Literatura faktu

Nejvýraznější cestovatelskou osobností, která poznávala Peru a Bolívii ve druhé polovině 20. století byl Václav Šolc (1919 – 1995), ředitel Náprstkova muzea v Praze. V první polovině 60. let pobýval na jezeře Titicaca, v polovině 70. let cestoval jádrem inckého impéria a s autorem Peruánských postřehů se tam setkal. Mimo jiné právě osobnosti Václava Šolce a Miloslava Stingla (1930) proponují autora a jeho Peruánské postřehy s obecným zájmem české a slovenské společnosti o původní kultury andských zemí.

Kniha Bájné jezero Titicaca popisuje historii a prehistorii osídlení okolí jezera od roku 1200 př. n. l. až do dnešní doby. Zabývá se ale i historií jezera v pleistocénu a holocénu, stavem jezera ke konci doby ledové až do dnešní doby, vlivem tajících ledovců na jezero Titicaca a náhorní plošinu Altiplano, hodnotí ekologické problémy jezera v současnosti. V knize je vyjádřen názor, zda hrozí či nehrozí zánik jezera v důsledku globálního oteplování, dále se autor zabývá otázkou vlivu slunečních skvrn na výšku hladiny v jezeře, hodnotí vliv fenoménu El Niňo na jezerní kotlinu.

Kniha Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? je výsledným shrnutím poznatků a vlastních prací autora realizovaných jak v terénu během expedice Titicaca 2004.CZ, tak po návratu do vlasti. K sestavení knihy rovněž využil velmi rozsáhlou literaturu, existující jednak v knižní podobě, jednak na internetu. Kniha bezprostředně navazuje na jeho dosud vydané knihy s touto tematikou, ale liší se od nich zejména kvalitou zpracování grafické dokumentace v barevném provedení. Stejně jako jeho předchozí knihy se zabývá i historicko-topografickým a socioekonomickým popisem jezera a jeho pevninského zázemí a vzhledem k položené otázce, zabývá se i jeho vývojem v pleistocénu a holocénu až do dnešní doby.

Stručně a jasně! Jaké asi tak odpovědi na své otázky si může našinec v dnešní zrychlené době přát více než ty stručné a jasné? Sloupky-odpovědi profesora Cyrila Höschla takové jsou. Nezapře v nich svoji profesi psychiatra, pomůže a pohladí po duši.

Pracovní sešit k mezipředmětovému projektu. Vodítko pro realizaci dlouhodobého mezipředmětového projektu, nosné téma se opírá o látku dějepisu (středověk), nejčastěji tedy bude využitelný pro učitele v sedmém ročníku ZŠ nebo paralelních ročnících víceletých gymnázií.

Pro svou již pátou knihu mohl osvědčený autorský tandem Jan Herčík a Alena Hrachovcová sotva zvolit výstižnější název. Zavede nás totiž mezi zvířata, která lidem dávají radost, ale také pomoc a podporu. Najdeme v ní nejen psí příběhy – byť psi jsou přirozeně tím živočišným druhem, který pro nás pracuje nejvíc, ať už se jedná o psy vodicí, asistenční, či třeba čtyřnohé záchranáře. I

Ve své další knize nazvané Pražské katastrofy se známí pragensisté Eva a Josef Hrubešovi zabývají smutnými událostmi, které stověžaté město nad Vltavou postihlo v průběhu několika staletí. V mnoha kapitolách připomínají kupříkladu požár Národního divadla, zničující povodně v letech 1890 a 2002

Cestopis, v němž autor cíleně putuje ve stopách slavné cestovatelské dvojice, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Rozmlouvá s oběma cestovateli na dálku prostřednictvím úryvků a citací z jejich díla Afrika snů a skutečnosti, prostřednictvím toho porovnává život v Africe tehdy a 50 let po jejich startu cesty kolem světa.

