Literatura faktu

Před světovými válkami byl Mauthausen krásným malý středověkým městečkem s hradem, přístavem, mlýnem a několika domečky. Po válce se Mauthausen sice rozrostl, ale na druhou stranu úplně zapadl – kultura a vůbec společenský život zde skoro vůbec neexistuje. My však nebudeme předbíhat, opustíme kulturní život v Mauthausenu a vrátíme se zpět k naší cestě. Karel Littloch ve své knize „Mauthausen – lágr smrti“, kterou vydal těsně po válce v červnu 1945 popisuje přesnou cestu po které jsme se vydali i my: „poté co nás transport dovezl až na Mauthausenské nádraží, jsme šli v doprovodu stráží Mauthausenskou ulicí kolem hradu a mlýna na rozcestí, kde byla cedule ukazující doprava s nápisem „K.L.Mauthausen“.

Mezi těmi, kteří za druhé světové války opustili své domovy, aby se zbraní v ruce bojovali proti hitlerovskému Německu, byl i Egon Bernard Morgenstern, občan Československé republiky, židovské národnosti. Útěkem z vlasti projevil touhu vzít do ruky zbraň a bojovat v řadách Rudé armády, čímž by zároveň unikl plynovým komorám a spalovacím pecím německých vyhlazovacích táborů. Jako řada jiných skončil v pekle sovětských gulagů, kde musel za otřesných podmínek bojovat o holý život…

Islam je politický systém s vlastnou zbierkou zákonov, ktorá sa volá šaría. Šaría je založená na úplne iných princípoch ako náš právny systém. Mnohé z jej nariadení sa pritom týkajú aj nemoslimov. Čo znamená právo šaría pre našich občanov? Ako sa nás dotýka? Aké budú dôsledky, ak dovolíme moslimom riadiť sa šaríou a nie našimi zákonmi? Každá požiadavka moslimov je založená na myšlienke nastolenia šaríe v našej krajine. Mali by sme u nás šaríu povoliť alebo nie? A prečo? Ako môžu politici alebo úradníci rozhodovať o práve šaría, keď mu nerozumejú? Je to správne? V tejto knihe nájdete odpovede na všetky tieto otázky.

Mohamedův život je impozantní příběh. Byl sirotkem, který vyrostl v chudobě, aby se nakonec stal vládcem celé Arábie. Vytvořil nové náboženství, přišel s novým způsobem vedení války a ustavil nový politický systém včetně jeho zákonů – šaríe. Mohamed se stal největším světovým válečníkem. V dnešní době nikdo nevede válku ve jménu Caesara, Alexandra Velikého, Napoleona ani jiného vojevůdce. Každý rok však zemře mnoho lidí právě kvůli Mohamedovi. Islám je po 1 400 letech své existence silnější, než kdy předtím. Sám Mohamed tvrdil, že jednoho dne se bude jeho zákony řídit celý svět.

Islám je politický systém s vlastní sbírkou zákonů, která se nazývá šaría. Právo šaría stojí na úplně jiných principech než náš právní systém. Mnoho jeho nařízení se týká nemuslimů. Co znamená právo šaría pro naše občany? Jakým způsobem se nás dotýká? Jaké budou důsledky, dovolíme-li muslimům řídit se šaríou a ne našimi zákony? Každý požadavek muslimů je založen na myšlence nastolení práva šaría v naší zemi. Měli bychom právo šaría vůbec povolit? Proč? Proč ne? Jak mohou politici nebo úředníci rozhodovat o právu šaría, když mu nerozumí? Je to správné? V této knize naleznete odpovědi na všechny tyto otázky.

Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy. Pro muslimy jsou hadísy mnohem směrodatnější než korán. Nám pak o Mohamedovi zprostředkovávají úchvatné záznamy. Víme, jak vypadal, jaký měl smysl pro humor, jakým pověrám věřil i jak jedl.

Autor zavede čtenáře na místa spojená s dávnými legendami a mýty, k nimž chová úctu a jejichž proslulost zná celý český národ. K ojedinělým lokalitám naší vlasti bezesporu patří Říp, Hostýn, Petřín, Svatá Hora u Příbrami. Tato i další zajímavá místa oplývají mnoha tajemstvími, a věřte, že určitě stojí zato se s nimi seznámit podrobněji.

