Historie, dějiny

Třetí kniha Josefa Kubíka Šlehy a úsměvy v demokracii je výrazným ukročením mimo to, čím se autor žijící léta v Austrálii zapsal v České republice mezi čtenářské vrstvy. Nepojednává o sexualitě člověka, jako předchozí tituly Sexualita bez tabu a V žáru erotiky, ale je jakýmsi svéráznou názorovou platformou, v níž se Kubík vyrovnává ponejvíce s politickými tématy okolo nás.

Až po dopsání knihy „Sirotek“ jsem si uvědomil, že jsem vlastně vytvořil chybějící článek řetězu příběhů naší rodiny. Ten svým obsahem navazuje na knihu „Tajné deníky ruského legionáře“, kde popisuji životní příběh svého otce. Přesně tam, kde „Deníky“ končí, „Sirotek“ začíná. Na něj pak volně navazuje kniha „Vojna“. V knize „Sirotek“ provázím čtenáře svým dětství a mládím, které jsem prožíval v padesátých a šedesátých letech na okraji Prahy na velkém staveništi nového sídliště Zahradní Město. Do vyprávění zapadají i mé zážitky, z mimořádného roku 1968 a z Bartošovic v Orlických horách, kde jsem strávil desatery prázdniny. Nechal jsem v této malebné pohraniční vesničce kus svého srdíčka u své první lásky. Podívejte se se mnou o více jak půl století zpět očima malého kluka, který právě přišel o svého otce.

Postava druhého československého prezidenta, Edvarda Beneše, dodnes vzbuzuje značné emoce. Mnozí mu vyčítají, že nevyužil odhodlání našeho národa bránit zemi proti nacistické agresi a podvolil se Mnichovskému diktátu. Bylo jeho rozhodnutí opravdu zradou národa, jak říkají jeho kritici, nebo záchranou statisíců životů, které by byly v případě konfliktu zbytečně ztraceny? Autor na základě ověřených faktů seznamuje veřejnost s naší vojenskou a politickou situací před Mnichovem v roce 1938. Na závěr nabízí čtenáři, aby si udělal svůj vlastní názor o rozhodnutí prezidenta Beneše v onom osudném roce.

Po "Tajném deníku ruského legionáře" přichází Jan Kučera s další knihou, v níž vás provede událostmi konce 19. a začátku 20. století z pohledu členů a členek jeho rodiny. Příběhy jsou založeny na dochovaných pramenech a vytvářejí nedocenitelný pohled do životů obyčejných vesnických lidí v uvedeném období.

Autor z části humornou a z části popisnou formou ukazuje čtenáři svou „Horskou dráhu života“, která jej střídavě vyvážela v jeho kariéře nahoru a pak zase padal dolů jako na skutečné horské dráze. To vše se mohlo odehrát jen v těch zvláštních a neopakovatelných letech od roku 1988 do roku 1992. V těchto letech se tisíce lidí loučily se svými „teplými místečky“ a většinou neradi uvolňovali místa novým, kteří je na nich střídali. Pro dnešní generaci mladých lidí jsou už ta léta jen historií. Proto se k ní vracím, abych ji pamětníkům připomněl a těm mladým ukázal nesmírný význam té doby i pro jejich životy v té kladné a třeba i záporné roli.

Roku 928 se vydal arabský cestovatel a spisovatel al-Masūdī, jako člen karavany, na výpravu do země knížete Václava. V zemi Slovanů se osobně setkal s jejich vládcem, župany i s obchodníky a námezdními bojovníky Varjagy. Stal se obětí útoku démonických běsů a svědkem Václavova legendárního střetu se zlickým Radslavem. Zažijte dobrodružství staré více než tisíc let. Poodhalte závoj zapomnění ve způsobu života Slovanů a slávy Čech, jež byly ve středověku centrem obchodu a exotiky.

Kniha podrobně představuje 100 významných památných míst českých dějin spojených s událostí či osobností "našich velkých" dějin, ne však výhradně jen s politikou (bitvy, zločiny, rodinné historie, slavná díla, vynálezy aj.) Svým obsahem a posláním vyplňuje místo mezi běžně dosažitelnou turistickou literaturou a mezi odbornou historickou produkcí.

Na začátku třicetileté války měly Čechy přibližně tři milióny obyvatel, po jejím skončení jich zbylo 800 tisíc.

V době, kdy se křesťanství hlásilo o své místo na slunci, bylo podobných sekt v těchto místech na desítky.

V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.

Druhý díl úspěšné knihy Karla Kýra „Malý průvodce po záhadách a strašidelných místech“ vám nabídne padesát pozoruhodných, ale i tajemných události z celého světa.

V českých dějinách 16. - 18. století měla kriminalita vzestupnou tendenci. Ovšem nešlo o nějaké naše specifikum. Podobné problémy měli i v jiných částech Evropy.

Další kniha toulek po historii a záhadách od Karla Kýra je tu! Přečtete si o prehistorické obdobě Sixtinské kaple, o záhadných kruzích v poušti Namib, o tom, co následovalo po smrti Svatého Václava, o městě pod mořem a mnoho dalšího.

