Carpe diem - elektronické knihy

Obsáhlý román Petry Moravcové nabízí pohled do krajiny dávno zapomenuté, do míst, která už dnes neexistují. Připomíná osudy jedné rodiny v malé valašské vesnici v poválečné době a konfrontuje tyto příběhy se současným životem potomků rodiny. Tento dvojí pohled dává vyniknout rozdílům a zajímavým situacím, které autorka popisuje s humorem sobě vlastním.

Výbor z básní, písní, rozhlásků a blues jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších básníků 2. poloviny 20. století, klasika moderní české poezie.

Proslulý cestopis ze šedesátých let, napsaný na základě dojmů z pobytu v USA, jímž pozdější známý básník, esejista a imunolog získal značnou popularitu.

Cestopis pro celou rodinu. Návštěva všech kontinentů. Známá i méně známá místa zeměkoule. Velkoměsta, města i městečka. Účelné rodinné za poznáním. A daleko více... Doplněno fotografiemi.

Výbor z cestopisů z pera jednoho z nejvýznamnějších autorů cestopisné literatury vyšel poprvé v roce 1983 v Kanadě u Škvoreckých. Obsahuje čtivé a dnes už polozapomenuté texty z cest autora Afrikou, Amerikou, Borneem, Novou Guineou a Čínou.

Pohádky Jindřicha Šimona Baara. Legendární kniha, jež přináší humorné, tajuplné příběhy z Chodska. Ilustroval je známý kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek

Jan Šmíd, autor pozdějších bestselerů Čisté radosti mého života, Návrat čistých radostí a Údolí nejčistších radostí, debutoval v roce 1967 pod pseudonymem Jaime Pessoa strhujícím románem – vyprávěním o útěku vězně tropickým pralesem Jižní Ameriky.

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu.

Oživené krásy vlasti (1979) bezprostředně navazují na autorovy předchozí Zapomenuté krásy vlasti (1972). Opětovně „v knize ožívají ty krásy, které v naší paměti překryl rušný a bohatý život všedního dne, až se dotkly meze, které říkáme zapomnění. O některých již nevíme, na jiné si jen mlhavě vzpomínáme, další jsme možná nikdy ani nevnímali jako zážitek, který by stál za zaznamenání. A zapomenout na ně, to by byla opravdu škoda.“ Knihu doplňuje bohatý obrazový doprovod tvořený fotografiemi Jana Šmída.

V průběhu čtyřletého období se dospívající studentka Anina konfrontuje s ne vždy jednoduchou realitou, bezhlavou zamilovaností, pubertální náladovostí, komickou trapností, nárazovou ambiciózností, svéráznými mezilidskými vztahy, choulostivým politickým kontextem a v klokotu každodennosti pátrá po nevšednosti.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Málo známé dobrodružství hrdinů bude jistě pro mnoho čtenářů překvapením. Je to opět úsměvné dílo plné dobré nálady, vtipu a klukovských taškařic, v němž samozřejmě nechybí ani řada postav z předchozích vyprávění. Co je jejich ústředním námětem, napovídá název. Hlavní hrdinové zavítají balónem až k pyramidám na Sahaře. Ilustrovala Zuzana Krutá.

Kniha je souborem zážitků známého cestovatele za bezmála čtvrtstoletí cest do odlehlých částí ruského severu, a to s použitím nestandardních dopravních prostředků, jako je kajak, bicykl či malý motorový člun. Jiří Havel má vypravěčský dar, nepopisuje, co vidí, ale podává humornou formou setkání s lidmi. A přes ně i čtenář poznává místa, kraj, ruskou zemi. Doplněno o unikátní barevné fotografie.

Titul navazuje na knihu Afrikou na dohled (1997), ve které autor putoval severní Afrikou ve stopách legendární cestovatelské dvojice, citoval z jejich díla, nacházel místa ke srovnávacím fotografiím. Nyní se s ním dostáváme ve stopách H+Z do Indie, tentokráte cestujícího i ve společnosti kluků z Poláčkova románu Bylo nás pět.

