Historie, dějiny

Kniha, kterou dostáváte do ruky, mapuje život Edvarda Beneše na pozadí událostí, které prožil, a které sám ovlivňoval, nebo ovlivňovat mohl. Rozhodně Beneše zbožně neuctívá, jak napovídá titul knihy, ale v žádném případě se jej nesnaží očerňovat nebo zcela zatracovat. Autor se snaží čtenářům co nejvíce přiblížit složitost problémů, které Beneš musel řešit.

Zdravotnictví, to zdaleka není jen lékařství. Jeho zcela nezbytnou součástí je i ošetřovatelství, farmacie, hygiena, a to i ta obecná a komunální, včetně pohřebnictví. Nezbytnou součástí je i zdravotnické školství, ale i obory tzv. „obslužné“. Údržbou počínaje, přes stravování pacientů i zaměstnanců, archiv zdravotnické dokumentace, až po energocentrum, informační systémy, vodní hospodářství, klimatizaci nebo kotelnu.

Kniha se věnuje vývoji zdravotnictví v Evropě a částečně i jinde ve světě, čtenář zde najde především přehled činů, které vedly zdravotnictví dopředu. Nejedná se o další dějiny medicíny a už vůbec ne o dějiny některého z lékařských oborů, ale o širší pohled na události, které ovlivňovaly vývoj disciplín ovlivňujících zdraví lidí. Text je proložen životopisy několika osobností ze světa, které se velmi zasloužily o rozvoj zdravotnictví.

Majestátný hrad nad hladinou Berounky je němým svědkem vrcholné slávy českých zemí. Víme, že Karlštejn nechal postavit Karel IV., že zde byly přechovávány korunovační klenoty a že kaple sv. Kříže skrývá tajemnou symboliku. Jen málo se ví, že hrad měl svou „čachtickou paní“ a slepého hudebníka nebo to, že prostý lid viděl Karlštejn jako zapovězenou „třináctou komnatu“.

Konfucius, Sokrates, Seneca, Avicenna, Hus, ale i Nietzsche nebo Marx a mnoho dalších myslitelů svými názory a idejemi předběhli dobu, v níž žili. Často se ocitali ve sporu s vládnoucí mocí nebo se stávali terčem nevzdělanců. Jejich pohnuté osudy měly zpravidla tragické pozadí: zůstávali nepochopení, navíc pronásledovaní jako rebelanti a kacíři.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, výboje dobyvatele Čingischána, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci a rozšířením internetu, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa. Za tímto pokrokem se skrývají dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli změn.

Tato kniha výrazně a atraktivním způsobem nabízí souvislý řetěz malých, vedlejších válečných konfliktů, tak jak k nim docházelo od počátku 20. století podnes.

Osobnost dr. Emila Háchy není zapomenuta ani dnes, po celých šedesáti osmi letech, které uplynuly od jeho smrti. Háchův problém však je, že názor veřejnosti zejména na poslední roky jeho života je emotivní, a především výrazně osciluje mezi Háchovým zatracením na jedné straně a určitým obdivem na druhé.

Názov knihy, nie je náhodný. Dejiny Boha opisnou formou prechádzajú krok po kroku celými dejinami cirkvi od prvých opatrných krokov v staroveku až po súčasnosť, no zároveň poukazujú aj na myšlienkové posuny v teológii. Kniha sa tak venuje svetským témam, ktoré sú prepojené s kresťanstvom (pápežníctvo v histórii, vzťah s judaizmom a islamom atd.

Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý se již potřetí vypravili do rozmanitých koutů Prahy, na břehy Vltavy i dalších toků a vodních ploch, do zakletých areálů a k výstavným palácům; opět Vám slovem a obrazem představí utajené klenoty v netušených souvislostech a na nečekaných místech. K jejich objevování zvou těmito slovy: „Nejprve objevíme v Praze Ameriku. Je rokokově sladká! Poté na levém vltavském břehu zrekonstruujeme linii jezuitských lusthausů a vyhledáme to, co nám z ní zbylo.

Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě. Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 14 jazyků (včetně čínštiny či korejštiny) a sklidila úspěch u zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně.

Druhé, aktualizované vydání. Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý vás znovu zvou na objevné cesty. Po úspěchu prvního vydání knihy Utajené hrady a zámky I., které je prakticky vyprodáno, vám přinášejí vydání druhé, aktualizované. Opět se vydali do pražských ulic, parků, náměstí a skrytých koutů, vždyť za pouhé dva roky se leccos změnilo!

