které vlastně ani neexistují, mezi fantazií a skutečností. Na celou cestu Vandrarena dohlíží poněkud zvláštní patron, šaman Houbička.

Výbor z básní, písní, rozhlásků a blues jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších básníků 2. poloviny 20. století, klasika moderní české poezie.

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu.

Tonoucího z vltavské tragédie května 1898 – výbuchu parníku František Josef I. – vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s vorařovou ženou, které se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou – roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat.

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

Jedinečné dílo Jana Amose Komenského ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech). Kniha je čtyrjazyčná: původní latinský text obsahuje český, anglický, německý a ruský paralelní překlad.

Přehledné dějiny německy psané literatury vzniklé v českých zemích v 10.-20. století s důrazem na přelom 19. a 20. století. Kniha je rozdělena do 15 kapitol, které postupně seznamují čtenáře s německou literaturou do roku 1848 včetně, s moravskými německými realisty, s novoromantiky, expresionisty, s "pražským německým kruhem" i autory mimopražskými a s osudy německých tvůrců po roce 1945. Každá kapitola je doplněna přehledem literatury. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Adalbertu Stifterovi, Maxi Brodovi, Franzi Kafkovi a Franzi Werfelovi. Publikace je provázena přeloženými citáty z děl pojednávaných autorů, jejich fotografiemi, obrázky knižních obálek i dobovými snímky staré Prahy v textu a doplněna přehledem další použité literatury a poznámkami.

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež.

Lyricko-epická báseň s epickou složkou navazující na loupežnické příběhy. Viléma, vůdce loupežníků, poznáváme už jako vězně odsouzeného za otcovraždu.

Předchůdce Járy Cimrmana - básník, vynálezce, teoretický fyzik atd. Jakub Hron Metánovský. Jeho kuriózní zápisky, vedené po léta s nesmírnou pečlivostí, bádání v mnoha oblastech, básně i filosofické úvahy činí z něj jednu z nejpozoruhodnějších postav české literatury. Texty jiskří osobitým humorem. K němu se vyjadřuje i Jiří Lábus, který pro tištěné vydání básně a zápisy namluvil. Knihu doplňují fotografie z legendárního představení divadla poezie Regina Břeclav.

Maryša – realistická tragédie ze slovácké vesnice, o úloze peněz na vesnici a síle předsudků v životě; Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (5 jednání); slovácké nářečí (charakteristika postav a prostředí). Doporučená školní četba.

Nejčtenější román jednoho z bratří Mrštíků vypovídá o citovém zrání mladé dvojice.

Román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzitivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měšťáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.

Drobné cestopisné črty a náladotvorné obrázky z vesnického života jsou zapomenutým skvostem – pro citlivou duši i lákavým čtenářským zážitkem. Vilém Mrštík v nich setrvává na jižní Moravě, v kraji Hanáckého Slovácka.

Klasické pohádky Boženy Němcové doplněné dětskými ilustracemi. Kniha obsahuje celkem 14 pohádek a 20 původních ilustrací.

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy.