Poezie

2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy. S nadhledem se dívá na mezilidské vztahy, (nejen) intimní styky, časté nešvary, ke kterým se i sám přiznává. S češtinou nakládá po svém a více řeší originalitu než gramatiku a zbytečnou úctu k pravidlům, která by ho mohla svazovat.

Doufám milý čtenáři, že potěšení najdeš ve verších, které s láskou Tobě předkládám.

Achilles a želva (1960) je druhá sbírka básníka, která spoluvytvářela s debutem Denní služba a následnými sbírkami koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Vybírala si civilní témata.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Proč je v názvu slovo anotace? Protože se nejedná o ilustrovanou sbírku básniček, ale právě naopak, jde o veršované komentáře k již dříve vytvořeným kresbám. Kresbám, vytvořeným počítačovým programem pro navrhování staveb ve 3D, který autor, jako architekt, používal.

Vysvobození z noční můry. Druhá šance. Zázrak. Nebo jen nový den starého života. Rozbřesk přináší mnohé – ovšem co pro nás má skutečně nachystáno, to se nedozvíme, dokud sami neotevřeme oči. A nejinak tomu je i s touto sbírkou povídek a básní od nové vlny českých spisovatelů. Každý z autorů pojal zadané téma jinak. Po svém. Vznikla tak žánrově pestrá antologie plná niterných zpovědí, humoru a mrazivých rozuzlení, u které nikdy nevíte, co přinese další stránka. Některá jména, jež zde najdete, dobře znáte z obálek bestsellerů. S jinými se setkáte nejspíš poprvé, ovšem rozhodně ne naposledy. Připravte se. Přichází ráno. A s ním třiadvacet probuzení.

Druhá sbírka básní Iva Tomáška.

Pátá sbírka brněnského básníka pokračuje v intencích jeho předchozích: opět je nabita gejzírem metafor a jazykových hříček.

Tři básnické sbírky v jedné. Výbor básní Ladislava Szalaie z let 1966 – 2012, které jednotlivě vyšly ve sbírkách Klidné hlubiny, Podivná paměť a Věčný život.

Tato sbírka básniček je průřezem autorovy tvorby vázaného verše, který vznikal v letech 2000 až 2019. Jsou to jednoduché, rytmické básně, jež srozumitelnou formou přinášejí krátké příběhy.

Hebrejské básně v překladu a s komentáři Denisy G. Goldmannové
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu).

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty.

Básně z jazzové dásně nejsou jen básně, ale i texty, postřehy všeho druhu včetně citátů, které J. K. oslovují a inspirují. Je tu leccos k pobavení, zamyšlení aneb co se honí hlavou Jany Koubkové.

Dvojjazyčné vydání: český překlad a francouzský originál. První české úplné vydání slavných básní francouzského romantika Alphonse de Lamartina (1790 – 1869) v novém, rytmicky i věcně dokonalém překladu Zuzany P. Krupičkové. Elektronická kniha, druhé vydání (první vydání Květy poezie, Mladá fronta, 2003). Díky této sbírce se stal Lamartine prvním francouzským romantickým básníkem. Nejvíce proslul ve Francii Lamartinův verš „Ó čase, zastav se v běhu svém...“ Melodická poezie, hudebnost veršů, filozofické otázky lidské existence, klasika. Graficky doprovodil akad. mal. Karel Demel. Lamartine k nám hovoří prostřednictvím Zuzany P. Krupičkové z devatenáctého století – ale jak výmluvné a živé je jeho poselství...

Předchůdce Járy Cimrmana - básník, vynálezce, teoretický fyzik atd. Jakub Hron Metánovský. Jeho kuriózní zápisky, vedené po léta s nesmírnou pečlivostí, bádání v mnoha oblastech, básně i filosofické úvahy činí z něj jednu z nejpozoruhodnějších postav české literatury. Texty jiskří osobitým humorem. K němu se vyjadřuje i Jiří Lábus, který pro tištěné vydání básně a zápisy namluvil. Knihu doplňují fotografie z legendárního představení divadla poezie Regina Břeclav.

