E-knihy pro dospělé

V publikaci s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským.

Sem tam trochu erotiky, sem tam trochu humoru a samozřejmě i jistá dávka žhavého sexu, přesně tak, jak jsme již od autorky Jany Javorské zvyklí. Toto jsou příběhy, ve kterých je vždy hlavní hrdinkou žena, ale ne ledajaká. Ať už ji nazveme dračicí, šelmou či femme fatale, pokaždé se v ní skrývá ta správná mrcha, která dovede z každé situace vytěžit něco ve svůj vlastní prospěch. A to, že většinou je prostředkem k dosažení jejích cílů sex, určitě není nutné dodávat.

Krindy pindy! Zdravím Vás z Kérkonoš i Vysočiny společně se svými kamarády Šklebejšťaty, Křupandlákem, Toulovcem i Šumfelákem. Ten poslední žere voly! Dávejte tedy pozor při vyslovování názoru na moje vyprávění. A pokud Vám připadám jako největší vůl já, nemějte obavy. Mě Šumfelák nesežere. Přece by nespapal svého tatíčka.

Druhá sbírka básní ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače (autora knihy Hlava vzhůru nohama), tentokrát opět o tom samém – o lásce, životě, hledání… a věčné přitažlivosti voňavých dámských klínů. Obálku navrhla vynikající ostravská ilustrátorka a grafička MgA. Barbora Franková, korektury provedla skvělá brněnská básnířka a překladatelka Doña Hanele Martinez. textyhledac.netstranky.cz

„Slzy lásky“ jsou sbírkou padesáti básní na téma lásky a vztahů, psaných převážně ve volném verši. Verše vznikaly v období pěti let a s některými se autorka zúčastnila různých amatérských literárních soutěží. Za zmínku jistě stojí soutěž literárních talentů „Vyšehradská vize“, ve které porotu zaujala báseň „Než si pro mě přijde“. Tato báseň byla publikovaná pod názvem „Anděl“ v Kronice talentů Vyšehradské vize za rok 2016 a společně s některými básněmi autorky, jako např. „Slzy lásky“, byla vystavena s ostatními vybranými díly různých autorů v městské knihovně Na Vyšehradě v Praze. V roce 2018 ve stejné soutěži, přesto, že se autorka neumístila na stupních vítězů soutěže, byly její verše „Cesty“ vybrány a zařazeny k těm nejlepším v soutěži a publikovány ve Vyšehradské kronice mladých talentů za rok 2018. Pro zajímavost lze uvést, že autorka zaujala svými názory a postřehy redaktora internetového rádia „Slobodný vysielač“ v Banské Bystrici a byla pozvána k prezentací svého díla do pořadu „Literárna čajovňa“. Autorka má 59 let, pracovala ve zdravotnictví, sociální oblasti a školství

Kniha je souborem povídek o cestách za poznáváním památek, zajímavostí a kultury v různých zemích Evropy, které autorka navštívila v dřívější i současné době. Jednotlivé povídky publikovala na předních turistických internetových stránkách.

Moje slovenská babička byla originál, jaký se hned tak nevidí. Zažívala zvláštní příhody, někdy přímo dobrodružné, jindy moc hezké, úsměvné, veselé i dojemné. Prožila dvě války a z každé si něco odnesla. Přišla o manžela, pohřbila několik dětí, poznala obrovskou chudobu, a přesto ji to nezlomilo. Život brala v dobrém i zlém, s nadhledem i humorem. Snažila jsem se za pomoci vzpomínek - mých i mé maminky a sestry zachytit tyto neopakovatelné okamžiky, které stálo za to zaznamenat.

Mezi těmi, kteří za druhé světové války opustili své domovy, aby se zbraní v ruce bojovali proti hitlerovskému Německu, byl i Egon Bernard Morgenstern, občan Československé republiky, židovské národnosti. Útěkem z vlasti projevil touhu vzít do ruky zbraň a bojovat v řadách Rudé armády, čímž by zároveň unikl plynovým komorám a spalovacím pecím německých vyhlazovacích táborů. Jako řada jiných skončil v pekle sovětských gulagů, kde musel za otřesných podmínek bojovat o holý život…

Nová publikace ze série „praktických průvodců“ (Cesta kolem Kuby za 14 dní, Tokio, Thajsko, Malta a Gozo). Tentokrát se může čtenář seznámit s kouzelnou Srí Lankou.

