Městská knihovna v Praze - elektronické knihy

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Divadelní hra, v níž autor uplatnil kritický pohled na soudobou společnost, ve které všechny vztahy určují sobecké zájmy.

Román o milostném příběhu pražské studentky Jany je přesvědčivým obrazem měšťácké společnosti 20.let.

Historický cestopis českého šlechtice z cesty do Svaté země v 16. století vydaný tiskem r. 1854.

Komedie francouzského klasika v překladu Jaroslava Vrchlického.

Ohlas písní ruských je básnickou oslavou toho, čeho si Čech na ruském národě nejvíce vážil a obdivoval, je odrazem monumentálních historických dějů, krajiny, ruského hrdinství, citovosti a rozumu.

Próza se společensko-kritickým podtextem vypráví o fantastickém výletě, jehož hrdinou je typický český človíček z maloměstského prostředí.

Básnická próza ukazující válku ve všech jejích podobách, s hrůzami a absurdním popíráním všech lidských hodnot.

Novoromantický příběh situovaný do Itálie osmdesátých let 19. století, kde hledá klid a ztracené zdraví nevšední mladý Čech.

Rozsáhlá básnická skladba formulující Kollárovu myšlenku všeslovanskou. Hlavní postavou je zde básníkova milenka Mína, která splývá s vybájenou dcerou mytické bohyně Slávy - zosobňuje slovanstvo a symbol jeho budoucnosti.

Krátký spisek určený Husovým posluchačkám a následovnicím je laskavým napomenutím a připomenutím křesťanských ctností.

8. svazek Bibliotéky překladů vynikajících děl cizojazyčných obsahuje Schillerovo drama Vilém Tell v překladu Jaroslava Vrchlického.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Soubor bájí a pověstí ze slovanských větví, které autor posbíral, upravil a v prvním svazku vybavil mohutnou předmluvou, kde popisuje svůj etnologický zápal a způsob práce. Ve svazku jsou přítomny pověsti Maloruské, Běloruské, Bulharské aj.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Nejčtenější román jednoho z bratří Mrštíků vypovídá o citovém zrání mladé dvojice.

Jan Neruda je jedním z hlavních představitelů generace májovců, která se přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy. Patrně i z tohoto důvodu dokázal svou lyriku podat v ryze osobním tónu, v němž "bez bázně a hany" odhalil nejen vlastní nitro, ale v rámci básnických úvah nad národním údělem zde vyslovil i své osobní zkušenosti. V epické složce Neruda často využíval folklorních zdrojů i náboženských motivů k tomu, aby zachytil nelehkou sociální situaci tehdejšího obyčejného člověka. Často používal drsného výrazu i ironického pohledu na svět, k němuž cítil hlubokou skepsi i nedůvěru. Pro Nerudu však na druhé straně nebylo problémem napsat balady a romance, v nichž zpracoval historické náměty nebo přiblížil některé společenské a politické události. Rovněž mu nebylo cizí, aby na prostých lidských vztazích demonstroval postoj obyčejného, ve své době však moderního člověka ke světu.

Příručka z počátku 20. století, v níž matka vysvětluje svému malému chlapečkovi jak se objevil na světě. Ve vyprávění nechybí přirovnání ke květinkám, ptáčátkům i jiné zvířeně.

Pastorální komedie Williama Shakespeara o lásce, v jejímž středu stojí půvabná vévodova dcera Rosalinda, Orlando, Šašek a melancholický filozof Žak.

Komedie o Karlu IV., jehož zákaz vstupu na královské sídlo porušila vlastní manželka Alžběta Pomořanská.

Soubor Čapkem redigovaných fejetonů, v nichž autor s věcnou zasvěceností a vtipem vypráví o tom, jak se dělají noviny, divadlo a film.

Významný německý voluntaristický filozof prostřednictvím interpretace fiktivních cest a učení perského proroka Zarathustry kritizuje morální soustavu a formuluje teorii "věčného návratu téhož".

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.

Drobnější veselohra francouzského klasika s podtitulem Domnělý paroháč, kterou na objednávku Národního divadla přeložil Otokar Fischer a později upravil Karel Čapek.

Básnická sbírka, v níž převažuje sociální lyrika a veršovaná satira. Autor se zde staví do role mluvčího národa. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah.

Soubor povídkové tvorby vzniklé ve 40. až 60. letech 19. století obsahuje kromě Babičky všechny známé a mnohokrát vydané povídky Boženy Němcové.

Milostná komedie odehrávající se na českém venkově, ve které se školní pomocník Pěnkava marně uchází o ruku mlynářské dcerky Terezky. Teprve rodinné neštěstí a mnohá intrika dobrých duchů dopomůže dvojici ke štěstí.

Sociální román obdařený výsostně básnickým jazykem a mohutným emotivním nábojem líčí tragický osud drobného živnostníka, který byl příliš dobrosrdečný, než aby dokázal vzdorovat bezohlednému a kořistnickému světu.

Přednášky české spisovatelky a teozofistky (1861-1940) o individuální morálce a sociální etice.

Tradiční český pohádkový příběh patřící ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.