Titul navazuje na knihu Afrikou na dohled (1997), ve které autor putoval severní Afrikou ve stopách legendární cestovatelské dvojice, citoval z jejich díla, nacházel místa ke srovnávacím fotografiím. Nyní se s ním dostáváme ve stopách H+Z do Indie, tentokráte cestujícího i ve společnosti kluků z Poláčkova románu Bylo nás pět.

Třináct rozhovorů s předními osobnostmi kultury, z nichž některé již nežijí (a proto jde rázem o cenná svědectví), je doplněno krátkými poeticky trefnými postřehy a literárními ukázkami. Michal Huvar zpovídá Dana Bártu, Danielu Fischerovou, Josefa Hiršala, Miroslava Holuba, Jaroslava Hutku, Martu Kubišovou, Vladimíra Mertu, Bolka Polívku, Kamilu Sojkovou, Jana Šmída, Jarmilu Šulákovou, Jiřího Veselského a Wanastowi Vjecy.

Podle názoru kritiky se jedná o dosud nejlepší krylovskou encyklopedii. Na rok 2004 připadly hned dvě výročí Karla Kryla: 3. 3. uplynulo 10 let od jeho předčasné smrti a 12. 4. by pro změnu oslavil šedesátiny. Podnes znovu vycházejí stará alba, nadále s řadou chybných údajů. Ze všech tří důvodů má tudíž smysl nové, rozšířené vydání knížky, která byla v tištěné verzi záhy rozebrána.

Před světovými válkami byl Mauthausen krásným malý středověkým městečkem s hradem, přístavem, mlýnem a několika domečky. Po válce se Mauthausen sice rozrostl, ale na druhou stranu úplně zapadl – kultura a vůbec společenský život zde skoro vůbec neexistuje. My však nebudeme předbíhat, opustíme kulturní život v Mauthausenu a vrátíme se zpět k naší cestě. Karel Littloch ve své knize „Mauthausen – lágr smrti“, kterou vydal těsně po válce v červnu 1945 popisuje přesnou cestu po které jsme se vydali i my: „poté co nás transport dovezl až na Mauthausenské nádraží, jsme šli v doprovodu stráží Mauthausenskou ulicí kolem hradu a mlýna na rozcestí, kde byla cedule ukazující doprava s nápisem „K.L.Mauthausen“.

Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války... V této publikaci líčí v jedenácti kapitolách realitu Anschlussu Rakouska, hlavních Hitlerových tažení, největších bitev a bojů na evropských frontách i celé řady dalších zlomových situací, do nichž uvedl Adolf Hitler svět během druhé světové války.

Čtenář se v knize seznámí nejen s podrobným vylíčením uměleckých i osobních kariér čelných osobností populárního českého hereckého nebe od Emy Destinnové přes Ljubu Hermanovou, Miroslava Horníčka až k Miloši Kopeckému.

Osobnost dr. Emila Háchy není zapomenuta ani dnes, po celých šedesáti osmi letech, které uplynuly od jeho smrti. Háchův problém však je, že názor veřejnosti zejména na poslední roky jeho života je emotivní, a především výrazně osciluje mezi Háchovým zatracením na jedné straně a určitým obdivem na druhé.

Tato kniha výrazně a atraktivním způsobem nabízí souvislý řetěz malých, vedlejších válečných konfliktů, tak jak k nim docházelo od počátku 20. století podnes.

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednaj

Toto je skutečný příběh rudolfínské doby. Je to věrné vylíčení značně neveselých posledních dnů muže, který se přežil. Čtenář nahlédne do kontinuálního sledu fikcí a historických konstrukcí, které však mají společné to, že se samy o sobě reálně staly.

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočítatelnosti i omezenosti, avšak s nedozírnými následky.

Závodí aneb BEROUNSKÉ REMINISCENCE odevždy pospolité předměstí Berouna, se svou galerkou legendárních figurek i vážených osobností. Rudolf Kadeřábek vypráví s nadsázkou, ironií, tu s uštěpačností, jinde se sžíravým humorem, na někom nenechává nit suchou.

