Historické romány

Napínavý příběh cesty tří lidí za svobodou. Je zasazen do dění kolem událostí v revolučním Maďarsku roku 1956. Dobrodružství, které se brzy mění v zápas o holý život, prověří jejich charaktery i charaktery dalších osob, které do jejich příběhu vstoupí. Kdo z těch, na jejichž pomoc a přátelství se spolehnou, se ukáže jako udavač? Hlavním hrdinou je Ján Sokol, mladý muž, který má nevítaný talent dostávat se do sporu s okupační mocí.

Do posledního dílu slavného románu Elizabeth Gaskellové vstupujeme v okamžiku, kdy se Margaret vyrovnává nejen se ztrátou matky, ale i s pocitem, že o ní pan Thornton bude smýšlet jako o lhářce. Elizabeth Gaskellová jako by tu pod clonou smyslu pro čest a pravdu a chladného obdivu vůči miltonskému továrníkovi nechávala problesknout první paprsky lásky – avšak ví o nich jen autorka a vnímavá čtenářka, Margaret sama si je zatím neuvědomuje. John Thornton naopak přiměje svou matku, aby vyhledala Margaret – slíbila přece umírající paní Haleové, že jí bude nápomocná v okamžicích, kdy by dívka mohla zakolísat. Stále se totiž vrací k okamžiku, kdy ji u nádraží spatřil s cizím mladým mužem.

Utajený příběh Evy Gouelové, nezapomenutelné ženy, jež získala srdce jednoho z největších malířů naší doby. On byl malířem století, ona láskou jeho života.

Jedna z šesti děl z Petrohradských povídek v překladu Karla Havlíčka Borovského. Úředníkovi Botičkinovi se zničí plášť (úředníci v carském Rusku nosili uniformu, kterou si museli obstarat na vlastní náklady), šetří na nový. Po necelém roce šetření si ho nechá udělat u krejčího Petroviče za 85 rublů (plat Botičkina je 400 rublů/rok). Botičkin je pyšný na svůj nový uniformovaný kabát. Spolupracovníci ho částečně i kvůli novému plášti pozvou na večerní zábavu. Po cestě z ní je Botičkin okraden a přijde o plášť. Je nešťastný a snaží se pomoci si u policejního komisaře, pak u významného generála. Neuspěje a onemocní, protože prochladne. Do dvou dní je mrtev.

Zrada nebo povinnost? Osud vojáka Wehrmachtu z česko-německé rodiny. Strhující válečný román dle skutečných událostí... Nikdo se jich neptal. Neměli na výběr. V těžkých válečných letech museli sloužit režimu, který popíral základní lidská práva. Biografický román z každodenního života v zázemí i na frontě na konci druhé světové války podle vzpomínek pamětníků, zpracoval autor do čtivé formy, která uspokojí nejen příznivce válečné literatury.

Příběh odkazuje na problematickou historii tzv. Magdaleniných prádelen, církevních útulků pro padlé ženy, zakládaných od poloviny 19. století ve Spojeném království a Irsku.

Román vypráví o dívce Valentině, která po automobilové nehodě upadne do komatu. Zatímco však v současnosti leží v nemocnici a lékaři si lámou hlavu, jak ji probudit, ona se ocitne ve středověké Anglii za vlády Edwarda III v ženském klášteře u opatství Canterbury. I když ji velmi trápí, že nemá žádné vzpomínky a neví, kdo vlastně je, zapojí se do běžného řeholního života a pomáhá sestrám s nemocnými. V Anglii se v té době začíná mor rozlézat po celé zemi a kosí její obyvatele po tisících. Valentina zjišťuje, že má na léčení velké nadání, čímž si ale některé sestry znepřátelí. Do jejího osamělého srdce se pomalu vkrádá láska, kterou chová k Frederikovi, bratrovi matky představené, který přijel do kláštera na návštěvu.

Ocitnete se v nejistých, tajemných dobách, kdy křesťanství bylo ještě mladé, světem hýbali pohanští bohové a síly, kterým dodnes nerozumíme. Legenda plná dobrodružství, odvahy a lásky ožije před vašima očima. Gillian ztratí rodiče i domov. Jedinou věcí co jí zbyde, je tmavě rudý kámen. K odhalení jeho tajemství však vede dlouhá cesta. A pak - je potřeba ztrestat toho, kdož je zodpovědný za smrt jejích rodičů... Podaří se jí to?

Období, které je kulisou této knížky, je počátkem jednoho z nejtemnějších časů našich dějin. Jeden svět se zhroutil a nový ještě neprozářilo světlo. Informací, které o té době máme, je velmi málo.

Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem čtenářské veřejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu..

