Carpe diem - elektronické knihy

Titul navazuje na knihu Afrikou na dohled (1997), ve které autor putoval severní Afrikou ve stopách legendární cestovatelské dvojice, citoval z jejich díla, nacházel místa ke srovnávacím fotografiím. Nyní se s ním dostáváme ve stopách H+Z do Indie, tentokráte cestujícího i ve společnosti kluků z Poláčkova románu Bylo nás pět.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

V průběhu čtyřletého období se dospívající studentka Anina konfrontuje s ne vždy jednoduchou realitou, bezhlavou zamilovaností, pubertální náladovostí, komickou trapností, nárazovou ambiciózností, svéráznými mezilidskými vztahy, choulostivým politickým kontextem a v klokotu každodennosti pátrá po nevšednosti.

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu.

Jan Šmíd, autor pozdějších bestselerů Čisté radosti mého života, Návrat čistých radostí a Údolí nejčistších radostí, debutoval v roce 1967 pod pseudonymem Jaime Pessoa strhujícím románem – vyprávěním o útěku vězně tropickým pralesem Jižní Ameriky.

Oživené krásy vlasti (1979) bezprostředně navazují na autorovy předchozí Zapomenuté krásy vlasti (1972). Opětovně „v knize ožívají ty krásy, které v naší paměti překryl rušný a bohatý život všedního dne, až se dotkly meze, které říkáme zapomnění. O některých již nevíme, na jiné si jen mlhavě vzpomínáme, další jsme možná nikdy ani nevnímali jako zážitek, který by stál za zaznamenání. A zapomenout na ně, to by byla opravdu škoda.“ Knihu doplňuje bohatý obrazový doprovod tvořený fotografiemi Jana Šmída.

Pohádky Jindřicha Šimona Baara. Legendární kniha, jež přináší humorné, tajuplné příběhy z Chodska. Ilustroval je známý kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek

Výbor z cestopisů z pera jednoho z nejvýznamnějších autorů cestopisné literatury vyšel poprvé v roce 1983 v Kanadě u Škvoreckých. Obsahuje čtivé a dnes už polozapomenuté texty z cest autora Afrikou, Amerikou, Borneem, Novou Guineou a Čínou.

Obsáhlý román Petry Moravcové nabízí pohled do krajiny dávno zapomenuté, do míst, která už dnes neexistují. Připomíná osudy jedné rodiny v malé valašské vesnici v poválečné době a konfrontuje tyto příběhy se současným životem potomků rodiny. Tento dvojí pohled dává vyniknout rozdílům a zajímavým situacím, které autorka popisuje s humorem sobě vlastním.

Trips out of Civilization is comprised of five original thrillers, all packed with action, sudden twists and psychological revelations."The Crossbow" takes place in the Algonquin Provincial Park in Ontario, far away from tourists and beaten paths.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Výbor z básní, písní, rozhlásků a blues jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších básníků 2. poloviny 20. století, klasika moderní české poezie.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Narození Sisyfovo (1998) přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.

Cestopis pro celou rodinu. Návštěva všech kontinentů. Známá i méně známá místa zeměkoule. Velkoměsta, města i městečka. Účelné rodinné za poznáním. A daleko více... Doplněno fotografiemi.

Třetí kniha Josefa Kubíka Šlehy a úsměvy v demokracii je výrazným ukročením mimo to, čím se autor žijící léta v Austrálii zapsal v České republice mezi čtenářské vrstvy. Nepojednává o sexualitě člověka, jako předchozí tituly Sexualita bez tabu a V žáru erotiky, ale je jakýmsi svéráznou názorovou platformou, v níž se Kubík vyrovnává ponejvíce s politickými tématy okolo nás.

Proslulý cestopis ze šedesátých let, napsaný na základě dojmů z pobytu v USA, jímž pozdější známý básník, esejista a imunolog získal značnou popularitu.

Cestopis o výpravě tří českých tuláků a jedné tulačky do sibiřské tajgy – Východních Sajan a jižního Jakutska. O cestě vlakem přes třetinu zeměkoule, lesích, horách, jezerech, rybaření, houbách, brusinkách, domorodcích a pijácích krve vypráví formou deníku mozek celé akce, Tomáš Koranda. Deník doprovází na 120 autorských fotografií.

Druhý povídkový sou­bor s názvem Milníky mimo civilizaci volně navazuje na předchozí autorovu sbírku povídek a novel Rozcestí mimo civilizaci.

„Divadlo, naše láska“ je prvním pokusem o monografický pohled na jeden z nejvýznamnějších ochotnických souborů České republiky – Divadelní spolek bratří Mrštíků z jihomoravských Boleradic.

V prvním díle trojdílné románové kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání.

Jedna z nejoriginálnějších knih o kroji na jihu Moravy. Je cenným svědectvím o vztahu mladé generace k odkazu předků. Autorka přináší nejen popis zvyklostí a tradic, které se dodnes uchovaly v krásném koutu Moravy, ale i unikátní pohled do dávné historie.

Legendární svazek dopisů, v nichž je celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv.

Dobrodružná novela pro mládež. Hlavními hrdiny jsou dva čtrnáctiletí vikingští hoši, jeden svobodný a druhý otrok. Navzdory zákazu jdou lovit ryby daleko do hor. Když se příští den vrátí, zjistí, že jejich osada byla vyvražděna.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Vzpomínková kniha „posledního slováckého gajdoše“ Štěpána Příkazského (1902-1993), výrazné osobnosti Podluží, přináší jeho slovy vyprávěný příběh šohaje, kterého nešťastná láska vyštvala do Argentiny. Tam mj. poznává legendární cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda (jejich návštěva mezi krajany v pamětech nemůže chybět).

„Tato kniha byla napsána v New Yorku o New Yorku a na mysli s New Yorkem a na mysli s New Yorkem a ničím jiným,“ psalo se trefně o této knize na přebalu jejího prvního vydání.