(Vyvrhelové a vyvrženci, zhýralci a vrahouni aneb Vyvraždění Adamitů či démonický císařský levoboček a mnohé jiné excesy či úchylky od dobrých mravů v českých dějinách se zvláštním přihlédnutím k jejich zavrženíhodným aktérům i ubohým obětem) České dějiny či historie Českých zemí, to je bezedná pokladnice příběhů. V každém z nich – a to zcela bez výjimky – se ještě dnes dá najít cosi navíc, cosi utajeného či nevyřčeného; vždy je tu „ještě něco“, co nám historici zatajili, ať už z jakýchkoli důvodů. Tato kniha je naopak čtivým a zajímavým podnětem k přemýšlení o věcech i dějích, které zůstaly dosud v obecně známých dějinách skryty, a také návodem k tomu, jak je odhalovat a interpretovat.

Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý Vás ve své šesté společné knize zvou na místa, kde se odehrávaly příběhy prvních Přemyslovců – a kde se rodila česká státnost. Pokud si je vyznačíme na mapě, získáme (až na několik vzdálenějších výjimek) nepravidelný ovál, který obkružuje Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů. Tato dávná ohniska moci a dějiště historických okamžiků jsou dnes skrytá ve stínu metropole a většinou nepatří k turistickým atrakcím

Kniha objevuje tvář prvního československého prezidenta z nevšedního úhlu pohledu, výhradně z jeho soukromí. Čtenář knihy získá ucelený, mnohdy detailně vykreslený pohled na civilní život T. G. Masaryka.

Kniha mapuje celou dlouhou cestu, kterou musel český národ ujít k vlastnímu samostatnému, leč mnohonárodnostnímu a bohužel především dočasnému státu. Vždyť Československo, ve své původní masarykovské podobě, existovalo pouhých 7 277 dní, tedy necelých 20 let! Po 24 846 společných dnech zanikla i základní myšlenka jeho vzniku - společný stát Čechů a Slováků.

Zkušený autor literatury faktu se v této knize zaměřuje na strhující, třaskavý a četnými dramatickými protiklady provázený rozpad nacistické moci v posledních měsících války. V pestré a mnoha postavami zalidněné mozaice se tu v rychlém sledu střídají události na frontách i v zázemí, na politické a diplomatické scéně i v dlouho skrývaném přítmí tajných teroristických organizací, jejichž příslušníci se nechtěli smířit s prohrou.

Před světovými válkami byl Mauthausen krásným malý středověkým městečkem s hradem, přístavem, mlýnem a několika domečky. Po válce se Mauthausen sice rozrostl, ale na druhou stranu úplně zapadl – kultura a vůbec společenský život zde skoro vůbec neexistuje. My však nebudeme předbíhat, opustíme kulturní život v Mauthausenu a vrátíme se zpět k naší cestě. Karel Littloch ve své knize „Mauthausen – lágr smrti“, kterou vydal těsně po válce v červnu 1945 popisuje přesnou cestu po které jsme se vydali i my: „poté co nás transport dovezl až na Mauthausenské nádraží, jsme šli v doprovodu stráží Mauthausenskou ulicí kolem hradu a mlýna na rozcestí, kde byla cedule ukazující doprava s nápisem „K.L.Mauthausen“.

Pouť mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií... Nové, doplněné vydání knižního (a filmového) bestselleru.

V knize najdete anglicky převyprávěné životní osudy nejzajímavějších žen historie, jako byla Anna Boleynová, egyptská královna Hatšepsut nebo Mulan. Za každým příběhem jsou pro vás připraveny vybraná slovíčka s českým překladem. Kniha je určena pro mírně až středně pokročilé studenty angličtiny - úroveň B1,B2 a patří do skupiny Easy reading - procvičování angličtiny zábavnou formou.

JUDr. Jaroslav Frei je dnes málo známá osobnost, ačkoli mu vděčíme za mnohé. Jeho jméno se vytratilo, jeho zásluhy si přivlastnili jiní. Vlastní pílí se vypracoval až na ředitele Jawy. Sám majitel František Janeček mu nejen svěřil chod své továrny, když mu docházely síly, ale ustavil ho i vykonavatelem své poslední vůle. A za co Freiovi vděčíme? Třeba za Jawu 250 Pérák. To Jaroslav Frei podnítil a zaštítil tajné práce, které v Jawě během války probíhaly. Proč jsme na Jaroslava Freie zapomněli? Protože se po komunistickém puči v únoru 1948 nenechal zlomit. Když u dveří jeho pražského bytu zvonili jednoho brzkého rána příslušníci STB, utekl přes balkon výtahovou šachtou a za dramatických okolností pokračoval na Západ.

