Městská knihovna v Praze - elektronické knihy

Milostná komedie odehrávající se na českém venkově, ve které se školní pomocník Pěnkava marně uchází o ruku mlynářské dcerky Terezky. Teprve rodinné neštěstí a mnohá intrika dobrých duchů dopomůže dvojici ke štěstí.

Čapkova poslední hra, v níž zpracoval naléhavé politické téma a v níž vyzýval k boji proti fašismu a válce. Děj se soustřeďuje na hrdinský boj ženy-matky, ve které vítězí vědomí povinnosti k surově přepadené vlasti nad mateřskou láskou.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Originálně koncipovaný román, formálně i obsahově rozdělený do dvou částí, se odehrává převážně na anglickém venkově.

Divadelní hra, v níž autor uplatnil kritický pohled na soudobou společnost, ve které všechny vztahy určují sobecké zájmy.

Řecké drama, v němž Elektra připravuje osudovou pomstu za smrt otce celých dlouhých sedm let.

Klasické světové drama - tragický příběh syna, mstícího svého zavražděného otce v překladu Josefa Václava Sládka.

Pohádky H. Ch. Andersena, dánského klasika, již několik generací okouzlují svou poezií a pochopením lidských osudů.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Závěrečný svazek holmesovského cyklu obsahuje dva soubory povídek: Poslední poklona Sherlocka Holmese a Z archívu Sherlocka Holmese.

Klasický román o buditelské činnosti vlasteneckých učitelů v odlehlé podkrkonošské končině v polovině 19. století.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Půvabné, mnoha generacemi oblíbené vyprávění o svatojánských broučcích, určené mladším dětem. Příběhy ze života svatojánků, kteří mají, stejně jako lidé, kladné i záporné vlastnosti. Celý příběh je prodchnut pevnou vírou v Boha.

Rukopisy, které vzbudily v 19. století mezi odbornou veřejností i obyčejnými lidmi svou existencí značný rozruch.

Závěrečný svazek literárních prací vydaných ve spisech B. Němcové zahrnuje kromě autorčiných veršů z počátku její literární činnosti též drobnější prózy ze života lidu českých a jižních slovanských zemí.

Divadelní hra Loupežník patří k časem prověřeným dílům, k nimž se vracíme v souvislosti s jejich prvním uvedením.

Náboženské drama francouzského klasicistního autora.

Výbor anglické poezie tvůrců v rozmezí let 1700 až 1800 v překladu Jaroslava Vrchlického. Od Thomsona až k Tennysonovi, kniha obsahuje 50 autorů, vč. ukázek z obou vrcholů anglické poezie Byrona a Shelleye - celkem 176 básní.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Maryša patří k nejčastěji inscenovaným českým dramatům. Nadčasovost Maryši tkví v bezesporu aktuálním a věčném poměřování sil mezi mužem a ženou a jejím společenském postavení.

Fantastický příběh s hororovými prvky z pera originálního českého filozofa a spisovatele, inspirujícího se především filozofií Schopenhauerovou a Nietzschovou.

Ohlas písní ruských je básnickou oslavou toho, čeho si Čech na ruském národě nejvíce vážil a obdivoval, je odrazem monumentálních historických dějů, krajiny, ruského hrdinství, citovosti a rozumu.

Svazek obsahuje spisy z let 1617-1660.

2. svazek Čapkovy společenské publicistiky z let 1926-1931 obsahuje chronologicky uspořádané novinové články, zachycující společenské i politické dění v rozvinutém období první československé republiky.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Druhý díl souboru obsahuje Čapkovu publicistickou tvorbu o literatuře, umění a kultuře z let 1919-1925.

Klasická pohádka od významného moravského sběratele podává obraz lidové tvořivosti 19. století

Převážně beletristické texty doplněné několika odbornými příspěvky sepsané výhradně ženami.

Jan Neruda je jedním z hlavních představitelů generace májovců, která se přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy. Patrně i z tohoto důvodu dokázal svou lyriku podat v ryze osobním tónu, v němž "bez bázně a hany" odhalil nejen vlastní nitro, ale v rámci básnických úvah nad národním údělem zde vyslovil i své osobní zkušenosti. V epické složce Neruda často využíval folklorních zdrojů i náboženských motivů k tomu, aby zachytil nelehkou sociální situaci tehdejšího obyčejného člověka. Často používal drsného výrazu i ironického pohledu na svět, k němuž cítil hlubokou skepsi i nedůvěru. Pro Nerudu však na druhé straně nebylo problémem napsat balady a romance, v nichž zpracoval historické náměty nebo přiblížil některé společenské a politické události. Rovněž mu nebylo cizí, aby na prostých lidských vztazích demonstroval postoj obyčejného, ve své době však moderního člověka ke světu.