Literatura faktu

28 historickými mniaturami nabízejícím netradiční pohled na oponu dějin 20. století. První z nich například obsahuje unikátní svědectví o pozadí atentátu na Aloise Rašína, jiné pak odpověď na otázky: jak odešel „vůdce národů“ Stalin a Gottwald ho přežil jen o devět dnů, proč se Rosenbergrovi nikdy nepřiznali a v jiném procesu se nepřiznal Gustáv Husák, jak se dostala rudá vlajka nad Reichstag a proč na konci války kapitulovali Němci nadvakrát.

Zdravotnictví, to zdaleka není jen lékařství. Jeho zcela nezbytnou součástí je i ošetřovatelství, farmacie, hygiena, a to i ta obecná a komunální, včetně pohřebnictví. Nezbytnou součástí je i zdravotnické školství, ale i obory tzv. „obslužné“. Údržbou počínaje, přes stravování pacientů i zaměstnanců, archiv zdravotnické dokumentace, až po energocentrum, informační systémy, vodní hospodářství, klimatizaci nebo kotelnu.

Kniha se věnuje vývoji zdravotnictví v Evropě a částečně i jinde ve světě, čtenář zde najde především přehled činů, které vedly zdravotnictví dopředu. Nejedná se o další dějiny medicíny a už vůbec ne o dějiny některého z lékařských oborů, ale o širší pohled na události, které ovlivňovaly vývoj disciplín ovlivňujících zdraví lidí. Text je proložen životopisy několika osobností ze světa, které se velmi zasloužily o rozvoj zdravotnictví.

Nacistický program Lebensborn unesl až půl milionu dětí z celé Evropy. Prostřednictvím procesu nazvaného germanizace se měly stát příští generací árijské rasy. Erice Matkové bylo pouhých devět měsíců, když nacističtí lékaři prohlásili, že je vhodná k tomu, aby byla „dítě Hitlera“. Z Eriky se tak stala Ingrid von Oelhafen...

Režim Adolfa Hitlera se nazýval nacionální socialismus, ve zkratce nacismus. Zatímco nacionalistická stránka Hitlerova režimu je poměrně dost známá a dobře popsaná, o socialistické stránce Hitlerova režimu už takové povědomí není. Z tohoto důvodu vznikla tato kniha. Snaží se přiblížit, jaké byly reálie Hitlerova socialismu, ale i Hitlerova rovnostářství a státu blahobytu. Přibližuje, jaké bylo vlastně postavení podnikatelů a zaměstnanců. Kdo hrál v nacionálně socialistickém hospodářství prim - zda stát anebo podnikatelé.

Kniha známého spisovatele literatury faktu Romana Cílka popisuje soudní proces s jedním z pohlavárů SS Karlem Wolffem, šéfem osobního štábu Heinricha Himmlera. Rekapitulace procesu je proložena líčením osudů tří obětí vražedné mašinérie holocaustu.

Autor této knihy, RNDr. Jiří Baum (1900-1944), byl odvážným cestovatelem a badatelem. V průběhu svého života podnikl celkem pět výprav do nitra Afriky. Při poslední cestě v roce 1938 se rozhodl vydat po stopách svého předchůdce, slavného cestovatele Dr. Emila Holuba (1847-1902). Ten Afriku navštívil několikrát v průběhu druhé poloviny 19. století. V knize „Holub a Mašukulumbové“ Jiří Baum vzpomíná na nejslavnějšího českého objevitele s láskou a obdivem, zároveň však upřímně kritizuje některé jeho názory. Kniha „Holub a Mašukulumbové“ je unikátním dílem, které populárně-vědeckou formou zaznamenává proměny afrického života a kultury v období velkých společenských změn 19. a 20. století. Zároveň popisuje obtíže, kterým museli oba cestovatelé při svých výpravách čelit. Je tak vzpomínkou na silnou vůli, odvahu a obětavost obou mužů, jejich manželek a všech jejich spolupracovníků.

Autor z části humornou a z části popisnou formou ukazuje čtenáři svou „Horskou dráhu života“, která jej střídavě vyvážela v jeho kariéře nahoru a pak zase padal dolů jako na skutečné horské dráze. To vše se mohlo odehrát jen v těch zvláštních a neopakovatelných letech od roku 1988 do roku 1992. V těchto letech se tisíce lidí loučily se svými „teplými místečky“ a většinou neradi uvolňovali místa novým, kteří je na nich střídali. Pro dnešní generaci mladých lidí jsou už ta léta jen historií. Proto se k ní vracím, abych ji pamětníkům připomněl a těm mladým ukázal nesmírný význam té doby i pro jejich životy v té kladné a třeba i záporné roli.

