E-knihy pro dospělé

Příběhy v této knize jsou posbírané střípky autorčiných osobních prožitků, pocitů a různých zažitých situací v odstupu asi čtyř desítek let. Během těch let měnila zaměstnání i místo pobytu, pohybovala se i bydlela na místech vzdálených od sebe přes čtyři stovky kilometrů. Volně navazuje na předchozí dílo „Život je krásný, ale poťouchlík.“

Tahle dvě dítka nejsou žádní andílci. Když provedou tátovi další neplechu, táta se neudrží a zvolá „Zatrápení uličníci! Aby vás čert vzal!“ A čert opravdu přijde. Všechno ale dopadne úplně jinak, než si kdokoliv z přítomných - včetně pana čerta - představuje. Veselá pohádka z pera Evy Brindové rozesměje vás i vaše děti.

Na světě je spousta světů. Ten můj, ten tvůj, ten rodičovský, ten dětský, svůj mají i učitelky nebo popeláři - a i když jsou ty světy v jednom společném, jsou každý jiný. I kluci mají svůj ujetý svět a holky zase jiný, ještě víc praštěný. Ale... občas, někdy se to tak přihodí, že se z ničeho nic navzdory jejich příšernosti začnete o jiné světy tak nějak jakoby trošku zajímat...

Autorka žije zvláštní život. Dalo by se říct, že má tři domovy. Jeden v nejvýchodnějším cípu republiky v moravskoslezských Beskydech na rozhraní Moravy, Slovenska a Polska, kde strávila nejpodstatnější část svého života a vychovala děti. Poté ji osud zavál o více jak čtyři sta kilometrů dál, když si nedaleko Prahy našla práci i bydlení. A mezi těmito dvěma místy, přibližně uprostřed, se nachází její rodný kraj v Jeseníkách. Díky tomu a častému pendlování po cestách nemá nouzi o různorodé zážitky, příhody a trapasy, se kterými se ráda podělí se zvědavými čtenáři.

Mezi těmi, kteří za druhé světové války opustili své domovy, aby se zbraní v ruce bojovali proti hitlerovskému Německu, byl i Egon Bernard Morgenstern, občan Československé republiky, židovské národnosti. Útěkem z vlasti projevil touhu vzít do ruky zbraň a bojovat v řadách Rudé armády, čímž by zároveň unikl plynovým komorám a spalovacím pecím německých vyhlazovacích táborů. Jako řada jiných skončil v pekle sovětských gulagů, kde musel za otřesných podmínek bojovat o holý život…

„Malej nejsem a velkej taky nebudu. A víš proč? Protože marním svůj čas!“ „Sedím na kameni a šťourám klacíkem do země. Sama. Ostatní hrajou kousek od prolejzaček krvavý koleno, já tam prej nepatřím.“ „Až uvidím číslo třicet šest, konečně se stanu tím, kým být mám.“ „V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem zapomněl, kdo vlastně jsem. Rozhodně to už ale nejsem já.“ „Všechno, co se nám v životě děje, má nějaký smysl.“ Pět příběhů, pět pohledů na svět. Michal dychtí po skutečném úspěchu, šestiletá Sára netouží po ničem jiném než po přátelství, Slečna A. hledá harmonii se svou mentální nemocí, Oliver se snaží najít domov a Jakub si přeje jen dostat se blíž k srdci ohnivé Ignis. Každý máme svá přání, své obavy, každý hledáme právě to své štěstí. Je ale vůbec možné jej skutečně najít? A jak takové štěstí vypadá? Co nám k němu pomáhá? A co nám naopak stojí v cestě? Zelenej čajíček je knížka, která se snaží v čtenáři vzbudit právě tyhle otázky, a následně mu připomenout, že svět je vlastně krásné místo pro život.

Autorka Hana Militká kromě svých detektivek občas vytvoří nějakou nečekanou knihu. Vášeň a nevinnost vznikla tak, že uplatnila své kresby se slovním dokreslením, z tohoto spojení vytváří příběh. Jde o novou formu jejího projevu. Přejeme knize, ať si ji čtenáři přečtou a prohlédnou s potěšením.

Kniha vás zasvětí do praktických duchovních cvičení, přístupných opravdu každému. Vnímání vyšší skutečnosti, které často přisuzujeme jen vyvoleným, je otevřeno komukoli, kdo o ně usiluje. Všichni se můžeme stát pány svých osudů, všichni můžeme nalézt životní sílu radosti, kterou neotřese žádné neštěstí.

Julie Collinsová je sedmnáctiletá dcera ženy, která byla při přepadení dostavníku zastřelena. Zůstává sama, ale protože měli druh, přišla o domek a zbytek dluhu si musí odpracovat v saloonu a hotelu ZLATÁ HVĚZDA, který vlastní muž, který se snaží osamělou nezkušenou dívku využít jako levnou pracovní sílu jako pokojskou. Později se snaží ji zneužít i jako vábničku pro muže. Julie prochází krušnou zkouškou, ale v prostředí plném křivd a nástrah, nalézá i přítele, mladíka Davida, kterému se líbí a který se jí snaží ze služby za každou cenu dostat.

