Historie, dějiny

V žilách jim kolovala česká krev, staly se manželkami význačných panovníků a po jejich boku vstoupily do dějin. Byly však šťastné? Vzpomínaly na domov, nebo rychle splynuly s jiným prostředím? Začtěte se do osudů dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., tří dcer Karla IV., uherské královny Kateřiny, dcery Jiřího z Poděbrad a dalších slavných českých princezen.

Také vám bylo někdy smutno při čtení učebnic našich dějin? Tak zkuste popustit svou fantazii prostřednictvím autorových úvah o udatných, odvážných, nepodplatitelných, šlechetných a talentovaných osobností, zanícených pro své přesvědčení, a jak uvidíte v této knize obdařených notnou dávkou štěstí válečného, diplomatického i osobního.

Po úspěchu publikace Utajené hrady a zámky I. (aneb Prahou po stopách panských sídel) se Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý znovu vydali do pražských ulic a zákoutí, pod povrch moderní zástavby i do archivů – a představují další skryté skvosty na místech, kde by je často nečekal ani poučený čtenář (vždyť kdo z dnešních milovníků památek ví například to, kde stával krásný zámeček Sakrabonka?). Pravda, některé z nich už naneštěstí najdeme jen pod zemí nebo v dobových pramenech. To ale přece neznamená, že bychom je měli obestřít „věčným mlčením“. Vždyť jejich krása uchvacovala současníky, paměť věků přežívá v místních názvech, srovnání nynějších a tehdejších areálů je navýsost zajímavé, byť leckdy smutné…

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil.

Autor sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost…

Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I., který zapudil manželku Adlétu Míšeňskou a vzal si mladičkou princeznou Konstancii? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť císaře a krále Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluvy, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.

Kniha nás vede do světa, jehož jsme tvůrci: do světa organizací. Jejich význam rostl spolu s civilizačním vývojem a dnes si neumíme svůj každodenní život bez nich představit. Budeme poznávat organizace jako formální sociální útvary, ve kterých je vykonávána moc (nebudeme tedy věnovat pozornost neformálním sociálním skupinám). Cestu začneme otázkou "Co to jsou ty organizace??", na niž budeme hledat odpověď v úvahách o sociálním konstruování reality. Odpověď nám umožní tázat se "Proč tady jsou ty organizace??" a uvažovat poté o jejich nejvýznamnějších znacích. Třetí milník na cestě vytyčíme položením otázky "Co to v těch organizacích dělají??" a odpovědi nás vrátí na začátek naší cesty, k aktérovi. V jeho mysli organizace začíná a končí, jeho aktivitami žije. Poslední metou na naší cestě bude naznačení možnosti hledání odpovědi na otázku "Co ty organizace mezi sebou mají??", kterou opustíme mikrosvět jednotlivých organizací a nakročíme do světa rozmanitosti jejich vztahů.

Roky 1938 až 1945. V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů. Byl to skutečně zvláštní, nečernobílý čas. Jako v okénku bizarního orloje se v rychlém sledu střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté studu z ponížení a zrady, chvíle nadějí i beznadějí, bolesti, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí.

Píše se říjen 1946. Bolestné válečné dozvuky se mísí s radostnou přítomností, ale i s temnými tóny naznačujícími budoucnost. Nepřítel je najednou nejasný. A když už je rozeznán, jeho kroky jsou naprosto nevypočitatelné. Na jedné straně stojí Kilián Nowotný, slavný pašerák, Král Šumavy.

Kniha známého spisovatele literatury faktu Romana Cílka popisuje soudní proces s jedním z pohlavárů SS Karlem Wolffem, šéfem osobního štábu Heinricha Himmlera. Rekapitulace procesu je proložena líčením osudů tří obětí vražedné mašinérie holocaustu.

Bělehrad 1976: toto slovní spojení rezonuje v hlavách a srdcích nejen fotbalových fanoušků. A po právu: vždyť naše historie tohoto sportu, ať už československá, nebo česká, nemá žádnou další zlatou medaili ze světového či evropského šampionátu. Kniha, kterou sestavili zkušení sportovní novináři a publicisté Josef Káninský a Stanislav Hrabě, nás provází na podivuhodné cestě; tu musel urazit tým, kterému nikdo příliš nevěřil ani u nás (natož ve fotbalové Evropě), jehož vedení nepočítalo s tím, že by se mohl probojovat do evropského finále (a tam uspět), kterému se předtím nepodařilo postoupit na mistrovství světa… I po tomto neúspěchu naštěstí zůstal u kormidla Václav Ježek – a spolu s Jozefem Venglošem sestavili mužstvo, které mělo kvalitu i bojovnost, pokoru i sebevědomí, ale především týmového ducha.

Když jsme v roce 2004 zakládali Dark Angels, měli jsme nejspíš ambice hrát nejdál 10 kilometrů od Domažlic. Kapela, to byla především jedna velká párty, ze které se ale postupně vyklubalo něco víc. Najednou tady bylo první album, koncerty po celé republice, předskakování Arakainu a dalším legendám. Pro mladé puberťáky něco neskutečného. Je to patnáct let… Patnáct let od doby, kdy jsme ve zkušebně drtili první akordy a snili o velkých pódiích. Za tu dobu se mnoho změnilo, odehráli jsme stovky akcí, vydali několik alb, kapelou prošlo mnoho muzikantů, žánrově jsme se vyvíjeli, ale jedno zůstalo – láska k muzice. Tato kniha je příběhem kapely, která nikdy nedosáhla nějakého skutečně významného úspěchu, ale svou rýhu (a je jen na vás, jak výraznou) na tuzemské scéně bezesporu udělala. Pojďte s námi zavzpomínat.

