E-knihy pro dospělé

Jednoho večera zazvoní telefon, volající se představí jako bůh a bude si chtít popovídat na téma lidstvo na planetě.

Kniha obsahující básničky, veršíky či krátká zamyšlení a otevřenou zpověď autorčiným láskám, které přicházely a odcházely v průběhu let.

Sáhnout po této knize jako po lehké humoristické četbě pro letní dovolenou na pláži by byl omyl. Její název by bylo lépe interpretovat jako „jedenácté přikázání“ – důležité mravní naučení, jež Bůh zapomněl předat Mojžíšovi na hoře Sinaj. Čtenáři jsou v ní předkládána k zamyšlení závažná kontroverzní a v médiích málo diskutovaná témata: Proč dosud držíme miliony zvířat v trýznivých podmínkách velkochovů? Musíme je zabíjet pro svou obživu?

Příběh je zasazen do porevolučního společenského kvasu, kdy na pozadí demontáže starého a vytváření nového vyvstávají otázky...

Slovo „patálie“ znamená trápení, potíž a nepříjemnost; přesně taková byla četnická služba na našem území zastíněném symbolem hákového kříže. Kniha popisuje toto stinné období naší historie prostřednictvím pohledu do života jedné ze stovek četnických stanic na území protektorátu.

Autorova dvanáctá kniha obsahuje kopu, tj. šedesát krátkých historek, které se staly při výkonu náročné četnické služby po celou dobu existence četnictva v období let 1850 až 1945 na našem území. Historka je definována jako jednoduché vyprávění zakončené anekdotickou nebo poučnou pointou.

Smích je osvědčený lék proti stresu. Tato humorná kniha je nacpaná událostmi, jako břicho hlavního hrdiny Pitěry. Pan Pitěra prochází převratnou dobou, jen tak v trenýrkách, s taškami jídla prodávaného v akcích. Bývalého přeborníka různých zápasů jen tak nic nerozhází.

Jan Šmarda v této knize poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919–5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu.

Kniha je souborem zkušeností autora, který má za sebou mnoho let praktikování lucidních snů a zná proto nejen cestu k nim, ale také rozličná úskalí, která na své cestě vědomými sny můžete potkat.

Ladislav Szalai je jeden z mála autorů, u kterého můžeme s klidem říct, že nezapomněl umění psát povídky. Kniha Soumrak robotů obsahuje více než tři desítky příběhů této stálice na nebi české science fiction.

Sochař Jouza prožívá poklidné stáří plné debat o životě v místní vinárně, když mu náhle do života vstoupí třicetiletá Markéta. Vztah s mnohem mladší ženou přinese umělci nejenom vzepjetí tělesné vášně, ale i nový tvořivý impulz.

MVDr. Jan Herčík, CSc., špičkový a oblíbený český veterinář, ve své další knize vzpomíná na zvířata bez rozdílu druhu, velikosti či srsti, která mu během dlouholeté praxe prošla rukama, ale také na jejich majitele - vždyť zvířeti bez člověka, stejně jako člověku bez zvířete, něco chybí.

Jan Herčík, špičkový a oblíbený český veterinář, již počtvrté přichází s příběhy, které psal sám čtyřnohý život. Nahlédneme do jeho kliniky v Horoměřicích, ve které on i jeho kolegové vrátili zdraví či zachránili život mnoha zvířatům v nesnázích, přeneseme se do útulné hospůdky na Okoři, abychom vyslechli občas těžko uvěřitelné zvířecí historky, dozvíme se, kam se schovávají kočky Petra Hapky a další historky.

Jedenadvacáté století je stoletím singlů. Na odbyt jdou garsonky, protože pro jednoho jsou tak akorát. Mnohem méně jsou v kurzu snubní prsteny a svatební šaty. Přesto i na poli partnerských vztahů nacházíme dnes a denně šťastné konce. Pořád se zkrátka něco děje…

Susan Dixonová je pohledná mladá dívka, jež strávila svůj dosavadní život na farmě Yew Nook v anglickém Westmorelandu. Smrt matky ji sice zasáhne, ale na truchlení nemá příliš mnoho času – musí zvládat péči o domácnost i nepříliš inteligentního mladšího bratra Willieho… a čas si najde i na lásku.

Duchovní otec televizních Četnických humoresek popisuje formou literatury faktu kriminální případy spáchané doslova od Aše až po Jasinu a řešené československým četnictvem, které se staly základem námětu úspěšného televizního seriálu. Kniha zároveň obsahuje řadu reálií o četnickém sboru a jím vykonávané pátrací službě, z nichž bylo při zpracování námětu vycházeno a je doplněna řadou dobových obrazových příloh.

