Carpe diem - elektronické knihy

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Jedna z nejdůležitějších knih českého národního klasicismu či romantismu. Taky konstantní pojem české literatury. Slovem pověst se v ní rozumí příběh, v němž jen výjimečně zazní dějinná paměť (Věštkyně).

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.

Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných.

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků.

Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu

Lyricko-epická báseň s epickou složkou navazující na loupežnické příběhy. Viléma, vůdce loupežníků, poznáváme už jako vězně odsouzeného za otcovraždu.

Maryša – realistická tragédie ze slovácké vesnice, o úloze peněz na vesnici a síle předsudků v životě; Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (5 jednání); slovácké nářečí (charakteristika postav a prostředí). Doporučená školní četba.

Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu. Havlíček využívá látku z dávné ruské historie: kníže Vladimír I. zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. Skladba zůstala nedokončena nebo se závěrečná část nedochovala. Námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století. Doporučená školní četba.

Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Na pozadí jejího světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých. Členy party jsou Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Zilvar z chudobince a Éda Kemlik. Petr Bajza žije s rodiči a se služkou Kristýnou z Rampušic, které říká Rampepurda.

Povídka pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství. Příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku se svým milým a nutili ji do svazku s bohatým člověkem. Tím v ní vyvolali psychickou poruchu a dívka zešílela.

Anglie a její svérázní obyvatelé v cestopisných črtách Karla Čapka, které původně vznikaly jako sloupky pro Lidové noviny.