E-knihy pro dospělé

Režisérka, překladatelka a spisovatelka Olga Walló se ve svém románu vrací na přelom devatenáctého a dvacátého století, k postavám svých prarodičů – Karla Michaela Walló a Marie Hájkové.

Jistý Tháles z Milétu tvrdil, že voda je vším. I naše tělo obsahuje až 70 % vody. Znamená voda život? A pokud ano, odkud se vzala? A může zase zmizet? Vesmír je temný. Je nekonečný. Je záhadný. Ale rozhodně není blbý.

Válka jí vzala rodiče, její dětství bylo smutné, její život tvrdý a nemilosrdný. Autentická výpověď ženy, která prožila většinu přelomových událostí dvacátého století. Kniha je autobiografickým románem, který volně navazuje na knihu: „Láska na černých perutích.“

Lovevole je sbírkou milostné poezie bez patosu. Seznámí vás s mladou ženou a jejím pohledem na život zhuštěným do říkanek o milování. Protože láska není moc příjemný pocit.

"Příběh nás přenese do života krásné zpěvačky Sáry a jejího talentovaného syna Davida."

Co takhle prodat duši? Využít k dosažení cíle woodoo? Zaplést se se světem čar a kouzel? V mezních situacích se u lidí leckdy objevuje touha využívat magii nebo potkat kouzelného dědu. A co kdyby k tomu opravdu došlo? Autorka říká spolu s klasikem: „Kdybychom skutečně věděli, co si vlastně přejeme, nepřáli bychom si to nikdy“.

Autor znal Miloslava Švandrlíka osobně. V roce 1988 s ním udělal řadu rozhovorů. Dalo to na knížku, která se však po roce ztratila v jednom nakladatelství. Autorovi se po těch letech podařilo nějakým zázrakem ,,vyhrabat'' několik rozhovorů. V této knížečce je jich třináct, plus rozhovor s Jiřím Winterem-Nepraktou.

Dobrodružná fantasy, odehrávající se možná ještě mezi neandrtálci, možná již mezi cromagnonci. Průzkumná výprava je přepadena a pobita, zachrání se jediný mladík, který je na své první výpravě. Bez jídla a pití, beze zbraně, takřka nahý, je na strastiplné cestě domů, kde zjistí, že i tam má smrtelné nepřátele. V řadě dobrodružných příhod mu pomáhá hadí božstvo. Nakonec samozřejmě příběh dospěje k šťastnému konci.

Nová kniha publicisty Karla Kýra přináší šedesát příběhů z historie, zaměřených především na tajemství, záhady a svědectví zázraků. Dočtete se například o kapucínských katakombách v Palermu, o bílé paní v Hofburgu, jak se stal svatý Zikmund českým patronem, o zázračných obrazech a studánkách či o původu Hitlerova antisemitismu a mysticismu.

V době, kdy se křesťanství hlásilo o své místo na slunci, bylo podobných sekt v těchto místech na desítky.

Málokdo ví, málo kdo zná, že v době panování císaře Rudolfa II, žil na Starém městě pražském pekař, který měl ve své pekárně na tehdejší dobu neobvyklé technické vymoženosti. Zřejmě i tato skutečnost inspirovala Jana Wericha k napsání scénáře k filmům Císařův pekař a Pekařův císař. Fiktivní setkání tohoto pekaře se svým potomkem, žijícím v dnešní době, zavádí čtenáře do doby 16. století, rovněž konfrontuje nejen tehdejší dobu s realitou filmů, ale i s realitou dnešní doby.

V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.

Sbírka lidových vtipů více než 500 lidových vtipů, sesbíraných publicistou Karlem Kýrem. "Stává se vám, že slyšíte skvělý vtip, říkáte si: ""Ten si musím zapamatovat,"" a neuplyne ani pět minut a nevíte z něj ani slovo? Nevadí! Karel Kýr je pro vás zaznamenal. Připravte si bránici, čeká vás více než 500 lidových vtipů z hospody, manželské ložnice, policejní stanice, z nemocnice i márnice."

Kniha Ma'ase merkava se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury.

Bahno, žumpa, stoka, škvár, autor se zmohl jen na zaplevelení knížky pouhou ubohou snůškou vulgarismů a vyslovených nechutností bez jediné za pozornost stojící myšlenky. Kdo tohle mohl vydat… Tak by mohl vyznít názor čtenářů na právě předkládanou knížku. Jako protipól popsaného hodnocení by mohlo vypadat následující mínění čtenářů: Kniha je sice plná a možná i na můj vkus přeplněná množstvím vulgarismů a nechutností, ale při odhlédnutí od tohoto nedostatku je schopna vyloudit čtenářův úsměv alespoň natolik, aby se vyplatilo si ji s přimhouřením jednoho a možná i obou očí přečíst. Tomuto druhu čtenářů je určen další text této mé anotace.

Marie musí čelit podivným náhodám. Potká zajímavého muže Patrika. Může mu důvěřovat? Skutečně Marii čeká dědictví po její slavné prababičce Vilmě? Nejde jen o lest bandy zločinců? Ubrání se Marie? Zvítězí v nerovném boji? Rozvine se začínající milostný vztah? Čtěte román Vilma. Dozvíte se víc. Příběh Vilma vznikl na podkladě dobové fotografie krásné Vilemíny z rodinného alba autorky detektivních románů, herečky MgA. Hana Militké. Předmluvu vytvořil Ing. Jiří Tuček.