Spisovatelka Zuzana Maléřová a fotograf Vlado Bohdan mají společné datum narození, krevní skupinu, dceru Alžbětu, syna Jeronýma a několik knih oceněných kritikou i čtenáři (Život je kulatý, Viděla jsem jitro, Kolemjdoucí, Celá viola tvé duše, Ticho v květu violy, Příběhy z tribuny, Šťastná hodina, Proč kluci milují fotbal, Dopis Cyranovi a další). Knížka Jak potkat děti je o dětských otázkách a dospělých odpovědích. Každá z těch otázek začíná JAK.

Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech?

Třináct rozhovorů s předními osobnostmi kultury, z nichž některé již nežijí (a proto jde rázem o cenná svědectví), je doplněno krátkými poeticky trefnými postřehy a literárními ukázkami. Michal Huvar zpovídá Dana Bártu, Danielu Fischerovou, Josefa Hiršala, Miroslava Holuba, Jaroslava Hutku, Martu Kubišovou, Vladimíra Mertu, Bolka Polívku, Kamilu Sojkovou, Jana Šmída, Jarmilu Šulákovou, Jiřího Veselského a Wanastowi Vjecy.

Krásná, chytrá a vzdělaná Johana se sňatku s Jiřím z Poděbrad dlouho nebrání. Rychle pochopí, že jako manželka nejmocnějšího muže v zemi získá postavení a vliv. Dřív než usedne na trůn, čelí krutému nařčení z vraždy mladého krále Ladislava. Prožité těžké chvíle, plné lží a intrik, Johanu posílí a ona se po manželově boku stává moudrou a silnou královnou.

Doubravka Přemyslovna, dcera českého knížete Boleslava, se má vdát za polského knížete Měška. Doubravka ho zná už od dětství a je jím pro jeho chrabrost i krásu uchvácena. Její nadšení trvá do doby, než dorazí na polský dvůr a tam zjistí, že pověsti o prostopášném Měškovi nepřeháněly. Měšek dá mladé nevěstě jasně najevo, že svých radovánek se nevzdá.

Karel IV. byl nepochybně schopný státník a nadprůměrně vzdělaný panovník, duchovně založený. Navíc disponoval mimosmyslovými schopnostmi i viděním budoucích událostí, podle nichž do značné míry usměrňoval své kroky. Kniha je pohledem na tajemnou a málo známou tvář Karla IV. i dávné doby, kdy se Čechy ocitly na křižovatce dějin.

Stručný příběh životního osudu Josefa Prokeše – legionáře, aktivního člena Sokola, ředitele Grant bio v Č.Budějovicích, ředitele legiostavby ve Veselí nad Lužnicí, předsedu SK Lužničan, odbojáře za druhé světové války i předsedu revolučního výboru. Josef Prokeš je jedním z mnoha základních pilířů českého vlastenectví, kvůli kterému přišel o svůj život.

Kniha, kterou dostáváte do ruky, mapuje život Edvarda Beneše na pozadí událostí, které prožil, a které sám ovlivňoval, nebo ovlivňovat mohl. Rozhodně Beneše zbožně neuctívá, jak napovídá titul knihy, ale v žádném případě se jej nesnaží očerňovat nebo zcela zatracovat. Autor se snaží čtenářům co nejvíce přiblížit složitost problémů, které Beneš musel řešit.

V médiích se objevuje řada názorů na islámskou doktrínu, ale žádná fakta. Nikdo totiž nestuduje základní zdroj znalostí o skutečné povaze islámu – Mohameda a Alláha. Tento samostudijní kurz vychází ze tří islámských zdrojových textů: koránu, síry (Mohamedova životopisu) a hadísů (jeho tradic). Pokud budou vaše znalosti vycházet z těchto původních textů, bude je možné ověřit a vaše porozumění bude mít pevné základy.

V této publikaci autor uvádí třicet málo uvěřitelných příběhů, zajímavostí a záhad, Dovíte se např. o tom, kde se nachází čínské Bermudy, o svítící jeskyni, o muži, který otevřel ústí Mississippi, že archeologické nálezy v Rusku posunuly jeho dějiny hluboho do minulosti, ale také o tom, že nositelé Nobelovy ceny manželé Curieovi se zajímali o paranormální jevy... A mnoho jiných zajímavostí.