V prvním díle trojdílné románové kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání.

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv.

Bylo – nebylo. Tož ono bylo. Začátek září L. P. 602. Byl podvečer, slunce pomalu zapadalo za kopce nad řekou. Dívky pospíchaly. Ještě jeden soudek na boku koně naplnit a vydají se se zásobou vody nahoru k hradišti na Liščím vrchu. Mira se podívala na svého bratra, opřeného o kmen stromu. Cosi prolétlo vzduchem, chlapec vykřikl a pomalu se hroutil k zemi. Z prsou mu trčel oštěp. Mira vykřikla. Z houští se vyřítili tři chlapi, jeden s mečem a dva s oštěpy. Druhý hoch dívčího doprovodu vyskočil a sáhl po meči, několikrát odrazil výpad

„Neznámá cestující,“ je sedmou knihou autorky, která se často inspiruje osudem. Jedná se o soubor zajímavých retro povídek, z nichž velkou část publikovala v časopisu „Chvilka pro tebe.“ Mnohdy jde o osudové a velmi silné životní příběhy, podle skutečných událostí, které zasahují ze současnosti až do přelomu devatenáctého století. Více informací na http://www.kknihy.cz/neznama-cestujici/

Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov.

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

Fiktivní paměti českého knížete Břetislava I. (1034 – 1055).
Mladý panovník na českém knížecím stolci to skutečně neměl lehké. Země byla po krizi ze začátku století značně oslabená, ze všech stran ji tísnili mocnější sousedé (polské království na severu, uherské království na východě a především Říše římská na západě a na jihu), mezi nimiž musel oslabený český kníže politicky i vojensky lavírovat, protože v drsné době mohl každý neuvážený krok znamenat konec dynastie či státu.

Mezinárodní vědecká konference konaná na téma: Staré Řecko za časů Sókrata. Musí to být nutně nuda, když jsou vážné vědecké diskuze okořeněny únosem, vyšetřováním, propletenými vztahy, sexem i láskou?

Drsný příběh z drsné doby. Po válečném tažení knížete Břetislava do Polska v letech 1038-1039 jsou lidé z Čech i Moravy téměř bez prostředků – vše museli odevzdat na vybudování silného vojska. A navíc řádila neúroda.

Padesátá léta - doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

Požehnaný rok zavede čtenáře do jihočeské Třeboně roku 1725. Město i jeho obyvatelé se pomalu vzpamatovávají z ničivého požáru

Emigrace – i dnes je to krok do nejistoty, natož pak před čtyřmi sty lety, na začátku třicetileté války, kdy si uprchlík musel vézt veškerý majetek s sebou. Po porážce na Bílé hoře skupina českých šlechticů opouští vlast a vedeni příbuzenskými vazbami se rozhodnou pro Francii.

Život na vesnici nedaleko Třeboně plyne počátkem dvacátého století poklidně. Setkáváme se s místními podivíny, obyčejnými venkovany, které trápí běžné starosti jak uživit rodinu, s filozofujícím panem řídícím, panem farářem, s mladými i starými.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí... Ve svých povídkách inspirovaných prostředím a hodnotami svobodného zednářství se autor obrací k filosofickým tématům, zabíhá do prostředí literárních reminiscencí, odkrývá svět tajemna a spirituality, obrací se k tématu smrti a lidské konečnosti – a to zejména v povídkách časově zasazených do první světové války.

Historický román ze 14. století. Mladý vědecký talent z Olomouckého biskupství se vydává na mezinárodní disputaci, aby zde získal podporu a peníze na výrobu stroje, který by jej vynesl k nebeským sférám. Podaří se Slavíčkovi z Letné přesvědčit vědce své doby, aby sponzorovali jeho vynález? Uskuteční se jeho cesta? A pokud ano, co najde mladý dobrodruh mezi sférami, kam prý doposud vystoupali pouze andělé?

Píše se rok 1939 a nad Evropou se kupí bouřková mračna. Zemi Finů pohlcuje zlověstná temnota jako jednu z prvních. Obávaný „ruský medvěd“ vidí v malém severském národu snadnou kořist, ale brzy se má ukázat, jak se mýlí. Nelehká doba sytí dějepisné učebnice bolestnými daty a počty beze tváří, tu a tam však – hluboko a v skrytu – zachytí také něco křehkého, smutně veselého, lidského. Příběh s vůní člověčiny. Jako ten náš.

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, která si ovšem neklade za cíl ani tak zprostředkovat čtenáři procházku finskými dějinami, jako hledat cestu člověka v blížící se světové bouři ke břehům míru a bezpečí. Vychází v druhém, rozšířeném vydání.