Historie, dějiny

Jednou cizincem, provždy cizincem Autobiografický román nás provede protektorátní Prahou s jejími barrandovskými ateliéry, bombardovaným Berlínem, poválečným pohraničím, marasmem budování socialismu podpořeným „bratrskou pomocí spřátelených vojsk“, komunistickým kriminálem i prosperující kapitalistickou Spolkovou republikou Německo. Vypráví příběh o vykořenění a nespravedlnosti, ale i o víře ve vlastní schopnosti, síle a odvaze vzepřít se nepřízni osudu.

Hlavní postava knížky se zamýšlí nad tím, co vše zažila během dvacátého století. České dějiny tohoto období představovaly vskutku velké drama s fascinujícími zápletkami. Klade si otázku, zda existují nějaké zákony historie a politiky, a snaží se je zformulovat. Vychází přitom i z dávné historie jak české, tak i světové. Velcí myslitelé v minulosti přemýšleli o filozofii českých dějin. Byla tato filozofie ovlivněna dvacátým stoletím a existencí Československa? Jako milovník historie vyjadřuje svůj názor také na všechny české a československé prezidenty a některé další postavy, které se různým způsobem zapsaly do české historie.

Zakázaná láska, zrod expresionismu a válka…

Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech?

Lidí umírají, jen co se narodí. Každým dnem se nám zkracuje život a nic s tím neuděláme. Je dobře, že si to v denním shonu vlastně ani neuvědomujeme , až do chvíle, kdy svou životní dráhu můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Je to smutné, ale je to přirozené.

Přemyslovci… Jméno bájného českého rodu zas a znovu rezonuje v našich myslích i srdcích. Dynastie, která se vynořuje z šera českých dějin a po mnoha vzestupech i pádech se stává jedním z nejvýznamnějších stavebních prvků naší historie...

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost.[Anu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost.]Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou.Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou.

Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer.

Jan Bauer, jeden z nejoblíbenějších českých autorů historických knih, říká k jubilejnímu, XX. svazku Edice Český ČAS, tedy ke své knižní novince Tajemné stránky českých dějin: „Pokud jsem svou knihu nazval takto, nebylo by ode mne moudré všechno vybreptat předem. Proto jen stručně: můžete se těšit na sedmadvacet tajemstvím opředených příběhů, sahajících od dávné minulosti až do dvacátých let minulého století. Nechybí v nich neobjasněné (a nepotrestané) vraždy, vášeň, záhady, statečná střetnutí i zbabělé převlékání kabátů, na pravou míru uvedené mýty…

Autor sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost…

Také vám bylo někdy smutno při čtení učebnic našich dějin? Tak zkuste popustit svou fantazii prostřednictvím autorových úvah o udatných, odvážných, nepodplatitelných, šlechetných a talentovaných osobností, zanícených pro své přesvědčení, a jak uvidíte v této knize obdařených notnou dávkou štěstí válečného, diplomatického i osobního.

V žilách jim kolovala česká krev, staly se manželkami význačných panovníků a po jejich boku vstoupily do dějin. Byly však šťastné? Vzpomínaly na domov, nebo rychle splynuly s jiným prostředím? Začtěte se do osudů dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., tří dcer Karla IV., uherské královny Kateřiny, dcery Jiřího z Poděbrad a dalších slavných českých princezen.

Kdybychom posuzovali dějiny očima školního dějepisu, byla by to jen snůška jmen a těžko zapamatovatelných dat. Naštěstí existují ještě jedny dějiny, dějiny plné vzrušujících a záhadných příběhů.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, výboje dobyvatele Čingischána, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci a rozšířením internetu, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa. Za tímto pokrokem se skrývají dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli změn.

Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I., který zapudil manželku Adlétu Míšeňskou a vzal si mladičkou princeznou Konstancii? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť císaře a krále Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluvy, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil.

Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu. Vždyť už první český král z tohoto rodu Jan Lucemburský vypudil svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a maličkého synka Václava, pozdějšího Karla IV., věznil na Lokti a Křivoklátě. Vztahům v rodině nepřidal ani Janův sňatek s Beatrix Bourbonskou, po němž vyhnal Karlovu choť Blanku z Valois do Brna.

Jak můžeme odhalit skutečnou – tedy častou skrytou – tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně? Lze bez výhrad věřit dávným kronikářům, nebo naopak považovat za univerzálně platnou tezi, že „dějiny píší vždy vítězové“? Pravda se skrývá někde uprostřed...