Kniha Hradní pan Brouček a jiná monstra představuje průkopnický příspěvek k novému oboru – české politické monstrologii. Tato odborná disciplína se zabývá studiem a klasifikací monster, která se v uplynulých letech objevovala na naší politické (ob)scéně a v našem veřejném životě, jako je „Hradní pan Brouček“ (Miloš Zeman), „Apoštol svobody“ (Václav Klaus), Kindlova právnická mafie, pražský magistrát a mnohá další. Kniha sestává z textů filozofa Václava Němce z posledních deseti let, které vznikaly právě při jeho občanském a intelektuálním potýkání s těmito monstry.

Historie rockové hudby 50. až 70. let v osmnácti obrazech od Leoše Šeda je fascinujícím a zasvěceným průvodcem tím „nej nej nej“, co se v moderní populární hudbě po druhé světové válce odehrálo. Nejde o chronologicky suchý přehled dat, názvů singlů či sestav jednotlivých kapel, na stránkách téměř pětisetstránkové knihy se totiž před čtenářem otevírá pohled zaujatého fanouška.

Třetí díl dobrodružných vzpomínek legendárního polárníka Jana Welzla. Kniha nás zavádí na Novosibiřské ostrovy mezi autorově srdci tolik blízké Eskymáky, lovce kožešin a hrdinné mořeplavce.

Přemyslovci… Jméno bájného českého rodu zas a znovu rezonuje v našich myslích i srdcích. Dynastie, která se vynořuje z šera českých dějin a po mnoha vzestupech i pádech se stává jedním z nejvýznamnějších stavebních prvků naší historie...

Příběh o založení kláštera Teplá
Fascinující příběh z nemilosrdného 13. století vám přiblíží osud probošta Hroznaty, zakladatele kláštera v Teplé.

Duchovní otec televizních Četnických humoresek popisuje formou literatury faktu kriminální případy spáchané doslova od Aše až po Jasinu a řešené československým četnictvem, které se staly základem námětu úspěšného televizního seriálu. Kniha zároveň obsahuje řadu reálií o četnickém sboru a jím vykonávané pátrací službě, z nichž bylo při zpracování námětu vycházeno a je doplněna řadou dobových obrazových příloh.

Velký zájem o Peru, který se u autora knihy projevoval již od dětských let, ho přivedl ke spoluorganizaci expedice „Titicaca 2004, CZ“, která, kromě přírodovědeckých, topografických a socioekonomických studií, měla podat vizuální svědectví o krajině a člověku v oblasti jezera Titicaca na prahu třetího tisíciletí, zejména o formě života a zvycích místních indiánských komunit. Kniha „Incawasi – sídlo bohů“, je rovněž jedním z výsledků studií realizovaných během expedice Titicaca. Jejich koncepce vycházela ze srovnávacích studií na jiných archeologicky významných lokalitách, které předcházely vlastním pracím realizovaným následně na jezeře Titicaca.

Známý teplický lékař (a rockový fanoušek) Jaroslav „Yarda“ Pichlík je v literatuře zatím známý jako autor zasvěcených recenzí o rockové hudbě. Jeho knižní prvotina však obsahuje dvě desítky povídek žánru „literatury de faktu, artefaktu, nefaktu a antifaktu“.

Jan Šmarda v této knize poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919–5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu.

Vybrané eseje ze stejnojmenného pořadu České televize Jádro. Podkladem jsou současné vědecké práce ze špičkových pramenů.

Nikdo neví, co bude příčinou zániku lidstva, zda jaderná válka, asteroid, epidemie, změny klimatu či jiné katastrofy. Jisté je, že život na naší planetě jednou skončí. Může se to stát každým rokem, dnem, ba i vteřinou. Autor nám barvitě vylíčí nejrůznější varianty zkázy, ať už přírodního původu, nebo ty, které si zaviníme sami.

V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.

