Carpe diem - elektronické knihy

Autorova nejvýznamnější sbírka obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, člověk je v ní drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická. Wolker se zde ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Doporučená školní četba.

Autor Zdeněk Červenka popisuje v knize Změna je život své zážitky a dojmy ze života ve francouzské provincii Languedoku, a to ze života na vesnici. Čtenáře pobaví zážitky autora v zázračných lázních, klání s byrokraty, kteří jsou všude na světě stejní, i zkušenosti s místními řemeslníky, již mají velmi podobnou náturu jako ti čeští. Dojmy působí přímo trojrozměrně, neboť Červenkovi se ke srovnání nabízejí tři země: Francie, kde se zabydluje, Švédsko, kde žil předtím, a rodná Česká republika. S předmluvou Zdeňka Svěráka.

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo poznatelnou realitu.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Narození Sisyfovo (1998) přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Klasické dílo americké literatury je sice vyprávěním o dětech, ale teprve dospělí ocení autorovu charakteristiku chlapeckých hrdinů. K romantiku Sawyerovi, vychovávanému laskavou, ale bigotní tetou, a vykutálenému Finnovi se druží uprchlý otrok Jim. Jejich očima sledujeme pro chlapce tak přitažlivou řeku i venkovskou společnost počestných usedlíků a nebezpečných vyvrhelů.

Třináct autobiografických povídek z pera autora léta žijícího v Kanadě zachycuje různé momenty jeho života v české realitě od konce druhé světové války do prvé poloviny 80. let minulého století. Příběhy jsou výpovědi o událostech všedního života, o tom, jak hrubý tlak společenské nesvobody drtivě zasahoval do nejrůznějších sfér života obyčejného člověka, a tím také do úsilí jednotlivce přežít mizérii totality, pokud možno, morálně nepoškozen.

Třetí kniha Josefa Kubíka Šlehy a úsměvy v demokracii je výrazným ukročením mimo to, čím se autor žijící léta v Austrálii zapsal v České republice mezi čtenářské vrstvy. Nepojednává o sexualitě člověka, jako předchozí tituly Sexualita bez tabu a V žáru erotiky, ale je jakýmsi svéráznou názorovou platformou, v níž se Kubík vyrovnává ponejvíce s politickými tématy okolo nás.

Maryša – realistická tragédie ze slovácké vesnice, o úloze peněz na vesnici a síle předsudků v životě; Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (5 jednání); slovácké nářečí (charakteristika postav a prostředí). Doporučená školní četba.

Cestopis o výpravě tří českých tuláků a jedné tulačky do sibiřské tajgy – Východních Sajan a jižního Jakutska. O cestě vlakem přes třetinu zeměkoule, lesích, horách, jezerech, rybaření, houbách, brusinkách, domorodcích a pijácích krve vypráví formou deníku mozek celé akce, Tomáš Koranda. Deník doprovází na 120 autorských fotografií.

Ve francouzském šarmu a italské rozpustilosti se odehrává děj druhého dílu Bobulí. Taková je i kniha, v níž se opět setkáme se známými rošťáky. První prchá z dosahu hoteliérského páru, jemuž přivedl dceru Marii „do neštěstí“. Kde jinde by se měl skrýt než ve Višňové, kde jeho parťák našel sám sebe a kde se na dědově pozemku se snaží vyrobit jedinečné slámové víno? O silném vztahu ke Klárce ani nemluvě. V patách má mladý „Casanova“ nejen běsnící rodiče Marie, ale i najatého „likvidátora“, nešiku a smolaře. Všichni se sejdou ve vesnici, aby tam mohl vyvrcholit hon na nezbedníka, který do svého maléru zase vtáhl kamaráda. Oba nakonec visí za špičky prstů nad propastí, symbolickou i skutečnou. Pád do ní je neodvratný.

Třináct rozhovorů s předními osobnostmi kultury, z nichž některé již nežijí (a proto jde rázem o cenná svědectví), je doplněno krátkými poeticky trefnými postřehy a literárními ukázkami. Michal Huvar zpovídá Dana Bártu, Danielu Fischerovou, Josefa Hiršala, Miroslava Holuba, Jaroslava Hutku, Martu Kubišovou, Vladimíra Mertu, Bolka Polívku, Kamilu Sojkovou, Jana Šmída, Jarmilu Šulákovou, Jiřího Veselského a Wanastowi Vjecy.

Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnická dívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Doporučená školní četba.

Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916) je soubor povídek. Autoři se zamýšlejí nad svízelemi lásky. Červená povídka je postavena na vyprávění starého šermíře Neriho, který vypráví o nešťastné lásce k jedné krásce. V L'évantail je zřetelný Čapkův zájem o techniku a představa, jak může zasáhnout do vývoje lidstva.

Satiricko-humoristický román (1884) ztvárňující důležité společenské problémy novodobé Ameriky, základní dílo americké literatury. Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberrym Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po řece Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvářejí pouto.

Román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzitivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měšťáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.

Kniha Zapomenuté krásy vlasti, která vyšla v roce 1972, seznamuje čtenáře s opomenutými zajímavostmi u nás. Nikoli tedy s Pražským hradem, Karlštejnem či Špilberkem, ale s kulturními klenoty, které během času upadly v zapomenutí, exponáty s dojímavou historií a přírodními jedinečnostmi nacházejícími se stranou hlavních cest. Podle autora jde o „výlety, které stojí za to“. Tomu tvrzení neublížila ani léta, jež od napsání svébytného „cestopisného“ titulu uplynula. Doprovází ji 74, dnes již dobových, fotografií pořízených přímo Janem Šmídem a 15 nakreslených plánků, jak se k popisovaným místům dostat.

Kniha je souborem zážitků známého cestovatele za bezmála čtvrtstoletí cest do odlehlých částí ruského severu, a to s použitím nestandardních dopravních prostředků, jako je kajak, bicykl či malý motorový člun. Jiří Havel má vypravěčský dar, nepopisuje, co vidí, ale podává humornou formou setkání s lidmi. A přes ně i čtenář poznává místa, kraj, ruskou zemi. Doplněno o unikátní barevné fotografie.

Málo známé dobrodružství hrdinů bude jistě pro mnoho čtenářů překvapením. Je to opět úsměvné dílo plné dobré nálady, vtipu a klukovských taškařic, v němž samozřejmě nechybí ani řada postav z předchozích vyprávění. Co je jejich ústředním námětem, napovídá název. Hlavní hrdinové zavítají balónem až k pyramidám na Sahaře. Ilustrovala Zuzana Krutá.

Kniha poprvé vyšla ve 30. letech minulého století v bibliofilské Edici 69, kterou vydával surrealista Jindřich Štyrský. Ruské lidové erotické povídky s řadou známých i méně známých lidových motivů jsou ilustrovány erotickými kresbami karikaturisty Františka Bidla (1895-1945), za války nacisty vězněného v Terezíně.

Klasická kniha českého anarchisty. Třicet pět básní různé tematiky a žánru. Reagují na falešnou dobovou morálku, na dobové pokrytecké maloměšťáctví. Autor tu záměrně zdůrazňuje protiliterárnost a protidekadenci, pro básně jsou příznačné ironie, bohémství, popis tohoto způsobu života. Doporučená školní četba.

Novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června. Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovník, major) se objeví kouzelník Arnoštek, který je pár triky pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je hned Arnoštkem očarována. Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. A příběh může pokračovat. Doporučená školní četba. Jedna z nejkrásnějších knih české literatury ilustrovaná Josefem Čapkem.

Básnická sbírka je jedním z nejznámějších děl Františka Gellnera. Gellner je silně ovlivněn moderními literárními směry (především dekadencí a symbolismem) a ve své sbírce kritizuje téměř vše, a to způsobem doposud neslýchaným. Zaměřuje se především na kritiku soudobé společnosti a zbytečnost života, ale vyjadřuje se také proti válečným konfliktům, ironizuje vyšší ideály a nešetří ani sebe sama, protože si uvědomuje svou vlastní ubohost, zbytečnost a nedokonalost. Doporučená školní četba.

Humoristická povídka z roku 1922 se stala ikonickou fotbalovou pohádkou pro dospělé. Starý Klapzuba, otec jedenácti zdatných chlapců, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa. Naplní tedy – dodnes jako jediná česká fotbalová parta – fotbalový sen všech českých fanoušků. Doplněno slavnými ilustracemi Josefa Čapka.