Městská knihovna v Praze - elektronické knihy

Novoromantický příběh situovaný do Itálie osmdesátých let 19. století, kde hledá klid a ztracené zdraví nevšední mladý Čech.

Hrdinou románu je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou.

Humorné vyprávění Karla Čapka o tom, jak vzniká divadelní hra, je zároveň průvodcem po zákulisí divadla.

Pastorální komedie Williama Shakespeara o lásce, v jejímž středu stojí půvabná vévodova dcera Rosalinda, Orlando, Šašek a melancholický filozof Žak.

Soubor Čapkem redigovaných fejetonů, v nichž autor s věcnou zasvěceností a vtipem vypráví o tom, jak se dělají noviny, divadlo a film.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Soubor cestopisných črt a fejetonů o Itálii, jejím lidu, kultuře a umění.

Příručka z roku 1905 obsahuje poučení a rady pro ženy, jak si poradit se svým životem manželky, matky, hospodyně i vdovy. Autorka se v jedné z kapitol zmiňuje i o svobodných matkách a nemanželských dětech.

Próza, která má ve Vančurově díle zvláštní místo - spolu s Rozmarným létem a Lukem královny Dorotky zastupuje úsměvnou složku jeho tvorby.

Jan Neruda je jedním z hlavních představitelů generace májovců, která se přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy. Patrně i z tohoto důvodu dokázal svou lyriku podat v ryze osobním tónu, v němž "bez bázně a hany" odhalil nejen vlastní nitro, ale v rámci básnických úvah nad národním údělem zde vyslovil i své osobní zkušenosti. V epické složce Neruda často využíval folklorních zdrojů i náboženských motivů k tomu, aby zachytil nelehkou sociální situaci tehdejšího obyčejného člověka. Často používal drsného výrazu i ironického pohledu na svět, k němuž cítil hlubokou skepsi i nedůvěru. Pro Nerudu však na druhé straně nebylo problémem napsat balady a romance, v nichž zpracoval historické náměty nebo přiblížil některé společenské a politické události. Rovněž mu nebylo cizí, aby na prostých lidských vztazích demonstroval postoj obyčejného, ve své době však moderního člověka ke světu.

Kniha o setkáních státníka a spisovatele zachycuje Masarykovy filozofické, etické, politické i obecně lidské zásady.

V tragickém dramatu prostého sedláka z předválečné Podkarpatské Rusi, který se stal obětí vraždy, sleduje autor ze tří různých hledisek rozporuplný proces hledání pravdy o psychice a činech konkrétního člověka.

Zápisky z rodinné korespondence a vlasteneckých vzpomínek.

Parodický zvířecí epos, tepající povrchní kulturu, která bez rozmyslu a nekriticky napodobuje cizí vzory.

Klasické světové drama - tragický příběh syna, mstícího svého zavražděného otce v překladu Josefa Václava Sládka.

Klasické světové drama - tragický příběh syna, mstícího svého zavražděného otce v překladu Josefa Václava Sládka.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Novela o životě studentů a maloměstské společnosti v Litomyšli dějově spadá do doby kolem revolučního roku 1848.

Filozofická dramatická báseň německého klasika v překladu Otokara Fischera.

Řecké drama, v němž Elektra připravuje osudovou pomstu za smrt otce celých dlouhých sedm let.

Romantická historická tragédie německého klasika se odehrává v době nizozemského povstání proti španělské nadvládě v 16. století.

Slavná historická kuchařka obsahuje recepty většinou tradičních českých jídel.

Vyprávění dívenky, pro kterou se s příchodem desátých narozenin mnohé v rodině změní. Ve své knize líčí první svaté přijímání, ale i palčivé otázky po tom, odkud se berou lidé. Půvabná kniha z roku 1913.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Fraška ve 3 dějstvích o chudých studentech, kteří si pomocí třírohého klobouku dělají šprýmy ze svého okolí a podvedou lakomého strýce Koliáše.

Francouzský klasik v knize popisuje milostný vztah jako instinktivní zápas mezi mužem a ženou, který může i přes vášnivost citu a upřímnou snahu milovat a být milován, skončit tragicky.

Publikace z roku 1905 soustřeďuje mnoho informací o ženském vzdělávání v Rakousko-Uhersku i v dalších zemích, např. ve Spojených státech, ve Švédsku v Německu i Anglii. Autor se soustředí především na vyšší typ studia.