Viking - elektronické knihy

Strašidelný sen, nám někdy dokáže pořádně zamotat hlavu. A co teprve, když se vám zdá stále ten stejný sen s nádechem tajemna. Přesně tenhle problém má dvaatřicetiletá Karolína, které se zdá častokrát o staré stařeně. Žije si se svým manželem Romanem a jejich dvěma dcerami v malé vesnici Břehy. Jednoho dne zde zemře stará žena, která odkázala svůj dům synovci, jehož nikdo nezná. Když se objeví, vyvolá v jinak klidné vesnici pozdvižení. Snad každá z žen by si ho přála mít ve své posteli. Ani Karolína není výjimkou a pomalu se zamotává do sítě charismatického Richarda. Aby utekla od pokušení se s ním sblížit, odjíždí se svou rodinou na osudovou dovolenou, během níž se setká tváří v tvář se starou stařenou ze svého snu.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ? Myslíte, že ne?

Výběr nejlepších sci-fi povídek Ladislava Szalaie, stálice na nebi vědeckofantastické literatury.

Co pijí na rozkaz své Madam řidiči MHD během své směny? Kolik právníků se sejde na běžné SM swingers party? Kolik kilogramů závaží unese na varlatech průměrný pražský radní? Kolik po sobě jdoucích dní lze vidět své otroky na televizní obrazovce? Na všechny tyto a další otázky vám tato kniha beze zbytku odpoví.

Humor a dobrou náladu je třeba doslova citlivě pěstovat a ošetřovat, neboť to jsou květiny, které zdobí náš život a z kterých se radujeme. Mít radost a mít dobrou náladu je sladké koření v životě lidí, ale i všeho živého v přírodě. Každému doporučuji minimálně jednu hodinu smíchu denně. Smích a legrace rozhodně přispívají k našemu zdraví a doplňují tak působení léků v případě nemocí.

Mezinárodní vědecká konference konaná na téma: Staré Řecko za časů Sókrata. Musí to být nutně nuda, když jsou vážné vědecké diskuze okořeněny únosem, vyšetřováním, propletenými vztahy, sexem i láskou?

Do poněkud rozháraného života několika přátel středního věku vtrhne drsná realita – v sedmém patře pražského činžovního domu se rozlehne výbuch a vzápětí se roztočí neuvěřitelný kolotoč událostí: loupež, střelba, únos...

Kristýna to v životě nemá jednoduché. Ve svých šestadvaceti letech ví, jaké to je ztratit milovaného člověka. Michal, otec její dcerky Natálky, zemřel ještě dřív, než se narodila. Zoufale shání práci, kterou jí nabídne bývalá kamarádka z dětství, Jana. Myslí si, že už ji v životě nečeká nic hezkého, když skončí doslova pod koly auta, přitažlivého Patrika, jenž ji svým podivným životním stylem děsí a zároveň i neskutečné přitahuje.

Občas se stane, že se zakousneme do zralého plodu pouze proto, abychom zjistili, že je skrz na skrz zkažený a svírá náš slabý žaludek. Stejně jako tichá hrůza, která plíživě proniká do našich životů dříve, než si to vůbec stihneme uvědomit.

Po čem touží svobodná žena středních let a učitelka? Jaký je její emocionální svět? Jak se dokáže vypořádat s intrikami a žabomyšími válkami na škole? Jak ji ovlivňují její studenti? A co bývalý partner?

Možná jste se jako děti báli tmy. A někde v hloubi duše víte, že jste k tomu měli zatraceně dobrý důvod! Za nocí, když odbíjí půlnoc a skomírají plamínky svíček, se naše nejtajnější sny mění v noční můry. Mohou nás navštívit věci, které nenávidí vše živé a žízeň po krvi je nikdy neopouští. Záhadný svět za zrcadlem je plný temných míst. Odehrávají se v něm ponuré příběhy… příběhy plné utrpení, bolesti, nenaplněné lásky a smrti… Své o tom ví osamělá malířka uvězněná v ponurém sídle, kde ožívají mrtví.

Román převážně z univerzitního prostředí seznámí čtenáře s docentem Bwerdychem, intelektuálem vyhraněné orientace, do jehož poklidného akademického života náhle vtrhnou změny. Začne se o něj zajímat bulvární tisk, mladá doktorandka i její teta, které mají snahu ve stárnoucím historikovi probudit touhu o životě.

Bezdomovcem se dnes stane člověk poměrně snadno. Může se však ztratit sám v sobě? Dva rozdílné hrdiny k sobě svede náhoda. Tam, kde jeden nachází sílu, aby se vrátil zpátky k původnímu životu, druhý se řítí na dno. Příběh mladého Evžena ukazuje, kam až se může dostat nezralý člověk, který nevěří sám sobě, a buďto se nedokáže rozhodnout vůbec, anebo naopak činí rozhodnutí bezhlavě. A jako vždy, i zde je ve vztahu silnější žena…

Co takhle prodat duši? Využít k dosažení cíle woodoo? Zaplést se se světem čar a kouzel? V mezních situacích se u lidí leckdy objevuje touha využívat magii nebo potkat kouzelného dědu. A co kdyby k tomu opravdu došlo? Autorka říká spolu s klasikem: „Kdybychom skutečně věděli, co si vlastně přejeme, nepřáli bychom si to nikdy“.

