Dobrodružné romány

Vyprávění o životě v Malajsii a v sousedních zemích v první polovině 20. století očima dospívajícího chlapce. Od většiny podobných příběhů se liší tím, že autor byl biolog a cestovatel. V oblasti, kde se děj odehrává, strávil nějakou dobu a ovládal místní jazyk. Popis prostředí, zvyků i zvířat je tedy správný a přesný.

Autor této knihy, RNDr. Jiří Baum (1900-1944), byl odvážným cestovatelem a badatelem. V průběhu svého života podnikl celkem pět výprav do nitra Afriky. Při poslední cestě v roce 1938 se rozhodl vydat po stopách svého předchůdce, slavného cestovatele Dr. Emila Holuba (1847-1902). Ten Afriku navštívil několikrát v průběhu druhé poloviny 19. století. V knize „Holub a Mašukulumbové“ Jiří Baum vzpomíná na nejslavnějšího českého objevitele s láskou a obdivem, zároveň však upřímně kritizuje některé jeho názory. Kniha „Holub a Mašukulumbové“ je unikátním dílem, které populárně-vědeckou formou zaznamenává proměny afrického života a kultury v období velkých společenských změn 19. a 20. století. Zároveň popisuje obtíže, kterým museli oba cestovatelé při svých výpravách čelit. Je tak vzpomínkou na silnou vůli, odvahu a obětavost obou mužů, jejich manželek a všech jejich spolupracovníků.

Sbírka dobrodružných povídek z exotických prostředí, která v polovině 60. let 20. století nastartovala obnovený zájem o spisovatele, který se proslavil krátkými, vypointované příběhy pro mládež a milovníky dobrodružství jakéhokoliv věku.

Obraz nese svědectví je název volného pokračování knihy první, ta vyšla pod názvem Já Alfréd již dříve. Zatím, co první díl pojednával o životních osudech malíře modernisty Alfreda Justitze, díl druhý, který právě vychází pod názvem Obraz nese svědectví, pojednává o příčinách a okolnostech vzniku jeho pro něj zásadního díla Jákob, Ráchel a Lea... Příběh začíná oslovením malíře vznešeným staříkem, ten Alfréda vyhledal ještě při studiích na Akademii v německém městě Karlsruhe, a při další jeho návštěvě má toho hodně, co malíři říci.

Kniha pojednává o životě a díle malíře počátku dvacátého století-malíře modernisty. Příběh životopisného románu je inspirován složitým životem malíře Alfreda Justitze. Postihuje malířovu životní pouť se všemi útrapami které ho stíhaly, jedna za druhou. Román je psán dramatickou formou jeho vlastního vyprávění a vzpomínání na rozhodující události v jeho životě.

"Mr. Ben, the story you've just narrated belongs in the category of the extraordinary. Your patience and painstaking play with his bad character showed the rogue the value of decency. In their words, you performed high dressage like in the stables of the Lipizzaner horses trained for their noble carriage. You got him with his own weapons. You waited patiently for him, as a good hunter waits for a deer."

Třetí kniha naší volné trilogie nese podtitul „Zpráva o stavu korporace jménem Svět k 1.1.2015“. Pojednává o jakési závěti malíře modernisty Alfréda Justitze. Náhodný kupec malířova nejznámějšího obrazu přes internet začíná dávat smysl spleti mini příběhů tohoto prapodivného dědictví. Na cestě hlavní linií románu kupci pomáhá takřka stoletý špion jezdící na starém péráku a stále oděn ve starém párkru model 65. Oba vědí své, však autor díla je přesvědčen, že se bez literárních prvků magického realismu nepohne z místa…

Ava Fullerová vyrůstala do svých patnácti let s ovdovělým otcem a dvěma sestrami v osamělém srubu v horách Montany. Nejsilnějším zážitkem jejího dětství však kupodivu nebyl pohled do tváře grizzlyho, ale setkání s mladým kaskadérem Justinem Mabreyem. Když je otec nucen zastřelit její oblíbená medvíďata, utíká z domova s cirkusem – drsný život v divočině je jí tou nejlepší průpravou.

Francis William Bain (1863-1940) byl britským autorem, který založil svou kariéru na tom, že vydával údajně nalezené starodávné sanskrtské texty ve svých překladech anglickému publiku. Až po jeho smrti se však prokázalo, že jde o podvrhy a že žádné takové texty neexistují, ale jsou naopak výplodem jeho bujné orientalistické fantazie, jejíž autenticitou přesto prokázal svůj nepopiratelný talent a smysl pro východní mytologii. Po více než sto letech od zveřejnění jeho textů se v češtině spolu ještě s jeho jiným titulem "Ve vlasech tříokého boha" jedná vůbec o první překlad. Hlavní hrdina této knihy, asketický mnich, se kvůli podezření na nevěru své manželky ocitne v bludném kruhu zaříkávání, protože chce prostřednictvím vykonaných zásluh přesáhnout samotná nebesa navršením "hory díků", aby byla jeho duše osvobozena. Netuší však, že bohové proti němu spřádají nástrahy, díky nimž se ocitne v ještě horším bludišti na žebříčku reinkarnace...

Zajímá vás, jak se střílí řípa pomocí lokomotivy? Nebo jak pohodlně se jede z dovolené z Bulharska s havarovaným embéčkem bez předního skla? Znáte ukrajinský způsob chytání ryb „na udičku“ s přídavkem vysokého napětí?

Strhující příběh v tradici magického realismu...

Pomstu, vášeň, přátelství, spory i šťastné konce, to vše najdete ve volné trilogii Simony Ahrnstedtové. Ponořte se do příběhů, které mají všechny atributy dobrého čtení, od zajímavých hrdinů po nečekané zápletky a rychle se odvíjející děj v nevšedním prostředí, ať už jde o vysoké finance a byznys, humanitární pomoc v Africe nebo švédský sever.