Elektronická kniha je nazvána Perličky, protože nemá jedno ucelené téma. Skládá se skutečně z perliček tak, jak jsem je zažíval během svého, bohužel už nepříliš krátkého života (i když samozřejmě vím, že umřít mladý je realita o moc horší, abych tu jen nebrečel). Jsou zde příběhy jak z dětství, mládí, života ve vícegenerační rodině, tak i příběhy pomalu nadcházejícího stáří, mezi tím jedna nefalšovaná povídka a několik úvah rádoby k zamyšlení.

Základem knihy Z deníku strážníka jsou skutečné příběhy, které autor zažil za svoji devatenáctiletou praxi strážníka městské policie. Příběhy se odehrály na Chrudimsku a Skutečsku, kde autor sloužil, co by strážník Městské policie Chrudim a později velitel Městské policie Skuteč. Příběhy jsou literárně upraveny tak, že zcela neodpovídají skutečnosti, aby bylo dosaženo lepší čtivosti knihy. Pro lepší literární zážitek se autor snaží využívat slangové výrazy, hovorovou řeč i humoru. Kniha nechává poněkud sebekriticky nahlédnout do duše jednoho strážníka. Čtenáře seznamuje s náročnými úkoly městských strážníků.

Za vodou je jakoby nová verze profesního románu, či spíše novely. Autor však dává přednost poloze komediální, čímž se dostává spíše do společnosti Jirotky či Švandrlíka.

Blíží se písemka z dějáku a jste dutí jako pařez? Pak jsou tu pro vás naše Taháky. Všechny důležité výpisky a data na formátu A6, aby se daly vytisknout a schovat před zraky učitele nebo nahrát do mobilu a nenápadně během písemky zobrazit. Vždy jedna stránka na jedno téma z učebnice. Ke každému tématu je pak pro těch pár, které to zajímá, i krátké shrnutí toho, co má z daného tématu cenu si zapamatovat. Obvykle toho není moc.

Každému z nás se určitě nejednou lepila smůla na paty. Kolikrát v životě si člověk řekl, že život je pes? Nespočetněkrát! A přesně takhle se jmenuje nová kniha Moniky Knápkové. Je to soubor deseti povídek, řešících zlomové okamžiky života a zakončených citátem o lidské bezohlednosti, závisti, ale také o lásce, pochopení a odpuštění. Zkrátka, všechno zlé je pro něco dobré, jak se dočtete například v povídce Další šance nebo Lež má krátké nohy.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ? Myslíte, že ne?

Po čem touží svobodná žena středních let a učitelka? Jaký je její emocionální svět? Jak se dokáže vypořádat s intrikami a žabomyšími válkami na škole? Jak ji ovlivňují její studenti? A co bývalý partner?

Možná jste se jako děti báli tmy. A někde v hloubi duše víte, že jste k tomu měli zatraceně dobrý důvod! Za nocí, když odbíjí půlnoc a skomírají plamínky svíček, se naše nejtajnější sny mění v noční můry. Mohou nás navštívit věci, které nenávidí vše živé a žízeň po krvi je nikdy neopouští. Záhadný svět za zrcadlem je plný temných míst. Odehrávají se v něm ponuré příběhy… příběhy plné utrpení, bolesti, nenaplněné lásky a smrti… Své o tom ví osamělá malířka uvězněná v ponurém sídle, kde ožívají mrtví.

Tajemný příběh inspirovaný skutečnými událostmi se začíná rozvíjet v prostředí lidí bez domova. Mladá dívka s těžkým osudem se ocitá na ulici a musí se vypořádat se strastmi každodenního života. Její všudypřítomné vzpomínky prolínají minulost s přítomností a přívětivý luxus s chladnou bídou. Poté, co ji náhodně osloví neznámý muž, se její kroky začínají ubírat zcela opačným směrem. Ale všechno může být trochu jinak, než se zdá.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

V této publikaci autor uvádí třicet málo uvěřitelných příběhů, zajímavostí a záhad, Dovíte se např. o tom, kde se nachází čínské Bermudy, o svítící jeskyni, o muži, který otevřel ústí Mississippi, že archeologické nálezy v Rusku posunuly jeho dějiny hluboho do minulosti, ale také o tom, že nositelé Nobelovy ceny manželé Curieovi se zajímali o paranormální jevy... A mnoho jiných zajímavostí.

Pedagog, režisér a spisovatel Jiří Halberštát přináší knihu povídek nazvanou Psáno srdcem. Inspirací mu byla a je životní láska a manželka Květina Halberštátová. Čtenáře jistě zaujme s přicházejícím jarem sbírka prodchnutá hlubokým citem i lidským poznáním. Přejeme povídkám příjemný start do světa.

Jaký život vedla generace, která nezažila válku, padesátá léta byla sotva v plenkách, v šedesátých pouhými dětmi a „nejlepší léta“ prožila v šedi reálného socialismu? Jak najednou žít ve svobodné společnosti a najít si v ní své místo? Přichází bilancování, hledání příčin úspěchů a porážek a touha uvěřit, že nežila marně. Několik osudů, jejichž reálnost proniká až do mlhavého prostoru surreality, kde vše splývá a pravdu lze těžko nalézt.

Knížka pojednává o autorčině dětství a mládí, prožitém v Lounech v druhé polovině minulého století. Odvíjí se na základě vyprávění jejího otce i jejích vlastních vzpomínek. Poutavým způsobem nás seznamuje se životy rázovitých postaviček, se kterými se v té době v Lounech setkala. Trochu smutku a nostalgie, ale i hodně legrace - prostě jakási tragikomedie. Vzpomínky jsou zachyceny z pozice zralé ženy - takže s jistým nadhledem, s kritickým i sebekritickým hodnocením i s jistou dávkou ironie.