Čo Oju je šestá nejvyšší hora světa a v překladu znamená Tyrkysová bohyně. Čtyři roky po jejím prvním zdolání se o její pokoření pokusila i první ženská expedice. Skončila tragicky. „S pocitem smutku jsem si tenkrát uvědomila svou příslušnost ke slabší polovině lidstva... Ale moji touhu vylézt na vysokou horu nic nezmenšilo.“ Dině Štěrbové se podařilo jako první ženě na světě na horu vystoupit roku 1984. Nejslavnější československá horolezkyně nově vypráví o úskalích, která nemohla být v minulosti vyslovena a přibližuje osudy těch, kteří ji kdysi doprovázeli na cestě za jejím snem.

V knize je zachycen život geniálního právníka a finančníka, který rozhodujícím způsobem přispěl k vybudování našeho největšího průmyslového koncernu. Dr. Karel Loevenstein byl generální ředitel a předseda správní rady akciové společnosti Škody Plzeň, dříve Škodovy závody. Byl člen představenstva Anglo-československé banky, tvůrce investičního programu ŠKodových závodů v období hospodářské krize, konzultant premiérů československých vlád v ekonomických otázkách. Polozapomenutá osobnost podnikatele na jednom z nejdůležitějších postů československého průmyslu té doby, jejíž význam je historiky spíše tušen, než skutečně znám.

Dětí, které přežily útrapy nacistických lágrů, bylo málo. Pokud se to někomu podařilo, byl to spíše zázrak. Tenhle zázrak prožil také teprve jedenáctiletý Pavel Taussig.

Český esejista a autor literatury faktu Pavel Kosatík představuje 50 nejdůležitějších politických osobností od Josefa Palackého po Václava Klause. Co spojuje Josefa Palackého nebo Josefa Hlávku s Janem Patočkou či Alexandrem Dubčekem? Zájem o veřejnost, která se sice projevuje v různých podobách, ale v zásadě se opírá o základní premisu: jde o službu demokracii.

Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod. Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna bohatou fotografickou přílohou.

Kniha je určená všem pamětníkům, zájemcům o motorismus a jeho historii. Publikace představí Albina Liebische (1888-1965), který je bezesporu jedním z mála sudetských Němců, kterému byla Čechy odhalena pamětní deska. Liebischovy motocykly Čechie-Böhmerland se staly pojmem a jsou to dodnes nejdelší motocykly na světě. Jejich neortodoxní zjev již více než osmdesát let ohromuje světovou motoristickou veřejnost, inspiruje umělce a pudí historiky techniky a nejrůznější publicisty k sepisování článků a studií nejrůznější úrovně. Dlouholetý sběr informací umožnil autorovi vypsat životní peripetie Albina Liebische, pro něhož, jak po letech vzpomínal jeho syn Richard, nebylo nic nemožné. Patnáct let - až do začátku 2. světové války - dokázal se svou malou firmou pomocí minimalistických marketingových metod prodávat unikátní motocykl téměř komukoliv.

V první polovině padesátých let se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla zrodila literární skupina Šestatřicátníků (nazvaná podle letopočtu narození většiny členů). Skupina sdružovala mladé muže a ženy, kteří věřili ve vlastní literární talent a zároveň neměli v úmyslu zadat si svým psaním s panujícím režimem. Od samého počátku šlo o aktivity paralelní s oficiálními kulturními „strukturami“, jejichž cílem ovšem bylo uplatnit se publikačně na veřejnosti, až to poměry dovolí.

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost.[Anu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost.]Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou.Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou.

Jedenašedesát portrétů českých intelektuálů dvacátého století, „od Jaroslava Golla po Magora“ vycházelo od dubna 2009 do července 2010 na pokračování v týdeníku Respekt. Cílem bylo přiblížit významné Čechy, kteří získali společenský vliv, ačkoli nedisponovali politickou mocí. Nesloužily jim stranické aparáty, nasazovali sebe sama.