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočítatelnosti i omezenosti, avšak s nedozírnými následky.

Ve své další knize nazvané Pražské katastrofy se známí pragensisté Eva a Josef Hrubešovi zabývají smutnými událostmi, které stověžaté město nad Vltavou postihlo v průběhu několika staletí. V mnoha kapitolách připomínají kupříkladu požár Národního divadla, zničující povodně v letech 1890 a 2002

Toto je skutečný příběh rudolfínské doby. Je to věrné vylíčení značně neveselých posledních dnů muže, který se přežil. Čtenář nahlédne do kontinuálního sledu fikcí a historických konstrukcí, které však mají společné to, že se samy o sobě reálně staly.

E-kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, a pokračuje až do období 80. let minulého století.

Titul navazuje na knihu Afrikou na dohled (1997), ve které autor putoval severní Afrikou ve stopách legendární cestovatelské dvojice, citoval z jejich díla, nacházel místa ke srovnávacím fotografiím. Nyní se s ním dostáváme ve stopách H+Z do Indie, tentokráte cestujícího i ve společnosti kluků z Poláčkova románu Bylo nás pět.

Láska prochází dějinami a ovlivňuje je možná víc, než jsou seriózní historici ochotni připustit. Oblíbený autor Felix Krumlowský vás provede dávnými i méně dávnými staletími, aby tuto nepopíratelnou pravdu přesvědčivě dokázal. V jeho nové knize budou před vámi defilovat Gaius Julius Caesar

Felix Krumlovský, autor několika pozoruhodných knížek o české historii, si vzal na paškál celkem 35 osobností, slavných Čechů a Moravanů, aby se podíval, na některé záhady, které jsou s nimi spojeny. Každá z těchto slavných osobností má svoji třináctou komnatu...

Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne. Adolf Hitler a jeho souputníci se tehdy postarali o dějinný unikát. Jediným děsivým úderem nejenže zlikvidovali opozici ve vlastních řadách, ale podle hesla, že vraždit je dovoleno, se postarali i o umlčení každého, kdo tak či onak překážel. Ublížil nám kdysi v minulosti? Zabít! Mohl by dělat těžkosti v budoucnu? Zabít! Je příliš ctižádostivý? Zabít! Ví toho nebezpečně mnoho? Zabít! Složitá spleť příčin, záměrů a důsledků, ale jednoduché řešení.

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky mladé republiky.

Lidí umírají, jen co se narodí. Každým dnem se nám zkracuje život a nic s tím neuděláme. Je dobře, že si to v denním shonu vlastně ani neuvědomujeme , až do chvíle, kdy svou životní dráhu můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Je to smutné, ale je to přirozené.

Tato kniha chce upozornit na výjimečné ženy a jejich osudy, jimiž se zapsaly do historie. Je to dlouhá a zajímavá řada od kněžny Boženy, původně snad venkovské pradlenky, přes Juditu Durinksou, stavitelku prvního pražského kamenného mostu, až po Alžbětu Stuartovnu nebo královny, vdovy - Kunhutu Haličskou nebo Elišku Rejčku. eKniha zahrnuje však i významné světice jako Anežku Českou či Zdislavu z Lemberka a další.

Autor publikace, který mnoho let působil v leteckém průmyslu, poutavě a na faktech dokládá vývoj a úspěchy dopravního letounu L-410 vyráběného v Letu Kunovice.

Růžena Fikejzlová - Baumová uskutečnila společně se svým mužem, zoologem Jiřím Baumem, v období mezi světovými válkami sérii zahraničních cest, z nichž pořídili řadu fascinujících cestopisů. Ty jsou unikatní nejen z hlediska zeměpisného, ale také historického. „Austrálie očima ženy“ je unikátním pohledem cestovatelky na tuto exotickou zemi v podobě, v níž ji dnes už neuvidíte.

Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem čtenářské veřejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu..

Mnohé z českých a moravských hradů a zámků jsou spojeny s notně krvavými historiemi. Například na snad neproslulejším z nich, na Karlštejně, byli přímo na zasedání královské rady zavražděni čtyři rádci krále Václava IV. Zámek Český Krumlov se zase stal svědkem hrůzně krvavé masopustní noci.

Publikace přibližuje události kolem poválečného vývoje utajovaného odposlechového systému, jehož využitím USA získaly po druhé válce strategickou výhodu ve vedení studené války na moři a pod vodou. Rusům se však dařilo od roku 1968 tajně získávat informace o amerických odposlechových systémech.

„Lidské dokumenty“ jsou kultovní, jedinečnou knihou národopisu hanáckého Slovácka. Postihují život obyvatel několika vesnic (Kobylí, Vrbice, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Rakvice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Čejkovice, Starovičky).

Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, řečeno s velkým česko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimečkou, typickým dokladem toho, že se „malé dějiny“, vcelku nevýjimečný životní příběh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vždy v určitých bodech prolínají s „dějinami velkými“. A právě v těchto průnicích se nám, jakoby pomocí lupy, může podařit lépe pochopit historii regionu, našeho státu i Evropy minulého století. Dalším aspektem hodným pozornosti je samotný Fryšův životní příběh.