Bělehrad 1976: toto slovní spojení rezonuje v hlavách a srdcích nejen fotbalových fanoušků. A po právu: vždyť naše historie tohoto sportu, ať už československá, nebo česká, nemá žádnou další zlatou medaili ze světového či evropského šampionátu. Kniha, kterou sestavili zkušení sportovní novináři a publicisté Josef Káninský a Stanislav Hrabě, nás provází na podivuhodné cestě; tu musel urazit tým, kterému nikdo příliš nevěřil ani u nás (natož ve fotbalové Evropě), jehož vedení nepočítalo s tím, že by se mohl probojovat do evropského finále (a tam uspět), kterému se předtím nepodařilo postoupit na mistrovství světa… I po tomto neúspěchu naštěstí zůstal u kormidla Václav Ježek – a spolu s Jozefem Venglošem sestavili mužstvo, které mělo kvalitu i bojovnost, pokoru i sebevědomí, ale především týmového ducha.

kniha dává živý, ucelený i detailní obraz Husova života a doby. Filosoficky kultivovaným způsobem Jsou zde postižena témata, jež představovala dynamizující jádro dobových sporů, zejména střet realismu s nominalismem, jenž tvořil pozadí názorových bojů 13. a 14. století.

Zdravotnictví, to zdaleka není jen lékařství. Jeho zcela nezbytnou součástí je i ošetřovatelství, farmacie, hygiena, a to i ta obecná a komunální, včetně pohřebnictví. Nezbytnou součástí je i zdravotnické školství, ale i obory tzv. „obslužné“. Údržbou počínaje, přes stravování pacientů i zaměstnanců, archiv zdravotnické dokumentace, až po energocentrum, informační systémy, vodní hospodářství, klimatizaci nebo kotelnu.

Kniha, kterou dostáváte do ruky, mapuje život Edvarda Beneše na pozadí událostí, které prožil, a které sám ovlivňoval, nebo ovlivňovat mohl. Rozhodně Beneše zbožně neuctívá, jak napovídá titul knihy, ale v žádném případě se jej nesnaží očerňovat nebo zcela zatracovat. Autor se snaží čtenářům co nejvíce přiblížit složitost problémů, které Beneš musel řešit.

Kniha se věnuje vývoji zdravotnictví v Evropě a částečně i jinde ve světě, čtenář zde najde především přehled činů, které vedly zdravotnictví dopředu. Nejedná se o další dějiny medicíny a už vůbec ne o dějiny některého z lékařských oborů, ale o širší pohled na události, které ovlivňovaly vývoj disciplín ovlivňujících zdraví lidí. Text je proložen životopisy několika osobností ze světa, které se velmi zasloužily o rozvoj zdravotnictví.

Kniha mapuje celou dlouhou cestu, kterou musel český národ ujít k vlastnímu samostatnému, leč mnohonárodnostnímu a bohužel především dočasnému státu. Vždyť Československo, ve své původní masarykovské podobě, existovalo pouhých 7 277 dní, tedy necelých 20 let! Po 24 846 společných dnech zanikla i základní myšlenka jeho vzniku - společný stát Čechů a Slováků.

Chcete se naučit a zažít něco nového? Využijte komplexního průvodce na vašich cestách po Holandsku.

Publikace přibližuje události kolem poválečného vývoje utajovaného odposlechového systému, jehož využitím USA získaly po druhé válce strategickou výhodu ve vedení studené války na moři a pod vodou. Rusům se však dařilo od roku 1968 tajně získávat informace o amerických odposlechových systémech.

Stručný příběh životního osudu Josefa Prokeše – legionáře, aktivního člena Sokola, ředitele Grant bio v Č.Budějovicích, ředitele legiostavby ve Veselí nad Lužnicí, předsedu SK Lužničan, odbojáře za druhé světové války i předsedu revolučního výboru. Josef Prokeš je jedním z mnoha základních pilířů českého vlastenectví, kvůli kterému přišel o svůj život.