Humor a dobrou náladu je třeba doslova citlivě pěstovat a ošetřovat, neboť to jsou květiny, které zdobí náš život a z kterých se radujeme. Mít radost a mít dobrou náladu je sladké koření v životě lidí, ale i všeho živého v přírodě. Každému doporučuji minimálně jednu hodinu smíchu denně. Smích a legrace rozhodně přispívají k našemu zdraví a doplňují tak působení léků v případě nemocí.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často vopich, hlavatici či prezle? Zpejchnete cibuli? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času lampredu či pajšl? Mlsáte parfait? A co byste udělali, kdyby po vás chtěl někdo fidibus?

„Povídá se, že si píchl omylem nějaký svinstvo do žíly, byl totiž narkoman. Jeho pes do něj strkal čumákem, když chroptěl na zemi na špinavý matraci, ale tentokrát marně. Den a noc tak strašně štěkal v opuštěném baráku na kraji města, až někdo zavolal městskou policii.“ Žlutej pes a další povídky v sedmé e-knize Ireny Mondekové vypovídají o mezních situacích zvířat i lidí. Kniha mimo jiné obsahuje povídku „Můj nedělní příběh“ ze soutěže k FF Jeden svět 2019, která se četla v předvečer festivalu v Liberci.

Příběh se odehrává se ve fiktivním Městě. Zatímco svět začíná ohrožovat epidemie smrtící chřipky, formuje se zvláštní společenství lidí. Říkají si Stráže zdraví a štěstí a tvrdí, že dokážou vyléčit všechny nemoci. Když epidemie dorazí i do Města a do karantény je uzavřeno nové sídliště, vydávají se do něj neprozřetelně dva dávní přátelé. Skutečnosti, na které narazí, je vrhnou do víru událostí, v nichž jde nejen o jejich svobodu, ale i o život.

Kniha navazuje na stejnojmennou knihu Policie SEVER, která si získala svoje čtenáře autentickým popisem policejní práce. Ve stejném duchu a se stejnými postavami jako v první knize se setkáte i v druhém díle, kde parta policistů nejdříve bojuje proti kosovské mafii a nakonec proti pachateli mravnostních trestných činů, a dokonce vražd. Opět další krimi thriller pro ty, kdo mají rádi napětí.

Říká vám něco jméno Nero Wolfe? V hlubokém obdivu k peru Rexe Stouta jsem se pokusil o něco podobného. Teprve, když jsem si přečetl, co jsem napsal, jsem pochopil, že to není detektivka ale satira. Tak umně skrytá, že jsem si jí ani já při psaní nevšiml. Takže pátrejte, pátrejte, pátrejte, opravdu se tam skrývá.

Moje slovenská babička byla originál, jaký se hned tak nevidí. Zažívala zvláštní příhody, někdy přímo dobrodružné, jindy moc hezké, úsměvné, veselé i dojemné. Prožila dvě války a z každé si něco odnesla. Přišla o manžela, pohřbila několik dětí, poznala obrovskou chudobu, a přesto ji to nezlomilo. Život brala v dobrém i zlém, s nadhledem i humorem. Snažila jsem se za pomoci vzpomínek - mých i mé maminky a sestry zachytit tyto neopakovatelné okamžiky, které stálo za to zaznamenat.

Když se bývalý závodník série NASCAR přistěhuje dva roky po nehodě, při níž málem přišel o život, do malého města, netuší, do čeho se zaplétá. Jeho nový domov žije pro něj neznámými typy závodů, a tak dosud mladý muž znovu usedá za volant. Město má ovšem svoji stinnou stránku. Ač na pozadí toho všeho jsou pořád jen automobilové závody, zuří zde nelítostný boj o moc, a díky snaze pomoci přátelům se tak nevědomky nechává zatáhnout do vzájemných soubojů pěti gangů, a musí se rozhodnout, na čí stranu se postaví.

Málokdo ví, málo kdo zná, že v době panování císaře Rudolfa II, žil na Starém městě pražském pekař, který měl ve své pekárně na tehdejší dobu neobvyklé technické vymoženosti. Zřejmě i tato skutečnost inspirovala Jana Wericha k napsání scénáře k filmům Císařův pekař a Pekařův císař. Fiktivní setkání tohoto pekaře se svým potomkem, žijícím v dnešní době, zavádí čtenáře do doby 16. století, rovněž konfrontuje nejen tehdejší dobu s realitou filmů, ale i s realitou dnešní doby.