Jeanne Antoinette Poisson (1721 - 1764), markíza de Pompadour, je aj dnes námetom nielen pre spisovateľov, ale aj pre filmárov a divadelníkov. Bola to dáma, ktorá dokázala vládnuť nielen srdcu francúzskeho kráľa Ľudovíta XV., ale prostredníctvom neho aj celému Francúzsku.

V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.

Autor znal Miloslava Švandrlíka osobně. V roce 1988 s ním udělal řadu rozhovorů. Dalo to na knížku, která se však po roce ztratila v jednom nakladatelství. Autorovi se po těch letech podařilo nějakým zázrakem ,,vyhrabat'' několik rozhovorů. V této knížečce je jich třináct, plus rozhovor s Jiřím Winterem-Nepraktou.

Příběh z městského podsvětí. Město rozdělené do obvodů staví obyvatele proti sobě. Obyvatelé se snaží získat si moc a nadvládu nad městem. Situace se vyhrotí ve chvíli, kdy je hlavnímu hrdinovi, Junkiemu, unesena manželka Anna. Junkie spolu s partou tří kamarádů musí najít úhlavního nepřítele Žolíka, aby mohl Annu zachránit. Brutální praktiky a doslova bezpáteřní chování je zcela nezbytné. Cesta, z níž není úniku, vede k otevřené válce a přináší s sebou spoustu nevyhnutelných obětí. Drsný kriminální příběh, u kterého se budete zaručeně bát.

Tajemný příběh inspirovaný skutečnými událostmi se začíná rozvíjet v prostředí lidí bez domova. Mladá dívka s těžkým osudem se ocitá na ulici a musí se vypořádat se strastmi každodenního života. Její všudypřítomné vzpomínky prolínají minulost s přítomností a přívětivý luxus s chladnou bídou. Poté, co ji náhodně osloví neznámý muž, se její kroky začínají ubírat zcela opačným směrem. Ale všechno může být trochu jinak, než se zdá.

Publikace obsahuje nejdůležitější základní poznatky z oblasti zdraví, metod výchovy ke zdraví, zdravého způsobu života, prevence a podpory zdraví a z oblasti sociálního zabezpečení a sociální péče. Přináší informace o zdraví jako celku a zohledňuje současné vědecké poznatky a trendy dalšího vývoje zdravotní a sociální péče. Jednotlivé kapitoly svým obsahem a zpracováním odpovídají studijním požadavkům oborů ošetřovatelství, sociálně zdravotnické oblasti a pedagogiky.

Kniha popisuje rozvoj technických dovedností a znalostí člověka od prehistorických dob po dnešek. Zabývá se i používanými materiály a jejich zpracováním. Nejprve se dlouho rozvíjela jednoduchá plavba na řekách a jezerech. Postupně lidé s rozvojem stavby lodí přecházeli na pobřežní plavbu. Když začali zvládat využívání větru, vylepšovali plachetní lodě a odvažovali se již i na otevřená moře. Po vynalezení parního stroje dochází nejprve k vývoji parníků poháněných kolesy.

Život na vesnici nedaleko Třeboně plyne počátkem dvacátého století poklidně. Setkáváme se s místními podivíny, obyčejnými venkovany, které trápí běžné starosti jak uživit rodinu, s filozofujícím panem řídícím, panem farářem, s mladými i starými.

Pochovat si v náručí malé dítko je hezká záležitost. Zvláště máte-li možnost ho v případě detekování problému - čichem či sluchem - vrátit do péče rodičů. Pak ale nastane den D a i z vás se má stát ten, co se musí postarat o vyřešení znehodnocené pleny nebo utišení křiku. Už není úniku, máte zodpovědnost přinášející tunu radosti i kopec starostí. Přečtěte si příhody jedné mámy, která o dětech nevěděla zhola nic, dokud se jí nenarodila dcera Emily.

