Viking - elektronické knihy

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často vopich, hlavatici či prezle? Zpejchnete cibuli? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času lampredu či pajšl? Mlsáte parfait? A co byste udělali, kdyby po vás chtěl někdo fidibus? Kniha Jak se vařívalo kdysi a jak dnes, A – Ž, vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století. Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých, ale zároveň i popis, jak jej připravit dnes. Kniha je doplněna o slovníček vysvětlující nepříliš běžné kulinářské výrazy a čtenář se seznámí i s nejznámějšími kuchařkami a kuchaři. Jedná se o sjednocené (a rozšířené) vydání všech pěti dílů oblíbené kuchařky, jež byly dříve publikovány samostatně. Kniha obsahuje tisíce receptů na téměř 1500 stranách.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často vopich, hlavatici či prezle? Zpejchnete cibuli? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času lampredu či pajšl? Mlsáte parfait? A co byste udělali, kdyby po vás chtěl někdo fidibus?

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipem? Vtip je krátký, jednoduchý a snadno si jej zapamatujete.

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipem? Vtip je krátký, jednoduchý a snadno si jej zapamatujete.

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipem? Vtip je krátký, jednoduchý a snadno si jej zapamatujete.

Režisérka, překladatelka a spisovatelka Olga Walló se ve svém románu vrací na přelom devatenáctého a dvacátého století, k postavám svých prarodičů – Karla Michaela Walló a Marie Hájkové.

Toto je pravdivý příběh krásné a rozumné fenky jménem Dášenka (ano, jako ta Čapkova), která byla dohnána k rozhodnutí, že nebude patřit nikomu; že bude svoje paní. Odehrává se v jednom odlehlém šumavském údolí v posledních létech minulého tisíciletí a vystupují tam taky lidé. Protože je to příběh pravdivý, je dosti drsný. Pokládáme Dášenku za politickou průkopnici nově promýšleného vztahu lidí a zvířat.