Historické romány

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků.

Děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim autor vzdává dík za vykonanou práci. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, který se stěhuje do Pozdětína.

Novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června. Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovník, major) se objeví kouzelník Arnoštek, který je pár triky pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je hned Arnoštkem očarována. Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. A příběh může pokračovat. Doporučená školní četba. Jedna z nejkrásnějších knih české literatury ilustrovaná Josefem Čapkem.

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala.

Drsný příběh z drsné doby. Po válečném tažení knížete Břetislava do Polska v letech 1038-1039 jsou lidé z Čech i Moravy téměř bez prostředků – vše museli odevzdat na vybudování silného vojska. A navíc řádila neúroda.

Fiktivní paměti českého knížete Břetislava I. (1034 – 1055).
Mladý panovník na českém knížecím stolci to skutečně neměl lehké. Země byla po krizi ze začátku století značně oslabená, ze všech stran ji tísnili mocnější sousedé (polské království na severu, uherské království na východě a především Říše římská na západě a na jihu), mezi nimiž musel oslabený český kníže politicky i vojensky lavírovat, protože v drsné době mohl každý neuvážený krok znamenat konec dynastie či státu.

Štyri malé príbehy (3 scenáre a 1 novela) obyčajných ľudí, ktorí sa stali svedkami celosvetového konfliktu, ak by vypukol v súčasnosti. Každý z týchto príbehov je akoby malým zastavením v priebehu vojnového besnenia, ktoré v súčasnosti môže pokojne znamenať aj absolútny zánik ľudského pokolenia. Prvé zastavenie sa nazýva Rozlúčka a deje sa krátko pred začiatkom vojny.

Jedna z šesti děl z Petrohradských povídek v překladu Karla Havlíčka Borovského. Úředníkovi Botičkinovi se zničí plášť (úředníci v carském Rusku nosili uniformu, kterou si museli obstarat na vlastní náklady), šetří na nový. Po necelém roce šetření si ho nechá udělat u krejčího Petroviče za 85 rublů (plat Botičkina je 400 rublů/rok). Botičkin je pyšný na svůj nový uniformovaný kabát. Spolupracovníci ho částečně i kvůli novému plášti pozvou na večerní zábavu. Po cestě z ní je Botičkin okraden a přijde o plášť. Je nešťastný a snaží se pomoci si u policejního komisaře, pak u významného generála. Neuspěje a onemocní, protože prochladne. Do dvou dní je mrtev.

Knížka pojednává o autorčině dětství a mládí, prožitém v Lounech v druhé polovině minulého století. Odvíjí se na základě vyprávění jejího otce i jejích vlastních vzpomínek. Poutavým způsobem nás seznamuje se životy rázovitých postaviček, se kterými se v té době v Lounech setkala. Trochu smutku a nostalgie, ale i hodně legrace - prostě jakási tragikomedie. Vzpomínky jsou zachyceny z pozice zralé ženy - takže s jistým nadhledem, s kritickým i sebekritickým hodnocením i s jistou dávkou ironie.

Padesátá léta - doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol.

Život Violy Těšínské, české královny, je plný záhad. Záhadou je i vražda jejího manžela, posledního panovníka rodu Přemyslovců, Václava III. Dost na to, aby tato skutečnost podnítila fantazii spisovatele. Viola, tušící blízkou smrt, zve k sobě opata cisterciáckého řádu, Petra Žitavského, aby mu osvětlila svůj těžký život a současně mu sdělila své poznatky o vraždě Václava. Petr, na přání bývalé královny, se rozhodne až těsně před smrtí její vypravování sepsat, avšak sám nechá na osudu, zda se o něm dozví budoucí pokolení.

Francis William Bain (1863-1940) byl britským autorem, který založil svou kariéru na tom, že vydával údajně nalezené starodávné sanskrtské texty ve svých překladech anglickému publiku. Až po jeho smrti se však prokázalo, že jde o podvrhy a že žádné takové texty neexistují, ale jsou naopak výplodem jeho bujné orientalistické fantazie, jejíž autenticitou přesto prokázal svůj nepopiratelný talent a smysl pro východní mytologii. Po více než sto letech od zveřejnění jeho textů se v češtině spolu ještě s jeho jiným titulem "Ve vlasech tříokého boha" jedná vůbec o první překlad. Hlavní hrdina této knihy, asketický mnich, se kvůli podezření na nevěru své manželky ocitne v bludném kruhu zaříkávání, protože chce prostřednictvím vykonaných zásluh přesáhnout samotná nebesa navršením "hory díků", aby byla jeho duše osvobozena. Netuší však, že bohové proti němu spřádají nástrahy, díky nimž se ocitne v ještě horším bludišti na žebříčku reinkarnace...