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo poznatelnou realitu.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Autor Zdeněk Červenka popisuje v knize Změna je život své zážitky a dojmy ze života ve francouzské provincii Languedoku, a to ze života na vesnici. Čtenáře pobaví zážitky autora v zázračných lázních, klání s byrokraty, kteří jsou všude na světě stejní, i zkušenosti s místními řemeslníky, již mají velmi podobnou náturu jako ti čeští. Dojmy působí přímo trojrozměrně, neboť Červenkovi se ke srovnání nabízejí tři země: Francie, kde se zabydluje, Švédsko, kde žil předtím, a rodná Česká republika. S předmluvou Zdeňka Svěráka.

Kniha Zapomenuté krásy vlasti, která vyšla v roce 1972, seznamuje čtenáře s opomenutými zajímavostmi u nás. Nikoli tedy s Pražským hradem, Karlštejnem či Špilberkem, ale s kulturními klenoty, které během času upadly v zapomenutí, exponáty s dojímavou historií a přírodními jedinečnostmi nacházejícími se stranou hlavních cest. Podle autora jde o „výlety, které stojí za to“. Tomu tvrzení neublížila ani léta, jež od napsání svébytného „cestopisného“ titulu uplynula. Doprovází ji 74, dnes již dobových, fotografií pořízených přímo Janem Šmídem a 15 nakreslených plánků, jak se k popisovaným místům dostat.

Fotografický zápisník Evy Kosové přináší na 150 fotografií, jež zachycují strhující atmosféru koncertů první části velkolepého letního turné Michala Davida po České republice, rozloženého do let 2018-2019

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež.

Osobitá, víceméně duchovně zacílená cestopisně-biograficky-fejetonisticky optimistická prvotina známého ženského klauna, herečky Jany Paulové, nebyla při svém tištěném vydání kusem v řadě dobových hereckých breptů, ale vpravdě poctivou literaturou o hledání vlastního „já“

„Lidské dokumenty“ jsou kultovní, jedinečnou knihou národopisu hanáckého Slovácka. Postihují život obyvatel několika vesnic (Kobylí, Vrbice, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Rakvice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Čejkovice, Starovičky).

Texty plné sarkasmu a ironie. První knižní vydání výboru písňových textů jednoho z nejlepších českých hudebních klaunů a písničkářských „mudrlantů“ je okořeněné reportáží z turné Pepy Nose, které se uskutečnilo s francouzským hudebníkem Damienem Ribou v roce 2007.

Předchůdce Járy Cimrmana - básník, vynálezce, teoretický fyzik atd. Jakub Hron Metánovský. Jeho kuriózní zápisky, vedené po léta s nesmírnou pečlivostí, bádání v mnoha oblastech, básně i filosofické úvahy činí z něj jednu z nejpozoruhodnějších postav české literatury. Texty jiskří osobitým humorem. K němu se vyjadřuje i Jiří Lábus, který pro tištěné vydání básně a zápisy namluvil. Knihu doplňují fotografie z legendárního představení divadla poezie Regina Břeclav.

Ebook v ANGLIČTINĚ: Impozantní příběh kanadského policejního důstojníka v pozadí vztahů s ruskou mafií.

Magnetický vítr obsahuje fejetony přední české herečky, v nichž se vrací do dětství, do let studií, ale také ke svým cestovatelským zážitkům. Na mnoha stránkách vlídné a působivé knížky rovněž vzpomíná na své herecké kolegy, s nimiž se během své dlouhé herecké trati setkala.

Klasické dílo americké literatury je sice vyprávěním o dětech, ale teprve dospělí ocení autorovu charakteristiku chlapeckých hrdinů. K romantiku Sawyerovi, vychovávanému laskavou, ale bigotní tetou, a vykutálenému Finnovi se druží uprchlý otrok Jim. Jejich očima sledujeme pro chlapce tak přitažlivou řeku i venkovskou společnost počestných usedlíků a nebezpečných vyvrhelů.

Satiricko-humoristický román (1884) ztvárňující důležité společenské problémy novodobé Ameriky, základní dílo americké literatury. Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberrym Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po řece Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvářejí pouto.