Carpe diem - elektronické knihy

Autor nechává v poutavém životopise tragicky zesnulého básníka promlouvat zejména pamětníky: přátele Václava Hraběte (1940-1965), jeho lásky, učitele, spolužáky či umělecké souputníky. „Sám se snaží zpřítomnit dobovou atmosféru. Vciťuje se do protagonisty, přimýšlí si detaily, z kronikářského tónu co chvíli přechází do přítomného času, aby oživil příběh,“ napsal v recenzi Jan Nejedlý.

Výbor milostné poezie jednoho z našich nejoblíbenějších básníků připomíná nejen básně víceméně známé, ale objevuje v několika případech i dávno zapomenuté, přičemž stejně půvabné. Básně jsou vhodně doplněny citáty z Wolkerových dopisů a fotografiemi aktů brněnského fotografa Jiřího L. Horáka.

Veškerá pohádková tvorba známého českého klasika.

Autorova nejvýznamnější sbírka obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, člověk je v ní drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická. Wolker se zde ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Doporučená školní četba.

Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků.

Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touha po svobodě a přičinlivost. To vše lze nalézt v původních vzpomínkách cestovatele a světoznámého polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu.

Třetí díl dobrodružných vzpomínek legendárního polárníka Jana Welzla. Kniha nás zavádí na Novosibiřské ostrovy mezi autorově srdci tolik blízké Eskymáky, lovce kožešin a hrdinné mořeplavce.

Komedie z českého prostředí, autor zde použil jako svůj námět mylnou pověst, že císař Karel IV. zakázal na hradě Karlštejně přítomnost žen; dílo bylo zfilmováno 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským. Doporučená školní četba.

Výbor z cestopisů z pera jednoho z nejvýznamnějších autorů cestopisné literatury vyšel poprvé v roce 1983 v Kanadě u Škvoreckých. Obsahuje čtivé a dnes už polozapomenuté texty z cest autora Afrikou, Amerikou, Borneem, Novou Guineou a Čínou.

Magnetický vítr obsahuje fejetony přední české herečky, v nichž se vrací do dětství, do let studií, ale také ke svým cestovatelským zážitkům. Na mnoha stránkách vlídné a působivé knížky rovněž vzpomíná na své herecké kolegy, s nimiž se během své dlouhé herecké trati setkala.

Novinář jednoho pražského týdeníku přichází v září 1996 na vysokou školu. Není schopen oprostit se od problémů v rodině, a především od vzpomínek na nešťastně skončený vztah s dcerou sázavského zbohatlíka.

Novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června. Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovník, major) se objeví kouzelník Arnoštek, který je pár triky pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je hned Arnoštkem očarována. Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. A příběh může pokračovat. Doporučená školní četba. Jedna z nejkrásnějších knih české literatury ilustrovaná Josefem Čapkem.

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.

Satiricko-humoristický román (1884) ztvárňující důležité společenské problémy novodobé Ameriky, základní dílo americké literatury. Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberrym Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po řece Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvářejí pouto.

Klasické dílo americké literatury je sice vyprávěním o dětech, ale teprve dospělí ocení autorovu charakteristiku chlapeckých hrdinů. K romantiku Sawyerovi, vychovávanému laskavou, ale bigotní tetou, a vykutálenému Finnovi se druží uprchlý otrok Jim. Jejich očima sledujeme pro chlapce tak přitažlivou řeku i venkovskou společnost počestných usedlíků a nebezpečných vyvrhelů.

Málo známé dobrodružství hrdinů bude jistě pro mnoho čtenářů překvapením. Je to opět úsměvné dílo plné dobré nálady, vtipu a klukovských taškařic, v němž samozřejmě nechybí ani řada postav z předchozích vyprávění. Co je jejich ústředním námětem, napovídá název. Hlavní hrdinové zavítají balónem až k pyramidám na Sahaře. Ilustrovala Zuzana Krutá.

Kniha Leť Volavko s podtitulem Chvíle s Jiřinou Jiráskovou popisuje vznik citové vazby mezi dvěma ženami, kterým osud dopřál strávit spolu jen několik dní. Vývoj vzájemné důvěry a odhalování vnitřních já. Autorka zachycuje nesmazatelné okamžiky s velkou českou herečkou a ukazuje ji v roli napsané životem.

Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnická dívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Doporučená školní četba.

Oživené krásy vlasti (1979) bezprostředně navazují na autorovy předchozí Zapomenuté krásy vlasti (1972). Opětovně „v knize ožívají ty krásy, které v naší paměti překryl rušný a bohatý život všedního dne, až se dotkly meze, které říkáme zapomnění. O některých již nevíme, na jiné si jen mlhavě vzpomínáme, další jsme možná nikdy ani nevnímali jako zážitek, který by stál za zaznamenání. A zapomenout na ně, to by byla opravdu škoda.“ Knihu doplňuje bohatý obrazový doprovod tvořený fotografiemi Jana Šmída.

Kniha Zapomenuté krásy vlasti, která vyšla v roce 1972, seznamuje čtenáře s opomenutými zajímavostmi u nás. Nikoli tedy s Pražským hradem, Karlštejnem či Špilberkem, ale s kulturními klenoty, které během času upadly v zapomenutí, exponáty s dojímavou historií a přírodními jedinečnostmi nacházejícími se stranou hlavních cest. Podle autora jde o „výlety, které stojí za to“. Tomu tvrzení neublížila ani léta, jež od napsání svébytného „cestopisného“ titulu uplynula. Doprovází ji 74, dnes již dobových, fotografií pořízených přímo Janem Šmídem a 15 nakreslených plánků, jak se k popisovaným místům dostat.

Cestopisné vyprávění o prázdninovém rodinném putování po Anglii, Skotsku a Walesu. Půvabné a úsměvné zápisky z rodinného výletu do současné Velké Británie doplněné výběrem receptů z tradiční venkovské kuchyně Anglie, Cumbrie a Skotska.

Úsměvné zápisky rodinného výletního kroužku z cesty po nepatrné části země a jeho ryze subjektivní glosy z Ruska.

Čtyři pohádky z hanáckého Slovácka v původním nářečí, sesbírané a původně zakomponované do knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky autorky, národopisné sběratelky Augusty Šebestové

„Lidské dokumenty“ jsou kultovní, jedinečnou knihou národopisu hanáckého Slovácka. Postihují život obyvatel několika vesnic (Kobylí, Vrbice, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Rakvice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Čejkovice, Starovičky).

V průběhu čtyřletého období se dospívající studentka Anina konfrontuje s ne vždy jednoduchou realitou, bezhlavou zamilovaností, pubertální náladovostí, komickou trapností, nárazovou ambiciózností, svéráznými mezilidskými vztahy, choulostivým politickým kontextem a v klokotu každodennosti pátrá po nevšednosti.

Děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim autor vzdává dík za vykonanou práci. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, který se stěhuje do Pozdětína.

Vzpomínková kniha „posledního slováckého gajdoše“ Štěpána Příkazského (1902-1993), výrazné osobnosti Podluží, přináší jeho slovy vyprávěný příběh šohaje, kterého nešťastná láska vyštvala do Argentiny. Tam mj. poznává legendární cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda (jejich návštěva mezi krajany v pamětech nemůže chybět).

Gabriela Preissová si získala v české literatuře místo především jako autorka vesnických dramat Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890). Málokdo ví, že obě díla měla ještě svá prozaická zpracování.

Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Na pozadí jejího světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých. Členy party jsou Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Zilvar z chudobince a Éda Kemlik. Petr Bajza žije s rodiči a se služkou Kristýnou z Rampušic, které říká Rampepurda.