Carpe diem - elektronické knihy

Maryša – realistická tragédie ze slovácké vesnice, o úloze peněz na vesnici a síle předsudků v životě; Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (5 jednání); slovácké nářečí (charakteristika postav a prostředí). Doporučená školní četba.

Román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzitivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měšťáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.

Drobné cestopisné črty a náladotvorné obrázky z vesnického života jsou zapomenutým skvostem – pro citlivou duši i lákavým čtenářským zážitkem. Vilém Mrštík v nich setrvává na jižní Moravě, v kraji Hanáckého Slovácka.

Třináct autobiografických povídek z pera autora léta žijícího v Kanadě zachycuje různé momenty jeho života v české realitě od konce druhé světové války do prvé poloviny 80. let minulého století. Příběhy jsou výpovědi o událostech všedního života, o tom, jak hrubý tlak společenské nesvobody drtivě zasahoval do nejrůznějších sfér života obyčejného člověka, a tím také do úsilí jednotlivce přežít mizérii totality, pokud možno, morálně nepoškozen.

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy.

Legendární svazek dopisů, v nichž je celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.

Křehká lyrika o prvních a posledních věcech v životě člověka, jemné brnkání na struny nostalgie, něha, čistota, celoživotní hledání lásky. A ještě mnohem více najde vnímavý čtenář v básnické sbírce debutantky z Vysočiny. Ilustrovala Ivona Vlčinská.

Texty plné sarkasmu a ironie. První knižní vydání výboru písňových textů jednoho z nejlepších českých hudebních klaunů a písničkářských „mudrlantů“ je okořeněné reportáží z turné Pepy Nose, které se uskutečnilo s francouzským hudebníkem Damienem Ribou v roce 2007.

Jedna z nejoriginálnějších knih o kroji na jihu Moravy. Je cenným svědectvím o vztahu mladé generace k odkazu předků. Autorka přináší nejen popis zvyklostí a tradic, které se dodnes uchovaly v krásném koutu Moravy, ale i unikátní pohled do dávné historie.

Osobitá, víceméně duchovně zacílená cestopisně-biograficky-fejetonisticky optimistická prvotina známého ženského klauna, herečky Jany Paulové, nebyla při svém tištěném vydání kusem v řadě dobových hereckých breptů, ale vpravdě poctivou literaturou o hledání vlastního „já“

Povídkový výbor z díla moravského prozaika a fejetonisty Josefa Pavlovického (vl. jm. Josefa Blažka), následníka Kosmákova. Nejvíce se mu dařily obrázky z lidového života (podané někdy v nářečí) se zachycením svérázných venkovských figurek.

Jan Šmíd, autor pozdějších bestselerů Čisté radosti mého života, Návrat čistých radostí a Údolí nejčistších radostí, debutoval v roce 1967 pod pseudonymem Jaime Pessoa strhujícím románem – vyprávěním o útěku vězně tropickým pralesem Jižní Ameriky.

Básnická sbírka, která v historii české literatury vyšla v roce 2006 vůbec jako první v podobě trojkombinace – kniha, CD a DVD v jednom. Autorem je Petr Pichl, kromě jiného i malíř. Píše verše uhrančivě melancholické a zdánlivě posmutnělé, nejednou ale mají uvnitř skrytou dávku jemného a podivuhodně přesného humoru.

Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Na pozadí jejího světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých. Členy party jsou Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Zilvar z chudobince a Éda Kemlik. Petr Bajza žije s rodiči a se služkou Kristýnou z Rampušic, které říká Rampepurda.

Gabriela Preissová si získala v české literatuře místo především jako autorka vesnických dramat Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890). Málokdo ví, že obě díla měla ještě svá prozaická zpracování.

Vzpomínková kniha „posledního slováckého gajdoše“ Štěpána Příkazského (1902-1993), výrazné osobnosti Podluží, přináší jeho slovy vyprávěný příběh šohaje, kterého nešťastná láska vyštvala do Argentiny. Tam mj. poznává legendární cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda (jejich návštěva mezi krajany v pamětech nemůže chybět).

Děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim autor vzdává dík za vykonanou práci. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, který se stěhuje do Pozdětína.

V průběhu čtyřletého období se dospívající studentka Anina konfrontuje s ne vždy jednoduchou realitou, bezhlavou zamilovaností, pubertální náladovostí, komickou trapností, nárazovou ambiciózností, svéráznými mezilidskými vztahy, choulostivým politickým kontextem a v klokotu každodennosti pátrá po nevšednosti.

Čtyři pohádky z hanáckého Slovácka v původním nářečí, sesbírané a původně zakomponované do knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky autorky, národopisné sběratelky Augusty Šebestové

„Lidské dokumenty“ jsou kultovní, jedinečnou knihou národopisu hanáckého Slovácka. Postihují život obyvatel několika vesnic (Kobylí, Vrbice, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Rakvice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Čejkovice, Starovičky).

Úsměvné zápisky rodinného výletního kroužku z cesty po nepatrné části země a jeho ryze subjektivní glosy z Ruska.

Cestopisné vyprávění o prázdninovém rodinném putování po Anglii, Skotsku a Walesu. Půvabné a úsměvné zápisky z rodinného výletu do současné Velké Británie doplněné výběrem receptů z tradiční venkovské kuchyně Anglie, Cumbrie a Skotska.

Kniha Zapomenuté krásy vlasti, která vyšla v roce 1972, seznamuje čtenáře s opomenutými zajímavostmi u nás. Nikoli tedy s Pražským hradem, Karlštejnem či Špilberkem, ale s kulturními klenoty, které během času upadly v zapomenutí, exponáty s dojímavou historií a přírodními jedinečnostmi nacházejícími se stranou hlavních cest. Podle autora jde o „výlety, které stojí za to“. Tomu tvrzení neublížila ani léta, jež od napsání svébytného „cestopisného“ titulu uplynula. Doprovází ji 74, dnes již dobových, fotografií pořízených přímo Janem Šmídem a 15 nakreslených plánků, jak se k popisovaným místům dostat.

Oživené krásy vlasti (1979) bezprostředně navazují na autorovy předchozí Zapomenuté krásy vlasti (1972). Opětovně „v knize ožívají ty krásy, které v naší paměti překryl rušný a bohatý život všedního dne, až se dotkly meze, které říkáme zapomnění. O některých již nevíme, na jiné si jen mlhavě vzpomínáme, další jsme možná nikdy ani nevnímali jako zážitek, který by stál za zaznamenání. A zapomenout na ně, to by byla opravdu škoda.“ Knihu doplňuje bohatý obrazový doprovod tvořený fotografiemi Jana Šmída.

Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnická dívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Doporučená školní četba.

Kniha Leť Volavko s podtitulem Chvíle s Jiřinou Jiráskovou popisuje vznik citové vazby mezi dvěma ženami, kterým osud dopřál strávit spolu jen několik dní. Vývoj vzájemné důvěry a odhalování vnitřních já. Autorka zachycuje nesmazatelné okamžiky s velkou českou herečkou a ukazuje ji v roli napsané životem.

Málo známé dobrodružství hrdinů bude jistě pro mnoho čtenářů překvapením. Je to opět úsměvné dílo plné dobré nálady, vtipu a klukovských taškařic, v němž samozřejmě nechybí ani řada postav z předchozích vyprávění. Co je jejich ústředním námětem, napovídá název. Hlavní hrdinové zavítají balónem až k pyramidám na Sahaře. Ilustrovala Zuzana Krutá.

Klasické dílo americké literatury je sice vyprávěním o dětech, ale teprve dospělí ocení autorovu charakteristiku chlapeckých hrdinů. K romantiku Sawyerovi, vychovávanému laskavou, ale bigotní tetou, a vykutálenému Finnovi se druží uprchlý otrok Jim. Jejich očima sledujeme pro chlapce tak přitažlivou řeku i venkovskou společnost počestných usedlíků a nebezpečných vyvrhelů.

Satiricko-humoristický román (1884) ztvárňující důležité společenské problémy novodobé Ameriky, základní dílo americké literatury. Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberrym Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po řece Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvářejí pouto.

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.