Česká klasická literatura

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty.

Třetí díl Spisů Františka Gellnera obsahuje autorovo první a jediné drama Přístav manželství, román Potulný národ a fejetony s podkapitolami O sobě a o umění a O otázkách časových a politických a jiné fejetony.

Přehledné dějiny německy psané literatury vzniklé v českých zemích v 10.-20. století s důrazem na přelom 19. a 20. století. Kniha je rozdělena do 15 kapitol, které postupně seznamují čtenáře s německou literaturou do roku 1848 včetně, s moravskými německými realisty, s novoromantiky, expresionisty, s "pražským německým kruhem" i autory mimopražskými a s osudy německých tvůrců po roce 1945. Každá kapitola je doplněna přehledem literatury. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Adalbertu Stifterovi, Maxi Brodovi, Franzi Kafkovi a Franzi Werfelovi. Publikace je provázena přeloženými citáty z děl pojednávaných autorů, jejich fotografiemi, obrázky knižních obálek i dobovými snímky staré Prahy v textu a doplněna přehledem další použité literatury a poznámkami.

Druhý svazek Spisů Františka Gellnera přináší veškerou povídkovou tvorbu tohoto dodnes čtenářsky oblíbeného autora, původně shrnutou v titulech Cesta do hor a jiné povídky (1914) a Povídky a satiry (1927).

Achilles a želva (1960) je druhá sbírka básníka, která spoluvytvářela s debutem Denní služba a následnými sbírkami koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Vybírala si civilní témata.

Slabikář (1961), třetí básníkova sbírka, rovněž spoluvytvářela koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Přinesla opět civilní témata, ale jako novum zde autor odsuzuje zabraňování poznání v zájmu „pořádku“. Stálé poznávání je pro něj klíčovou otázkou mravní.

Prvotina světově uznávaného a v Čechách stále opomíjeného básníka Miroslava Holuba Denní služba (1958).

Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touha po svobodě a přičinlivost. To vše lze nalézt v původních vzpomínkách cestovatele a světoznámého polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu.

„Tato kniha byla napsána v New Yorku o New Yorku a na mysli s New Yorkem a na mysli s New Yorkem a ničím jiným,“ psalo se trefně o této knize na přebalu jejího prvního vydání.

Aladinova lampa navazuje v žánrovém smyslu na dnes již klasického Anděla na kolečkách. Na rozdíl od něj Aladinova lampa, si posvítila na stejně rozlehlé, avšak zcela odlišně situované země: Indii, Čínu, Rusko a další.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv.

Legendární svazek dopisů, v nichž je celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

V prvním díle trojdílné románové kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Jedinečné dílo Jana Amose Komenského ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech). Kniha je čtyrjazyčná: původní latinský text obsahuje český, anglický, německý a ruský paralelní překlad.

Příběh o vědomém zlu. Příběh o nevědomém dobru. Příběh o plánech na zotročení lidstva.
Marie je obyčejná ženská. Avšak jen do té doby, než je donucena zjistit, že až tak úplně obyčejná zase není. Než poodhalí roušku největšího tajemství historie.

Výbor z básní, písní, rozhlásků a blues jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších básníků 2. poloviny 20. století, klasika moderní české poezie.

Pohádky Jindřicha Šimona Baara. Legendární kniha, jež přináší humorné, tajuplné příběhy z Chodska. Ilustroval je známý kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

Předchůdce Járy Cimrmana - básník, vynálezce, teoretický fyzik atd. Jakub Hron Metánovský. Jeho kuriózní zápisky, vedené po léta s nesmírnou pečlivostí, bádání v mnoha oblastech, básně i filosofické úvahy činí z něj jednu z nejpozoruhodnějších postav české literatury. Texty jiskří osobitým humorem. K němu se vyjadřuje i Jiří Lábus, který pro tištěné vydání básně a zápisy namluvil. Knihu doplňují fotografie z legendárního představení divadla poezie Regina Břeclav.

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež.

Nová novela českého spisovatele, který je známý především jako autor Zdivočelé země.

Téma politických vězňů, kteří přežili díky kamarádství a solidaritě, ale mnohem výraznější je zde oslava celoživotní manželské lásky, která nekončí ani smrtí.

Humoristická povídka z roku 1922 se stala ikonickou fotbalovou pohádkou pro dospělé. Starý Klapzuba, otec jedenácti zdatných chlapců, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa. Naplní tedy – dodnes jako jediná česká fotbalová parta – fotbalový sen všech českých fanoušků. Doplněno slavnými ilustracemi Josefa Čapka.