Majestátný hrad nad hladinou Berounky je němým svědkem vrcholné slávy českých zemí. Víme, že Karlštejn nechal postavit Karel IV., že zde byly přechovávány korunovační klenoty a že kaple sv. Kříže skrývá tajemnou symboliku. Jen málo se ví, že hrad měl svou „čachtickou paní“ a slepého hudebníka nebo to, že prostý lid viděl Karlštejn jako zapovězenou „třináctou komnatu“.

královský úděl budoucího císaře Karla IV.
Král Jan Lucemburský se s Karlem opravdu nemazlil. Ve třech letech syna věznil na hradě Lokti, v sedmi ho oženil s Blankou z Valois, v patnácti syn vedle otce bojoval o vládu nad severoitalskými městy. Karel zde vede prostopášný život a proto si vysloužil přezdívku tančící kralevic. V sedmnácti je z něho rytíř, umí francouzsky, italsky, latinsky, ale zapomněl česky a manželství s křehkou Blankou stále nenaplnil…

V první polovině padesátých let se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla zrodila literární skupina Šestatřicátníků (nazvaná podle letopočtu narození většiny členů). Skupina sdružovala mladé muže a ženy, kteří věřili ve vlastní literární talent a zároveň neměli v úmyslu zadat si svým psaním s panujícím režimem. Od samého počátku šlo o aktivity paralelní s oficiálními kulturními „strukturami“, jejichž cílem ovšem bylo uplatnit se publikačně na veřejnosti, až to poměry dovolí.

Zdravotnictví, to zdaleka není jen lékařství. Jeho zcela nezbytnou součástí je i ošetřovatelství, farmacie, hygiena, a to i ta obecná a komunální, včetně pohřebnictví. Nezbytnou součástí je i zdravotnické školství, ale i obory tzv. „obslužné“. Údržbou počínaje, přes stravování pacientů i zaměstnanců, archiv zdravotnické dokumentace, až po energocentrum, informační systémy, vodní hospodářství, klimatizaci nebo kotelnu.

Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka, své přeběhnutí k Rusům, boje československých legionářů v zemi zmítané revolučním terorem, putování rozlehlou Sibiří zemi až do Vladivostoku a dál cestu lodí do Evropy k vytouženému domovu.

Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I., který zapudil manželku Adlétu Míšeňskou a vzal si mladičkou princeznou Konstancii? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť císaře a krále Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluvy, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.

V knize najdete anglicky převyprávěné životní osudy nejzajímavějších žen historie, jako byla Anna Boleynová, egyptská královna Hatšepsut nebo Mulan. Za každým příběhem jsou pro vás připraveny vybraná slovíčka s českým překladem. Kniha je určena pro mírně až středně pokročilé studenty angličtiny - úroveň B1,B2 a patří do skupiny Easy reading - procvičování angličtiny zábavnou formou.

Kniha popisuje rozvoj technických dovedností a znalostí člověka od prehistorických dob po dnešek. Zabývá se i používanými materiály a jejich zpracováním. Nejprve se dlouho rozvíjela jednoduchá plavba na řekách a jezerech. Postupně lidé s rozvojem stavby lodí přecházeli na pobřežní plavbu. Když začali zvládat využívání větru, vylepšovali plachetní lodě a odvažovali se již i na otevřená moře. Po vynalezení parního stroje dochází nejprve k vývoji parníků poháněných kolesy.

Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy (či k životu obecně) ani nepatřily. Ano, separace smrti od (každodenního) života je ostatně pro dnešní dobu typická – avšak v rámci celých lidských dějin unikátní. Ještě v devatenáctém století totiž každý poctivý životopisec podrobně popisoval smrt svého protagonisty a jeho pohřeb, aby tak mj. zhodnotil, jestli mu byla dopřána klidná či dramatická smrt a zda mu poté společnost vzdala dostatečný hold.

Konfucius, Sokrates, Seneca, Avicenna, Hus, ale i Nietzsche nebo Marx a mnoho dalších myslitelů svými názory a idejemi předběhli dobu, v níž žili. Často se ocitali ve sporu s vládnoucí mocí nebo se stávali terčem nevzdělanců. Jejich pohnuté osudy měly zpravidla tragické pozadí: zůstávali nepochopení, navíc pronásledovaní jako rebelanti a kacíři.

Autor sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost…

V této publikaci vám autor nabízí dvaačtyřicet málo uvěřitelných a záhadných příběhů. Dočtete se nejen o muži, který dokázal vyvolat déšť, ale i o královně pouště, o nekorunované královně Iráku, o tajemném zeleném muži, jak se dcera krotitele medvědů stala císařovnou, o démonickém majetku a exorcismu, o prokletém hrobu polského krále... a mnoho dalšího.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, výboje dobyvatele Čingischána, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci a rozšířením internetu, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa. Za tímto pokrokem se skrývají dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli změn.