Spisovatelka Zuzana Maléřová a fotograf Vlado Bohdan mají společné datum narození, krevní skupinu, dceru Alžbětu, syna Jeronýma a několik knih oceněných kritikou i čtenáři (Život je kulatý, Viděla jsem jitro, Kolemjdoucí, Celá viola tvé duše, Ticho v květu violy, Příběhy z tribuny, Šťastná hodina, Proč kluci milují fotbal, Dopis Cyranovi a další). Knížka Jak potkat děti je o dětských otázkách a dospělých odpovědích. Každá z těch otázek začíná JAK.

Roky 1938 až 1945. V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů. Byl to skutečně zvláštní, nečernobílý čas. Jako v okénku bizarního orloje se v rychlém sledu střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté studu z ponížení a zrady, chvíle nadějí i beznadějí, bolesti, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí.

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské

kniha dává živý, ucelený i detailní obraz Husova života a doby. Filosoficky kultivovaným způsobem Jsou zde postižena témata, jež představovala dynamizující jádro dobových sporů, zejména střet realismu s nominalismem, jenž tvořil pozadí názorových bojů 13. a 14. století.

JUDr. Jaroslav Frei je dnes málo známá osobnost, ačkoli mu vděčíme za mnohé. Jeho jméno se vytratilo, jeho zásluhy si přivlastnili jiní. Vlastní pílí se vypracoval až na ředitele Jawy. Sám majitel František Janeček mu nejen svěřil chod své továrny, když mu docházely síly, ale ustavil ho i vykonavatelem své poslední vůle. A za co Freiovi vděčíme? Třeba za Jawu 250 Pérák. To Jaroslav Frei podnítil a zaštítil tajné práce, které v Jawě během války probíhaly. Proč jsme na Jaroslava Freie zapomněli? Protože se po komunistickém puči v únoru 1948 nenechal zlomit. Když u dveří jeho pražského bytu zvonili jednoho brzkého rána příslušníci STB, utekl přes balkon výtahovou šachtou a za dramatických okolností pokračoval na Západ.

aneb Mladí miliardáři internetového věku
V roce 2007 vytvořil jednadvacetiletý David Karp jednoduchý blogovací systém a nazval ho Tumblr. Prostě ho to tak napadlo. O pět let později se Tumblr stal jednou z deseti nejnavštěvovanějších webových stránek na světě, využívalo ho 170 milionů lidí. V roce 2013 ho koupila obří firma Yahoo za víc než miliardu dolarů. Mladík, který ani nedokončil střední školu, z toho získal v přepočtu asi 5,2 miliardy korun. A zdaleka není jediný, komu se něco podobného podařilo.

Jednou cizincem, provždy cizincem Autobiografický román nás provede protektorátní Prahou s jejími barrandovskými ateliéry, bombardovaným Berlínem, poválečným pohraničím, marasmem budování socialismu podpořeným „bratrskou pomocí spřátelených vojsk“, komunistickým kriminálem i prosperující kapitalistickou Spolkovou republikou Německo. Vypráví příběh o vykořenění a nespravedlnosti, ale i o víře ve vlastní schopnosti, síle a odvaze vzepřít se nepřízni osudu.

Jiří Adamíra patřil k nejlepším českým hercům druhé poloviny dvacátého století. Jeho úchvatné herecké výkony byly vystavěny nejen na nesporném talentu, ale také na pronikavém intelektu, hlubokých znalostech, přemýšlivosti o rolích a zodpovědnosti k divákovi. S jeho fascinujícím osobním charismatem se pojila i přesná dávka odzbrojujícího suchého humoru a ironie. Vedle obdivuhodné kariéry, lemované stovkami dokonale ztvárněných rolí, prožil také zajímavý osobní příběh, bohužel předčasně ukončený zákeřnou nemocí.

Přestože už dávno není takovým lamačem ženských srdcí, jakým býval v osmdesátých letech, stále zůstává impozantní osobností hereckého i veřejného života. Přestože se netají tím, že si občas dá skleničku navíc, a jeho vášeň pro cigarety je tak silná, že se stal chodící reklamou na kouření, stále ho mnozí vnímají jako vzor. Přestože už bezmála čtyřicet let platí za největšího elegána českého filmu a mohl by mít každou ženu, na kterou ukáže, stále zůstává se svou manželkou Andreou – a jejich vztah je stejně pevný jako stisk jeho ruky.

Ona - geniální herečka, která se uplatnila v komediích i dramatech, ve filmu, divadle, rozhlase i televizi. On - režisér, který uměl točit komedie a hudební filmy, do kterých tu a tam obsadil - když mohl - i svou životní partnerku.