Carpe diem - elektronické knihy

Lyricko-epická báseň s epickou složkou navazující na loupežnické příběhy. Viléma, vůdce loupežníků, poznáváme už jako vězně odsouzeného za otcovraždu.

Maryša – realistická tragédie ze slovácké vesnice, o úloze peněz na vesnici a síle předsudků v životě; Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (5 jednání); slovácké nářečí (charakteristika postav a prostředí). Doporučená školní četba.

Fotografický zápisník Evy Kosové přináší na 150 fotografií, jež zachycují strhující atmosféru koncertů první části velkolepého letního turné Michala Davida po České republice, rozloženého do let 2018-2019

Druhý povídkový sou­bor s názvem Milníky mimo civilizaci volně navazuje na předchozí autorovu sbírku povídek a novel Rozcestí mimo civilizaci.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků.

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež.

Povídka pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství. Příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku se svým milým a nutili ji do svazku s bohatým člověkem. Tím v ní vyvolali psychickou poruchu a dívka zešílela.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Narození Sisyfovo (1998) přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.

Sbírka dobrodružných povídek z exotických prostředí, která v polovině 60. let 20. století nastartovala obnovený zájem o spisovatele, který se proslavil krátkými, vypointované příběhy pro mládež a milovníky dobrodružství jakéhokoliv věku.

Výbor z básní, písní, rozhlásků a blues jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších básníků 2. poloviny 20. století, klasika moderní české poezie.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Komedie z českého prostředí, autor zde použil jako svůj námět mylnou pověst, že císař Karel IV. zakázal na hradě Karlštejně přítomnost žen; dílo bylo zfilmováno 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským. Doporučená školní četba.

Jeden z nejzábavnějších románů české literatury. Příběh spořádaného pražského měšťana pana Broučka, který se při cestě časem shodou okolností a neuvěřitelných náhod ocitá v 15. století, v době husitských válek.

Česká klasika. Sbírka ohlasové poezie – tvorby v duchu lidové slovesnosti. Obsahuje básně milostné, satirické, žertovné, převažuje v ní lyrika nad epikou. Doporučená školní četba.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Cestopis o výpravě tří českých tuláků a jedné tulačky do sibiřské tajgy – Východních Sajan a jižního Jakutska. O cestě vlakem přes třetinu zeměkoule, lesích, horách, jezerech, rybaření, houbách, brusinkách, domorodcích a pijácích krve vypráví formou deníku mozek celé akce, Tomáš Koranda. Deník doprovází na 120 autorských fotografií.

Oživené krásy vlasti (1979) bezprostředně navazují na autorovy předchozí Zapomenuté krásy vlasti (1972). Opětovně „v knize ožívají ty krásy, které v naší paměti překryl rušný a bohatý život všedního dne, až se dotkly meze, které říkáme zapomnění. O některých již nevíme, na jiné si jen mlhavě vzpomínáme, další jsme možná nikdy ani nevnímali jako zážitek, který by stál za zaznamenání. A zapomenout na ně, to by byla opravdu škoda.“ Knihu doplňuje bohatý obrazový doprovod tvořený fotografiemi Jana Šmída.

Pozoruhodný debut, jenž poprvé vyšel v tištěné formě v ro­ce 2003, představuje básnickou tvorbu z okruhu tzv. civilizační tematiky

Tonoucího z vltavské tragédie května 1898 – výbuchu parníku František Josef I. – vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s vorařovou ženou, které se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou – roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat.

Jedna z šesti děl z Petrohradských povídek v překladu Karla Havlíčka Borovského. Úředníkovi Botičkinovi se zničí plášť (úředníci v carském Rusku nosili uniformu, kterou si museli obstarat na vlastní náklady), šetří na nový. Po necelém roce šetření si ho nechá udělat u krejčího Petroviče za 85 rublů (plat Botičkina je 400 rublů/rok). Botičkin je pyšný na svůj nový uniformovaný kabát. Spolupracovníci ho částečně i kvůli novému plášti pozvou na večerní zábavu. Po cestě z ní je Botičkin okraden a přijde o plášť. Je nešťastný a snaží se pomoci si u policejního komisaře, pak u významného generála. Neuspěje a onemocní, protože prochladne. Do dvou dní je mrtev.

Román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzitivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měšťáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.

Veškerá pohádková tvorba známého českého klasika.

Čtyři pohádky z hanáckého Slovácka v původním nářečí, sesbírané a původně zakomponované do knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky autorky, národopisné sběratelky Augusty Šebestové

Křehká lyrika o prvních a posledních věcech v životě člověka, jemné brnkání na struny nostalgie, něha, čistota, celoživotní hledání lásky. A ještě mnohem více najde vnímavý čtenář v básnické sbírce debutantky z Vysočiny. Ilustrovala Ivona Vlčinská.

Básnická sbírka je jedním z nejznámějších děl Františka Gellnera. Gellner je silně ovlivněn moderními literárními směry (především dekadencí a symbolismem) a ve své sbírce kritizuje téměř vše, a to způsobem doposud neslýchaným. Zaměřuje se především na kritiku soudobé společnosti a zbytečnost života, ale vyjadřuje se také proti válečným konfliktům, ironizuje vyšší ideály a nešetří ani sebe sama, protože si uvědomuje svou vlastní ubohost, zbytečnost a nedokonalost. Doporučená školní četba.

Druhý svazek Spisů Františka Gellnera přináší veškerou povídkovou tvorbu tohoto dodnes čtenářsky oblíbeného autora, původně shrnutou v titulech Cesta do hor a jiné povídky (1914) a Povídky a satiry (1927).

Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu

Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu.

Třináct autobiografických povídek z pera autora léta žijícího v Kanadě zachycuje různé momenty jeho života v české realitě od konce druhé světové války do prvé poloviny 80. let minulého století. Příběhy jsou výpovědi o událostech všedního života, o tom, jak hrubý tlak společenské nesvobody drtivě zasahoval do nejrůznějších sfér života obyčejného člověka, a tím také do úsilí jednotlivce přežít mizérii totality, pokud možno, morálně nepoškozen.