Na českém trůnu seděla hezká řádka surových vrahů. Začíná knížetem Boleslavem I., který se dostal k moci pomocí vraždy vlastního bratra svatého Václava, a končí prezidentem Gottwaldem, jenž neváhal posílat na popraviště i své nejbližší přátele. Temná stránka našich dějin je poznamenána jmény loupeživého rytíře Jana Zoula z Ostředku...

XI. svazek Edice Český ČAS budiž poutavou připomínkou těch, kteří ji zasadili a starali se po dlouhá staletí o její rozkvět – připomínkou dramatických osudů pánů z Růže. Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety.

Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.

RnDr. Jiří Baum byl český zoolog, cestovatel a spisovatel, který v období mezi světovými válkami učinil sérii zahraničních cest, z nichž pořídil řadu fascinujících cestopisů. Ty jsou unikatní nejen z hlediska zeměpisného, ale také historického. „Okolo zeměkoule autem a lodí“ je cestopis z roku 1935, při němž Jiří Baum se svojí ženou projel a zdokumentoval kulturu a přírodní bohatství Austrálie, Japonska, USA a dalších exotických zemí. Nahlédněte s Jiřím Baumem do dalekých zemí v podobě, v níž je dnes už neuvidíte.

Robinzonáda odehrávající se v třicátých letech minulého století na ostrově poblíž Brazílie. Trojice českých školáků se ocitne na pustém ostrově uprostřed oceánu a hledá cestu, jak se vrátit zpět do vlasti. Kniha je zajímavá především tím, že její autor, biolog a cestovatel Jiří Baum, oblast, kam děj umístil, ve 20. letech procestoval a krátce zde i žil. Popis prostředí i zvířat je proto velmi přesný.

Autor této knihy, RNDr. Jiří Baum (1900-1944), byl odvážným cestovatelem a badatelem. V průběhu svého života podnikl celkem pět výprav do nitra Afriky. Při poslední cestě v roce 1938 se rozhodl vydat po stopách svého předchůdce, slavného cestovatele Dr. Emila Holuba (1847-1902). Ten Afriku navštívil několikrát v průběhu druhé poloviny 19. století. V knize „Holub a Mašukulumbové“ Jiří Baum vzpomíná na nejslavnějšího českého objevitele s láskou a obdivem, zároveň však upřímně kritizuje některé jeho názory. Kniha „Holub a Mašukulumbové“ je unikátním dílem, které populárně-vědeckou formou zaznamenává proměny afrického života a kultury v období velkých společenských změn 19. a 20. století. Zároveň popisuje obtíže, kterým museli oba cestovatelé při svých výpravách čelit. Je tak vzpomínkou na silnou vůli, odvahu a obětavost obou mužů, jejich manželek a všech jejich spolupracovníků.

Štyri malé príbehy (3 scenáre a 1 novela) obyčajných ľudí, ktorí sa stali svedkami celosvetového konfliktu, ak by vypukol v súčasnosti. Každý z týchto príbehov je akoby malým zastavením v priebehu vojnového besnenia, ktoré v súčasnosti môže pokojne znamenať aj absolútny zánik ľudského pokolenia. Prvé zastavenie sa nazýva Rozlúčka a deje sa krátko pred začiatkom vojny.

Říká se, že válka je to nejhorší na světě. Přesto existují příběhy, které jsou opakem. Náš příběh vypráví o 4 ženách, které spolu prožily tvrdé nucené práce v Říši, a pro které bylo přátelství a láska více než nenávist. Je to vzpomínka na ty, kteří válku nepřežili. Je to památka na statečné lidi.

Jestliže slavný anglický dramatik irského původu George Bernard Shaw prohlásil, že atentát je extrémní formou cenzury, pak je na místě otázka, co představuje atentát, který selhal. Jistě jde o stejně odsouzeníhodný čin jako zdařilý atentát, i když soud jej obvykle posuzuje "pouze" jako pokus o vraždu.

Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.

Mladý Václav IV. se nemůže dočkat sňatku s půvabnou Žofií. Avšak královna brzy po svatbě pozná manželovu krutou tvář, jeho záchvaty vzteku a nenávisti. Nediví se, že král má tolik nepřátel a že mu často jde jak o trůn, tak i o život. Snaží se najít si po Václavově boku své místo a vyrovnat se s jeho výbušnou povahou. Útěchu hledá nejen u svého zpovědníka…

Krásná, chytrá a vzdělaná Johana se sňatku s Jiřím z Poděbrad dlouho nebrání. Rychle pochopí, že jako manželka nejmocnějšího muže v zemi získá postavení a vliv. Dřív než usedne na trůn, čelí krutému nařčení z vraždy mladého krále Ladislava. Prožité těžké chvíle, plné lží a intrik, Johanu posílí a ona se po manželově boku stává moudrou a silnou královnou.