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

Každému z nás se určitě nejednou lepila smůla na paty. Kolikrát v životě si člověk řekl, že život je pes? Nespočetněkrát! A přesně takhle se jmenuje nová kniha Moniky Knápkové. Je to soubor deseti povídek, řešících zlomové okamžiky života a zakončených citátem o lidské bezohlednosti, závisti, ale také o lásce, pochopení a odpuštění. Zkrátka, všechno zlé je pro něco dobré, jak se dočtete například v povídce Další šance nebo Lež má krátké nohy.

Román Vás provede životem jednoho z nejuznávanějších vojenských stratégů všech dob Napoleona Bonaparta, a to od jeho narození ve zchudlé šlechtické rodině až po jeho skon ve vyhnanství.

Kniha popisuje rozvoj technických dovedností a znalostí člověka od prehistorických dob po dnešek. Zabývá se i používanými materiály a jejich zpracováním. Nejprve se dlouho rozvíjela jednoduchá plavba na řekách a jezerech. Postupně lidé s rozvojem stavby lodí přecházeli na pobřežní plavbu. Když začali zvládat využívání větru, vylepšovali plachetní lodě a odvažovali se již i na otevřená moře. Po vynalezení parního stroje dochází nejprve k vývoji parníků poháněných kolesy.

Třicet povídek autora, který dlouhodobě inklinuje k žánru science fiction a jeho „krajním mezím“, jež často vykresluje s humorným nadhledem. Autor před námi zviditelňuje základní „lidský moment“, který má čtenáře nejen šokovat, ale zároveň i přivést k zamyšlení nad tím, co je opravdu lidské.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často vopich, hlavatici či prezle? Zpejchnete cibuli? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času lampredu či pajšl? Mlsáte parfait? A co byste udělali, kdyby po vás chtěl někdo fidibus?

Na některých místech v našem světě, dokonce i v dnešní době, přetrvává spící temnota. A není zas tak těžké tam spadnout. V knize najdete čtrnáct povídek, které vyvolávají příjemné mrazení v zádech. Některé příběhy pochází z dávných časů, jiné jsou až znepokojivě současné. Možná na vás při četbě padne černý stín transylvánských lesů, zahlédnete v zrcadle bledou tvář přízraku, uslyšíte teskné vytí vlků a ozvěny dávných hrůz v chodbách starých hradů, kde se za vlády šlechty, podezřívané z vampirismu, odehrávaly velice podivné věci...

Toto je pravdivý příběh krásné a rozumné fenky jménem Dášenka (ano, jako ta Čapkova), která byla dohnána k rozhodnutí, že nebude patřit nikomu; že bude svoje paní. Odehrává se v jednom odlehlém šumavském údolí v posledních létech minulého tisíciletí a vystupují tam taky lidé. Protože je to příběh pravdivý, je dosti drsný. Pokládáme Dášenku za politickou průkopnici nově promýšleného vztahu lidí a zvířat.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času certle či diblíky? A co o vánocích? Pečete z putrového těsta?

Padesátá léta - doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol.

Výbor básní Ladislava Szalaie z let 1982 – 1998.

Bylo by lépe se vrátit zpátky ke Gottwaldovi? Obstál by Bůh před zrakem recenzenta? Jaké je to s Milošem Zemanem v posteli? Mají ženy sexuální fantazie o jogurtu? I na tyto otázky dostanete odpověď v dosti populárně pojaté učebnici moderní démonologie. Devadesát humoristických fejetonů, které jistě vstoupí do zlatého fondu, za jehož výnosy však nakladatel neručí.

Kniha Jak se vařívalo kdysi a jak dnes vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých, ale zároveň i popis, jak jej připravit dnes.

Režisérka, překladatelka a spisovatelka Olga Walló se ve svém románu vrací na přelom devatenáctého a dvacátého století, k postavám svých prarodičů – Karla Michaela Walló a Marie Hájkové.

Tyto čtyři novely jsou o těch, kteří mají oči, ale nevidí – o páru, který se rozchází vlastně zbytečně, vánici v jedné rodině, chlapci, který hledá, jak vyrůst v muže, a holčičce, která nastavuje zrcadlo, v němž je vidět, jací jsme... Adam a Eva mají hloupé potíže, a než aby je vyřešili, radši se slavnostně a s velkou parádou rozejdou v kostele. Co s nimi provede osud? Táta, dcera, strýc a máma jsou rodina, která se snaží sejít uprostřed divoké noční vánice, aby objevili, co neviděli a co je svedlo dohromady. Jonáš přišel jako malinký o tátu a učí se vidět svět očima chlapce a mladého muže s pomocí otčíma, který ho vede nejprve ke hrobu otce.

Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů. Musí čelit nájezdům a nepochopení mladší generace. Dostává se jim pomoci od keltských bohů, ale bude to stačit k přežití a udržení života v Zemi Srdce? Nebo po nich zbudou jen tvrdohlavé a mazané geny v našich dnešních povahách?