Zanedlouho si připomeneme stoleté výročí od vzniku samostatného československého státu. Finové zažili totéž vloni v prosinci. Stejně jako u nás, ani oni nenacházeli cestu k vlastnímu státu vůbec lehce, naopak – rozdělený národ tehdy zabředl do občanské války mezi proruskými bolševiky a jejich zarputilými odpůrci. S nadsázkou pojatý pohled na někdejší třeskuté dění v nevýznamné finské obci Rantasuu sice vykresluje události i jejich dávno zapomenuté aktéry s „nepatřičným a nekorektním“ humorem, přesto je určen k zamyšlení nad lidskými postoji a hodnotami, které jsou právě u nás dnes neméně aktuální než ve Finsku v samém začátku jeho svobodné existence.

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce. Ve druhém díle se vracíme k našemu hlavnímu hrdinovi „Legionáři“ v okamžiku jeho vrcholného štěstí a sledujeme dále jeho životní osudy přesně tak, jak mu je v mládí předpověděly dvě cikánky.

Nebudeme si nic nalhávat, Petr je trouba. A Lucii vnímal jako nepříjemnou sestru svého kamaráda. Co k ní opravdu cítí, si uvědomí, teprve když se jejich cesty rozdělí. Musí si projít nejdříve svým osobním peklem, aby snad očištěný mohl vstoupit do toho jejího. Náhle stojí před rozhodnutím, jestli je schopen odehnat démony Luciiny minulosti. Jakou je ochoten zaplatit cenu za pomoc ženě, která se rozhodla pro jiného? A také jak vyřešit jejich vzájemný vztah? Možná nastal čas přestat být troubou.

Špionážní drama s byrokratickou zápletkou. Zcela a úplně nanejvýš matoucí příběh jedné maximálně utajené vesmírné expedice.

Eva tráví většinu času na internetových seznamkách. Ovšem jejím cílem není najít si zde partnera, ale uspokojit mužské touhy všeho druhu. Samozřejmě nic není zadarmo. Její aktivity jí pravidelně vydělávají na slušné živobytí, avšak jen do té doby, než se zamiluje. Jen tehdy je ochotná vyměnit dosavadní život za trvalý vztah...

Nová kniha od humoristy Martina Cabicara je tu! A proč se jmenuje Inkontinentní delfíni, když o inkontinentních delfínech vůbec není? Protože kdo má ty názvy furt vymýšlet?!

Po "Tajném deníku ruského legionáře" přichází Jan Kučera s další knihou, v níž vás provede událostmi konce 19. a začátku 20. století z pohledu členů a členek jeho rodiny. Příběhy jsou založeny na dochovaných pramenech a vytvářejí nedocenitelný pohled do životů obyčejných vesnických lidí v uvedeném období.

Příběh dvou přátel. Jak si poradí se smrtelnou nemocí, která zasáhne jednoho z nich? Ovlivní to nějak jejich poslední výpravu za moře?

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času certle či diblíky? A co o vánocích? Pečete z putrového těsta?

Knižka "Životu nebezpečné sbírání psích exkrementů" je určena nejen pejskařům a těm, kdo milují pejsly,nýbrž všem, kdo mají v oblibě úsměvné příběhy.

Po čem touží svobodná žena středních let a učitelka? Jaký je její emocionální svět? Jak se dokáže vypořádat s intrikami a žabomyšími válkami na škole? Jak ji ovlivňují její studenti? A co bývalý partner?

„Povídá se, že si píchl omylem nějaký svinstvo do žíly, byl totiž narkoman. Jeho pes do něj strkal čumákem, když chroptěl na zemi na špinavý matraci, ale tentokrát marně. Den a noc tak strašně štěkal v opuštěném baráku na kraji města, až někdo zavolal městskou policii.“ Žlutej pes a další povídky v sedmé e-knize Ireny Mondekové vypovídají o mezních situacích zvířat i lidí. Kniha mimo jiné obsahuje povídku „Můj nedělní příběh“ ze soutěže k FF Jeden svět 2019, která se četla v předvečer festivalu v Liberci.