Buď A, B nebo C. Víc možností není. Co je pro někoho smyslem života, může být pro druhého nedostupné, a naopak. Velmi talentovaní lidé bývají zpravidla také velmi nemocní anebo je provází nějaká jiná třináctá komnata – tabu, které se bojí před ostatními odhalovat. A ze strachu o to, aby nepřišli o své postavení, svůj soukromý život tají a navenek se snaží působit coby nedobytná pevnost. Když však jejich křehkou schránku někdo naťukne, většinou se zasaženému již nedaří zpětně svoji masku, tedy ochranu před ostatními, znovu posílit. Jsou však i takoví, kteří pro svou rodinu a pro své nejbližší udělají vše a jsou schopni za ně obětovat i svou kariéru. To by mohl být i náš zcela ojedinělý, uměle vykonstruovaný a v podstatě nereálný hrdina, hudební skladatel Aleš, který v souboji sám se sebou hledá cestu, jak vzdorovat světu, který je díky jeho nemoci nastaven proti němu. Jak si své místo na slunci obhájí a za cenu jakých ústupků, to je věc diskuse; rozhodně ale tady tento člověk je, existuje a má právo, stejně jako ostatní bytosti, na svůj život. Postava Aleše se však vyznačuje znaky sebemrskačství a zbytečně se trápí, a proto, aby si svůj post tento (anti)hrdina vydobyl, musí dělat nezvyklé kroky, které jsou pěstmi na očích „normální“ veřejnosti.

Když se bývalý závodník série NASCAR přistěhuje dva roky po nehodě, při níž málem přišel o život, do malého města, netuší, do čeho se zaplétá. Jeho nový domov žije pro něj neznámými typy závodů, a tak dosud mladý muž znovu usedá za volant. Město má ovšem svoji stinnou stránku. Ač na pozadí toho všeho jsou pořád jen automobilové závody, zuří zde nelítostný boj o moc, a díky snaze pomoci přátelům se tak nevědomky nechává zatáhnout do vzájemných soubojů pěti gangů, a musí se rozhodnout, na čí stranu se postaví.

Rabi Josef Dov (Bär) ha-Levi Solovějčik byl jedním z nejvýznamnějších představitelů moderní židovské teologie 20. století. V roce 1964 v úvaze Konfrontace poprvé nastínil tezi o „dvojím druhu“ člověka, založenou na interpretaci dvojí biblické zprávy o jeho stvoření.

Dá se vyzrát a vyhrát nad „neviditelnými“ bytostmi, které nejsou z našeho světa? Patří do jiné dimenze, do světa duchů… Stejně jako Robert Donáth, kterému se Irena Richterová se svými přáteli snaží za každou cenu pomoci.

Původně jsem předpokládal, že to bude další pošahaný atlas hub. S překvapením jsem zjistil, že je to opravdu něco jako učebnice houbaření, která se dokonce dá jen tak číst za dlouhých zimních večerů. Má jen jednu vadu: Měla by mít ještě dalších asi tak dvěstě stránek, ale stále by v ní nebylo všechno, co by měl pan houbař vědět. Kopl jsem autora do kotníku. Píše. Antonín Robin

O polozapomenutých osobnostech a událostech
V naší historii je mnoho mužů, žen a událostí, na které se neprávem zapomíná. Autor vybral čtyřicet takových zavátých stop a oprášil je.

Román Vás provede životem jednoho z nejuznávanějších vojenských stratégů všech dob Napoleona Bonaparta, a to od jeho narození ve zchudlé šlechtické rodině až po jeho skon ve vyhnanství.

Příběh se odehrává v současné době v Los Angeles. Dva zkušení detektivové Matt a Jason dostanou znovu případ, na kterém už kdysi dělali. Mají dopadnout velkého dealera drog Jacka Stylese, po kterém jdou už dlouho a dopadnout ho není vůbec snadné. Zároveň vyjde na povrch utajená minulost Mattovy ženy, která měla milostný poměr s jeho parťákem Jasonem.

Při čtení doporučujeme nejíst a nepít (hrozí udušení) a nečtěte na veřejných místech (budete se smát jako blázen).

Od Lucie do Vianoc, každá noc má svoju moc. Predvianočnú atmosféru v malebnom mestečku však naruší séria zdanlivo nesúvisiacich brutálnych vrážd. Začínajúci súkromný detektív musí nájsť nezvestného právnika skôr, než sa stane ďalšou obeťou. Stôp je málo, čas sa kráti, vrážd pribúda. Nečakaný nález zavedie pátranie do psychiatrickej liečebne. Kľúčom k rozlúšteniu záhady je nájdenie spojivka medzi obeťami a niekým z obyvateľov ústavu. Jedna osoba tam vraha pozná. No tá už celé roky neprehovorila.

Je na dětství a dospívání něco k smíchu? Je, a mnoho. Pokud nevěříte, můžete si přečíst krátké povídky, pokud věříte, stejně si je přečtěte! Smích je nejlepší lék a u mnoha povídek si můžete říci: „Jó, to taky znám z dětství!“

Výběr 22 básní z několika let rozdělených na dvě části – Toky a Pomníky. Toky, protože básně tekly proudem; těžké, surové a pravdivé proudy vyzývající: buďme tady a teď. Pomníky spřízněným duším, majícím svůj vliv v určité fázi tvoření. Básně jsou psány s procítěním duše dotyčné osobnosti, jejího života i případného utrpení, soucitem a respektem nehledě na autorovo vlastní smýšlení. Dovolme si skrze tyto básně upozadit svá ega a procítit jedinečnost druhých.