Sbírka melancholických básniček, pojednávající o nezdařené lásce, bolesti a samoty. Básničky vrhají světlo na téma, jenž se často neprobírá, neboť vyvolává nepříjemné pocity a vzpomínky. Jejich cílem není otevřít staré rány, ale ukázat čtenářům, že se to děje všem a místo trápení by měli být rádi za to, že dostali možnost zažít štěstí i lásku a ze současné bolesti si nedělat těžkou hlavu a utápět se v depresích.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Variace na texty starých bluesmanů: Blind Lemon Jefferson, Charley Patton, Blind Willie McTell, Robert Johnson.

Brána jeskyně je druhou sbírkou básníka Erika Dominika Nováka, jehož verše jsou opět velmi originální, plné symbolů a skrytých významů.

Sbírka básní Brána zahrady je zaměřena především na vztah muže se ženou, a to v různých životních situacích. Kdysi mi moje známá řekla, že si myslela, že o lásce již bylo řečeno vše, napříč témuž, já jsem ji prý tehdy přesvědčil, že nebylo.

Co dělá člověk, když sedí nad papírem, dívá se z okna a přemýšlí? Píše básničky. Ty, co vypadly z mé hlavy do propisky a do počítače, jsou k přečtení v této útlé sbírce. Pokud se propracujete až na konec, čeká Vás překvapení – myslím, že dokáže vyloudit úsměv na tváři.

Touto knihou vychází autorova básnická prvotina. Soubor básní shrnuje příběh farmáře a jeho lásky k čarodějce noci, za kterou se vydává a v jejich hledání vyrůstá cit, který naplňuje imaginativni biografickou cestu k jedné pěkné lásce.

Čarodějka nocí je básnická prvotina o čarodějce a farmáři a jejich vzájemném hledání v různých zemích, kde se nachází a opět ztrácí. Zda se naleznou a zůstanou spolu nechává autor poodkryté na čtenářově fantazii.

Malé poetické příběhy, burleska a svět okolo nás. Zamyšlení nad věcmi, které máme rádi, nebo nás naopak ohrožují a někdy také dráždí či tajemně oslovují. Knihu svými obrazy opět zkrášlil Jan Samec a protkal barevně barvitou abstrakcí.

Vítejte na cestě do duše autorky. Na cestě, při níž pochopíte její postoje k životu a světu kolem nás a její prožívání běžných životních radostí i starostí. Sbírka obsahuje 49 básní o peripetiích života, převážně ve volném verši.

Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu? Snad bude vhodnější příměr, který k sobě přiřadí květy na stromech a básně: mnohý „moderní“ člověk by řekl, že obé je zbytečné. Proč nepřeskočit květy a nejít přímo k plodům?

Na první pohled by se spojení „spoluobjevitel Největšího Čecha“ a „stará japonská básnická forma“ mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné. S haiku se seznámil poměrně pozdě a svými poetickými drobnokresbami nás tedy obdarovává až ve zralém věku. Ale oč pozdnější, tím intimnější je jeho sepětí se světem sedmnácti slabik, jak se sami přesvědčíte v už druhém Deníku haiku (ten první vyšel v roce 2009 a je dnes prakticky rozebrán).

Věci třeba i malé rozměrem, ale velké nápadem a obsahem, nepřicházejí na počkání. Trvalo dlouhých osm let, než se autor opět stal (jak sám sebe nazval) „slovosvodem“, a zrodil se následník Deníku haiku 2. Tento počin je dnes – stejně jako „jednička“ – beznadějně vyprodán.

Prvotina světově uznávaného a v Čechách stále opomíjeného básníka Miroslava Holuba Denní služba (1958).

Láska, ta neodmyslitelná součást našeho života, po které všichni toužíme a bez níž si svůj život nedokážeme představit, je hlavním a jediným tématem básnické sbírky Dívka z kraje růžových čekanek, která je již druhým poetickým počinem Ivany Terezy Konečné. Sbírka je odrazem jejích snů a představ o lásce… a projevem víry v ni. Hlavní motiv pak představuje růžová čekanka. Ten něžný a křehoučký kvítek symbolizuje autorčinu naději a víru v bezvýhradnou lásku.