Historické romány

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov.

Emigrace – i dnes je to krok do nejistoty, natož pak před čtyřmi sty lety, na začátku třicetileté války, kdy si uprchlík musel vézt veškerý majetek s sebou. Po porážce na Bílé hoře skupina českých šlechticů opouští vlast a vedeni příbuzenskými vazbami se rozhodnou pro Francii.

Válka jí vzala rodiče, její dětství bylo smutné, její život tvrdý a nemilosrdný. Autentická výpověď ženy, která prožila většinu přelomových událostí dvacátého století. Kniha je autobiografickým románem, který volně navazuje na knihu: „Láska na černých perutích.“

Padesátá léta - doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol.

Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů. Musí čelit nájezdům a nepochopení mladší generace. Dostává se jim pomoci od keltských bohů, ale bude to stačit k přežití a udržení života v Zemi Srdce? Nebo po nich zbudou jen tvrdohlavé a mazané geny v našich dnešních povahách?

Historický román o skutečných událostech a lidech v Olomouci šestnáctého století.

Francis William Bain (1863-1940) byl britským autorem, který založil svou kariéru na tom, že vydával údajně nalezené starodávné sanskrtské texty ve svých překladech anglickému publiku. Až po jeho smrti se však prokázalo, že jde o podvrhy a že žádné takové texty neexistují, ale jsou naopak výplodem jeho bujné orientalistické fantazie, jejíž autenticitou přesto prokázal svůj nepopiratelný talent a smysl pro východní mytologii. Po více než sto letech od zveřejnění jeho textů se v češtině spolu ještě s jeho jiným titulem "Ve vlasech tříokého boha" jedná vůbec o první překlad. Hlavní hrdina této knihy, asketický mnich, se kvůli podezření na nevěru své manželky ocitne v bludném kruhu zaříkávání, protože chce prostřednictvím vykonaných zásluh přesáhnout samotná nebesa navršením "hory díků", aby byla jeho duše osvobozena. Netuší však, že bohové proti němu spřádají nástrahy, díky nimž se ocitne v ještě horším bludišti na žebříčku reinkarnace...

Zase máme možnost poznat jeden obyčejný - neobyčejný život, odehrávající se v prvé polovině dvacátého století, kdy přirozená inteligence a obchodnický talent pomohly hlavnímu představiteli knihy prožít zajímavý, i když krátký život. Vydejte se po stopách muže, který celý život hledal pravou lásku a vždy pomáhal slabším a potřebným, proto mu právem patří naše vzpomínání.

Mezinárodní vědecká konference konaná na téma: Staré Řecko za časů Sókrata. Musí to být nutně nuda, když jsou vážné vědecké diskuze okořeněny únosem, vyšetřováním, propletenými vztahy, sexem i láskou?

Kniha volně navazuje na knihu „Zapomenuté životy“ a provází nás životem třetí generace v pořadí rodiny Mastných. Nanynky, která se vzepřela nalinkované budoucnosti a šla si svou vlastní, těžší cestou života, byla maminkou autora. Za svůj život poznala tři osudové muže a osud jí s každým z nich dal jen sedm let společného života.

Život na vesnici nedaleko Třeboně plyne počátkem dvacátého století poklidně. Setkáváme se s místními podivíny, obyčejnými venkovany, které trápí běžné starosti jak uživit rodinu, s filozofujícím panem řídícím, panem farářem, s mladými i starými.

Za těžkých dob 14. století se jako mnohým i Mojmírovi zprotivila chudoba a život selského pacholka. Uhranut touhou po zlatě se přidal ke zbojníkům a díky své proradnosti se dostal až do přízně krále. I bezcitnému darebákovi zkřížila cestu láska k paní Kunhutě a následně změnila život k nepoznání. Avšak ani dobrota a láska s vírou v Boha nedokázala jeho minulost zastřít. Ta pak dohnala nejen jej, ale i Kunhutu s jejich dvěma dcerami a nelítostně ovlivnila jejich osudy.

„Povídá se, že si píchl omylem nějaký svinstvo do žíly, byl totiž narkoman. Jeho pes do něj strkal čumákem, když chroptěl na zemi na špinavý matraci, ale tentokrát marně. Den a noc tak strašně štěkal v opuštěném baráku na kraji města, až někdo zavolal městskou policii.“ Žlutej pes a další povídky v sedmé e-knize Ireny Mondekové vypovídají o mezních situacích zvířat i lidí. Kniha mimo jiné obsahuje povídku „Můj nedělní příběh“ ze soutěže k FF Jeden svět 2019, která se četla v předvečer festivalu v Liberci.