Tato publikace obsahuje druhou sérii námětů na různě dlouhé pěší výlety nebo pouhé vycházky po Česku, které jsou koncipovány zásadně jako okružní a tedy určeny především pro mototuristy. Stejně jako v prvním díle je cílem každého z nich některá známá nebo i opomíjená historická, přírodní nebo technická zajímavost. Vlastní popis cesty je vždy doplněn fotografiemi a podrobnostmi, které se vážou k místním přírodním krásám, historii jednotlivých míst a osudům osobností s těmito místy spjatých.

Rok 2000 byl svědkem pozoruhodné skutečnosti. Poprvé v lidských dějinách vstoupil člověk do nového století znaje svůj vlastní genom, se všemi souvislostmi tohoto revolučního úspěchu. Šlo pravděpodobně o nejctižádostivější vědecký úkol, do kterého se lidé pustili za celou dobu své existence.

Sborník obsahuje úplnou korespondenci Karla Hvížďaly s Václavem Havlem, kterou spolu vedli v letech 1984 až 2006 nad knihami Dálkový výslech a Prosím stručně. Obsahuje i faksimile originálů Havlových dopisů a dobové fotografie.

Knižní profil folkrockové skupiny Marsyas hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura vznikl jako pestrá koláž faktografických údajů a osobních vzpomínek autora na setkávání s touto skupinou i jejími jednotlivými protagonisty. Kniha mapuje základní sestavy kapely i natočená alba, sleduje osudy Petra Kalandry a Zuzany Michnové v komunisktickém Československu.

Druhý mandel sonetů Miloně Čepelky je o dva a kousek roku mladším bratříčkem jeho (prvního) Mandelu sonetů. A jak už to tak u (prozatímních) benjamínků bývá, je možná o něco odvážnější a rozpustilejší – jako by se spoléhal na pevnou ruku (pardon, pevný verš) prvorozeného. Alespoň tak se jeví na první pohled.

„Josef Pepson Snětivý je ve svém častém osamění šťastný a plodný, je radost ho číst, je radost sdílet s ním každou jeho náladu, každé poznání, každé pobavení. Čtyři dvanáctičlenná Blues a v nich čtyři sonety, semtam nějaký limerik, pár haiku, anekdotka či epigram vedle vážného zahloubání, vše se schopností sebeironie a se smyslem pro jazykovou hravost a přesné myšlení.

Pan Watson je ovdovělý vikář s početným potomstvem – dvěma syny a čtyřmi dcerami. Nejmladší z nich, Emma, byla vychována v rodině své bohaté tety, a je tudíž vzdělanější a jemnější než její sestry Elizabeth, Margaret a Penelopa. Když však ovdoví i zmíněná teta a uzavře nerovný sňatek z lásky, je Emma nucena vrátit se do otcovského domu.

Ruský týden je základní dílo české rockové a humoristické literatury. František Ringo Čech (1943) v něm otevřeně a bez příkras vzpomíná na sedm dní z několikatýdenního turné se zpěvákem Jiřím Schelingerem (1951-1981) po řadě republik někdejšího Sovětského svazu na konci 70. let minulého století.

Kniha Romany Nejdlové o Franzi Kafkovi je dílem životního zaujetí; není literárněvědnou prací, nechce rozmnožovat bohatou odbornou literaturu o něm. Je čtivou a objevnou studií čtenářky, pro niž se Kafkův život i tvorba staly součástí vlastního života. Autorka shrnuje vše, co se o Kafkově životě a díle dočetla, a znovu to vše sama promýšlí.

Historie rockové hudby 50. až 70. let v osmnácti obrazech od Leoše Šeda je fascinujícím a zasvěceným průvodcem tím „nej nej nej“, co se v moderní populární hudbě po druhé světové válce odehrálo. Nejde o chronologicky suchý přehled dat, názvů singlů či sestav jednotlivých kapel, na stránkách téměř pětisetstránkové knihy se totiž před čtenářem otevírá pohled zaujatého fanouška.

Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase.

Martin Lipavský je spisovatel, nakladatel a muzikant, který s ironickým úšklebkem ignoruje svůj střední věk i fakt, že jeho manželství s životní láskou Jolanou zkrachovalo.

Nové vydání Mandelu sonetů je malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kolem sebe.

Sbírka poezie „Nazvučení“ Jaromíra Komorouse je především erupce pocitů z konkrétní doby v konkrétním prostředí. Osobní výpověď člověka, který, když už surfuje na celoživotní tvůrčí vlně, pevně věří, že jede po té pravé.