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce. Ve druhém díle se vracíme k našemu hlavnímu hrdinovi „Legionáři“ v okamžiku jeho vrcholného štěstí a sledujeme dále jeho životní osudy přesně tak, jak mu je v mládí předpověděly dvě cikánky.

Zanedlouho si připomeneme stoleté výročí od vzniku samostatného československého státu. Finové zažili totéž vloni v prosinci. Stejně jako u nás, ani oni nenacházeli cestu k vlastnímu státu vůbec lehce, naopak – rozdělený národ tehdy zabředl do občanské války mezi proruskými bolševiky a jejich zarputilými odpůrci. S nadsázkou pojatý pohled na někdejší třeskuté dění v nevýznamné finské obci Rantasuu sice vykresluje události i jejich dávno zapomenuté aktéry s „nepatřičným a nekorektním“ humorem, přesto je určen k zamyšlení nad lidskými postoji a hodnotami, které jsou právě u nás dnes neméně aktuální než ve Finsku v samém začátku jeho svobodné existence.

Požehnaný rok zavede čtenáře do jihočeské Třeboně roku 1725. Město i jeho obyvatelé se pomalu vzpamatovávají z ničivého požáru

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

Kniha Jenom vítr je souborem 13 povídek, většinou laděných lyricko-humorně. Jejich humor může nést lehce černý odstín (Zlatý král) či přecházet v satiru (Cvičný materiál). Někdy je převážen dramatickým obsahem (Nejkrásnější měsíc, Jenom vítr) nebo ustupuje lyrice (Polárka). Děj povídek je většinou zasazen do žhavé současnosti, i když někdy se mezi hrdiny z masa a krve proplétají například antičtí bohové. Nechybí zde ani hlasy z „jiné“ reality (sociální horror Nebezpečný odpad,

Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov.

Za těžkých dob 14. století se jako mnohým i Mojmírovi zprotivila chudoba a život selského pacholka. Uhranut touhou po zlatě se přidal ke zbojníkům a díky své proradnosti se dostal až do přízně krále. I bezcitnému darebákovi zkřížila cestu láska k paní Kunhutě a následně změnila život k nepoznání. Avšak ani dobrota a láska s vírou v Boha nedokázala jeho minulost zastřít. Ta pak dohnala nejen jej, ale i Kunhutu s jejich dvěma dcerami a nelítostně ovlivnila jejich osudy.

Román Vás provede životem jednoho z nejuznávanějších vojenských stratégů všech dob Napoleona Bonaparta, a to od jeho narození ve zchudlé šlechtické rodině až po jeho skon ve vyhnanství.

Režisérka, překladatelka a spisovatelka Olga Walló se ve svém románu vrací na přelom devatenáctého a dvacátého století, k postavám svých prarodičů – Karla Michaela Walló a Marie Hájkové.

Jeanne Antoinette Poisson (1721 - 1764), markíza de Pompadour, je aj dnes námetom nielen pre spisovateľov, ale aj pre filmárov a divadelníkov. Bola to dáma, ktorá dokázala vládnuť nielen srdcu francúzskeho kráľa Ľudovíta XV., ale prostredníctvom neho aj celému Francúzsku.

Mezinárodní vědecká konference konaná na téma: Staré Řecko za časů Sókrata. Musí to být nutně nuda, když jsou vážné vědecké diskuze okořeněny únosem, vyšetřováním, propletenými vztahy, sexem i láskou?

Po "Tajném deníku ruského legionáře" přichází Jan Kučera s další knihou, v níž vás provede událostmi konce 19. a začátku 20. století z pohledu členů a členek jeho rodiny. Příběhy jsou založeny na dochovaných pramenech a vytvářejí nedocenitelný pohled do životů obyčejných vesnických lidí v uvedeném období.

Na konci 19.století se rozhořel boj mezi Teslou a Edisonem v tzv. „válce proudů“ o stejnosměrný a střídavý proud. Je možné, že byl někdo před nimi? A chtěl využít jiné, dosud nevyužité přírodní síly? A co když se Edison chtěl zmocnit plánů na výrobu této energie? Bylo něco před Wardenclyffskou věží? Je možné posílat energii bez vedení? Čtěte…

Emigrace – i dnes je to krok do nejistoty, natož pak před čtyřmi sty lety, na začátku třicetileté války, kdy si uprchlík musel vézt veškerý majetek s sebou. Po porážce na Bílé hoře skupina českých šlechticů opouští vlast a vedeni příbuzenskými vazbami se rozhodnou pro Francii.

Válka jí vzala rodiče, její dětství bylo smutné, její život tvrdý a nemilosrdný. Autentická výpověď ženy, která prožila většinu přelomových událostí dvacátého století. Kniha je autobiografickým románem, který volně navazuje na knihu: „Láska na černých perutích.“