Jedna z šesti děl z Petrohradských povídek v překladu Karla Havlíčka Borovského. Úředníkovi Botičkinovi se zničí plášť (úředníci v carském Rusku nosili uniformu, kterou si museli obstarat na vlastní náklady), šetří na nový. Po necelém roce šetření si ho nechá udělat u krejčího Petroviče za 85 rublů (plat Botičkina je 400 rublů/rok). Botičkin je pyšný na svůj nový uniformovaný kabát. Spolupracovníci ho částečně i kvůli novému plášti pozvou na večerní zábavu. Po cestě z ní je Botičkin okraden a přijde o plášť. Je nešťastný a snaží se pomoci si u policejního komisaře, pak u významného generála. Neuspěje a onemocní, protože prochladne. Do dvou dní je mrtev.

Drsný příběh z drsné doby. Po válečném tažení knížete Břetislava do Polska v letech 1038-1039 jsou lidé z Čech i Moravy téměř bez prostředků – vše museli odevzdat na vybudování silného vojska. A navíc řádila neúroda.

Štyri malé príbehy (3 scenáre a 1 novela) obyčajných ľudí, ktorí sa stali svedkami celosvetového konfliktu, ak by vypukol v súčasnosti. Každý z týchto príbehov je akoby malým zastavením v priebehu vojnového besnenia, ktoré v súčasnosti môže pokojne znamenať aj absolútny zánik ľudského pokolenia. Prvé zastavenie sa nazýva Rozlúčka a deje sa krátko pred začiatkom vojny.

Fiktivní paměti českého knížete Břetislava I. (1034 – 1055).
Mladý panovník na českém knížecím stolci to skutečně neměl lehké. Země byla po krizi ze začátku století značně oslabená, ze všech stran ji tísnili mocnější sousedé (polské království na severu, uherské království na východě a především Říše římská na západě a na jihu), mezi nimiž musel oslabený český kníže politicky i vojensky lavírovat, protože v drsné době mohl každý neuvážený krok znamenat konec dynastie či státu.

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala.

Novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června. Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovník, major) se objeví kouzelník Arnoštek, který je pár triky pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je hned Arnoštkem očarována. Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. A příběh může pokračovat. Doporučená školní četba. Jedna z nejkrásnějších knih české literatury ilustrovaná Josefem Čapkem.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků.

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.

Děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim autor vzdává dík za vykonanou práci. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, který se stěhuje do Pozdětína.

Píše se rok 1939 a nad Evropou se kupí bouřková mračna. Zemi Finů pohlcuje zlověstná temnota jako jednu z prvních. Obávaný „ruský medvěd“ vidí v malém severském národu snadnou kořist, ale brzy se má ukázat, jak se mýlí. Nelehká doba sytí dějepisné učebnice bolestnými daty a počty beze tváří, tu a tam však – hluboko a v skrytu – zachytí také něco křehkého, smutně veselého, lidského. Příběh s vůní člověčiny. Jako ten náš.

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, která si ovšem neklade za cíl ani tak zprostředkovat čtenáři procházku finskými dějinami, jako hledat cestu člověka v blížící se světové bouři ke břehům míru a bezpečí. Vychází v druhém, rozšířeném vydání.

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, na níž usilovně pracoval třináct let. Finové svou zemi nazývají pannou. Pannou Suomi. Dnes. Kniha Vás ale zve do časů mnohem dávnějších, do dob, kdy Suomi byla teprve děvčátkem. Bude Vám tichým průvodcem od jejího útlého dětství až k dnešní zralé plnoletosti. Umožní Vám pozorovat růst toho zpočátku trochu divokého děvčete z intimní perspektivy – jednou očima kmenového vůdce, jindy zrakem mladé matky, dospívajícího chlapce, básníka, vojáka...

Roku 928 se vydal arabský cestovatel a spisovatel al-Masūdī, jako člen karavany, na výpravu do země knížete Václava. V zemi Slovanů se osobně setkal s jejich vládcem, župany i s obchodníky a námezdními bojovníky Varjagy. Stal se obětí útoku démonických běsů a svědkem Václavova legendárního střetu se zlickým Radslavem. Zažijte dobrodružství staré více než tisíc let. Poodhalte závoj zapomnění ve způsobu života Slovanů a slávy Čech, jež byly ve středověku centrem obchodu a exotiky.