Příběh o založení kláštera Teplá
Fascinující příběh z nemilosrdného 13. století vám přiblíží osud probošta Hroznaty, zakladatele kláštera v Teplé.

Dvacet portrétů pozoruhodných žen O velikých ženách se nepíše tak často, jako o velikých mužích. Autor této knihy se to snaží částečně napravit. V portrétech dvaceti pozoruhodných žen se dozvíte nejen o první ženě, která obeplula svět.

František Saleský byl katolický teolog, spisovatel, mystik, ženevský biskup a Učitel církve. Jeho spisy o duchovním životě patří ke klasice francouzské mystiky a literatury 17. století a měly velký vliv na katolickou spiritualitu nové doby.

Jihofrancouzské městečko Lurdy v podhůří Pyrenejí se stalo jedním z nejslavnějších poutních míst na světě. Přicházejí sem věřící a doufají v zázračnou moc zázračné vody, která tady pramení.

Chcete si přečíst o nejstrašidelnějších místech světa? Nebo o tom, jak vlna tsunami spláchla Ženevu, kde je pohřben kouzelník Merlin, či o neznámých tvorech v Austrálii? Pak na vás čeká 51 záhadných a strašidelných příběhů.

V této publikaci autor čtyřicetkrát zabrousil do historie. Dovíte se například o tom, jak se stal syn českého krále prvním guvernérem Kanady. O obřím kole v Chicagu, nebo o tom, jak jedna pohlavní nemoc dostala jméno.

Dalších padesát fascinujících příběhů z historie od publicisty Karla Kýra. Dozvíte se například o islandské knize o černé magii, podniknete výlety do vesmíru, přečtete si o alkoholu ve středověku, navštívíte archeologická naleziště… a mnoho dalšího.

V této publikaci vám autor nabízí dvaačtyřicet málo uvěřitelných a záhadných příběhů. Dočtete se nejen o muži, který dokázal vyvolat déšť, ale i o královně pouště, o nekorunované královně Iráku, o tajemném zeleném muži, jak se dcera krotitele medvědů stala císařovnou, o démonickém majetku a exorcismu, o prokletém hrobu polského krále... a mnoho dalšího.

Nová kniha publicisty Karla Kýra přináší šedesát příběhů z historie, zaměřených především na tajemství, záhady a svědectví zázraků. Dočtete se například o kapucínských katakombách v Palermu, o bílé paní v Hofburgu, jak se stal svatý Zikmund českým patronem, o zázračných obrazech a studánkách či o původu Hitlerova antisemitismu a mysticismu.

Autor v této publikaci překládá čtyřicet jedna záhad a málo uvěřitelných příběhů. Dovíte se nejen o záhadě Galilejského jezera, ale i o podivuhodných vikingských mečích, o ruském vědci, který se pokoušel vytvořit hybrida člověka a opice, o osudech vzbouřenců na lodi Bounty, o podzemním městě v Los Angeles, či o oživlých sochách. A o mnohém dalším.

V naší i světové historii je mnoho slavných a mocných postav, jejichž životní osud je plný otazníků. Pokusme se například zjistit, proč Hannibal nedobyl Řím, nebo jak chápat terorismus Jana Žižky. Byl Cesare Borgia skutečně zlosyn? Mohl se stát Albrecht z Valdštejna českým králem? Šokující a nečekané odpovědi vás nemálo překvapí.

Autor zavede čtenáře na místa spojená s dávnými legendami a mýty, k nimž chová úctu a jejichž proslulost zná celý český národ. K ojedinělým lokalitám naší vlasti bezesporu patří Říp, Hostýn, Petřín, Svatá Hora u Příbrami. Tato i další zajímavá místa oplývají mnoha tajemstvími, a věřte, že určitě stojí zato se s nimi seznámit podrobněji.

Konfucius, Sokrates, Seneca, Avicenna, Hus, ale i Nietzsche nebo Marx a mnoho dalších myslitelů svými názory a idejemi předběhli dobu, v níž žili. Často se ocitali ve sporu s vládnoucí mocí nebo se stávali terčem nevzdělanců. Jejich pohnuté osudy měly zpravidla tragické pozadí: zůstávali nepochopení, navíc pronásledovaní jako rebelanti a kacíři.

Příběh vášnivého, bouřlivého vztahu Ernesta Hemingwaye a jeho třetí manželky Marthy Gellhornové.

Rok 2000 byl svědkem pozoruhodné skutečnosti. Poprvé v lidských dějinách vstoupil člověk do nového století znaje svůj vlastní genom, se všemi souvislostmi tohoto revolučního úspěchu. Šlo pravděpodobně o nejctižádostivější vědecký úkol, do kterého se lidé pustili za celou dobu své existence.

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky mladé republiky.

Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy (či k životu obecně) ani nepatřily. Ano, separace smrti od (každodenního) života je ostatně pro dnešní dobu typická – avšak v rámci celých lidských dějin unikátní. Ještě v devatenáctém století totiž každý poctivý životopisec podrobně popisoval smrt svého protagonisty a jeho pohřeb, aby tak mj. zhodnotil, jestli mu byla dopřána klidná či dramatická smrt a zda mu poté společnost vzdala dostatečný hold.