Historické romány

Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov.

Fiktivní paměti českého knížete Břetislava I. (1034 – 1055).
Mladý panovník na českém knížecím stolci to skutečně neměl lehké. Země byla po krizi ze začátku století značně oslabená, ze všech stran ji tísnili mocnější sousedé (polské království na severu, uherské království na východě a především Říše římská na západě a na jihu), mezi nimiž musel oslabený český kníže politicky i vojensky lavírovat, protože v drsné době mohl každý neuvážený krok znamenat konec dynastie či státu.

Drsný příběh z drsné doby. Po válečném tažení knížete Břetislava do Polska v letech 1038-1039 jsou lidé z Čech i Moravy téměř bez prostředků – vše museli odevzdat na vybudování silného vojska. A navíc řádila neúroda.

Emigrace – i dnes je to krok do nejistoty, natož pak před čtyřmi sty lety, na začátku třicetileté války, kdy si uprchlík musel vézt veškerý majetek s sebou. Po porážce na Bílé hoře skupina českých šlechticů opouští vlast a vedeni příbuzenskými vazbami se rozhodnou pro Francii.

Mezinárodní vědecká konference konaná na téma: Staré Řecko za časů Sókrata. Musí to být nutně nuda, když jsou vážné vědecké diskuze okořeněny únosem, vyšetřováním, propletenými vztahy, sexem i láskou?

Požehnaný rok zavede čtenáře do jihočeské Třeboně roku 1725. Město i jeho obyvatelé se pomalu vzpamatovávají z ničivého požáru

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

Život na vesnici nedaleko Třeboně plyne počátkem dvacátého století poklidně. Setkáváme se s místními podivíny, obyčejnými venkovany, které trápí běžné starosti jak uživit rodinu, s filozofujícím panem řídícím, panem farářem, s mladými i starými.

Padesátá léta - doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Caterina Sforza, dcera milánského vévody, působí rozruch, protože se chová jako muž: tráví život na bojištích a oddává se milostným pletkám. A své síly musí soustředit zejména na spory s nepřemožitelnými nepřáteli z rodu Borgiů. Po jejím boku naštěstí stojí věrná dvorní dáma Dea, které ovšem karty prozradí znepokojivé poselství. Budou mít obě sílu čelit svému osudu?

Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí... Ve svých povídkách inspirovaných prostředím a hodnotami svobodného zednářství se autor obrací k filosofickým tématům, zabíhá do prostředí literárních reminiscencí, odkrývá svět tajemna a spirituality, obrací se k tématu smrti a lidské konečnosti – a to zejména v povídkách časově zasazených do první světové války.

Historický román ze 14. století. Mladý vědecký talent z Olomouckého biskupství se vydává na mezinárodní disputaci, aby zde získal podporu a peníze na výrobu stroje, který by jej vynesl k nebeským sférám. Podaří se Slavíčkovi z Letné přesvědčit vědce své doby, aby sponzorovali jeho vynález? Uskuteční se jeho cesta? A pokud ano, co najde mladý dobrodruh mezi sférami, kam prý doposud vystoupali pouze andělé?

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, na níž usilovně pracoval třináct let. Finové svou zemi nazývají pannou. Pannou Suomi. Dnes. Kniha Vás ale zve do časů mnohem dávnějších, do dob, kdy Suomi byla teprve děvčátkem. Bude Vám tichým průvodcem od jejího útlého dětství až k dnešní zralé plnoletosti. Umožní Vám pozorovat růst toho zpočátku trochu divokého děvčete z intimní perspektivy – jednou očima kmenového vůdce, jindy zrakem mladé matky, dospívajícího chlapce, básníka, vojáka...

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, která si ovšem neklade za cíl ani tak zprostředkovat čtenáři procházku finskými dějinami, jako hledat cestu člověka v blížící se světové bouři ke břehům míru a bezpečí. Vychází v druhém, rozšířeném vydání.

Píše se rok 1939 a nad Evropou se kupí bouřková mračna. Zemi Finů pohlcuje zlověstná temnota jako jednu z prvních. Obávaný „ruský medvěd“ vidí v malém severském národu snadnou kořist, ale brzy se má ukázat, jak se mýlí. Nelehká doba sytí dějepisné učebnice bolestnými daty a počty beze tváří, tu a tam však – hluboko a v skrytu – zachytí také něco křehkého, smutně veselého, lidského. Příběh s vůní člověčiny. Jako ten náš.

Začátek devatenáctého století přinesl Evropě nevídaný zápas. Sobecký zápas o moc, slávu a impérium, ale také zápas o hodnoty, které se nám dnes jeví samozřejmými, a které právě tehdy povstaly z idejí několika snílků. Mohli bychom tedy říci: zápas o dnešek.

Zanedlouho si připomeneme stoleté výročí od vzniku samostatného československého státu. Finové zažili totéž vloni v prosinci. Stejně jako u nás, ani oni nenacházeli cestu k vlastnímu státu vůbec lehce, naopak – rozdělený národ tehdy zabředl do občanské války mezi proruskými bolševiky a jejich zarputilými odpůrci. S nadsázkou pojatý pohled na někdejší třeskuté dění v nevýznamné finské obci Rantasuu sice vykresluje události i jejich dávno zapomenuté aktéry s „nepatřičným a nekorektním“ humorem, přesto je určen k zamyšlení nad lidskými postoji a hodnotami, které jsou právě u nás dnes neméně aktuální než ve Finsku v samém začátku jeho svobodné existence.

Kniha Jenom vítr je souborem 13 povídek, většinou laděných lyricko-humorně. Jejich humor může nést lehce černý odstín (Zlatý král) či přecházet v satiru (Cvičný materiál). Někdy je převážen dramatickým obsahem (Nejkrásnější měsíc, Jenom vítr) nebo ustupuje lyrice (Polárka). Děj povídek je většinou zasazen do žhavé současnosti, i když někdy se mezi hrdiny z masa a krve proplétají například antičtí bohové. Nechybí zde ani hlasy z „jiné“ reality (sociální horror Nebezpečný odpad,

E-kniha s podtitulem Bouřlivé osudy českých panovnic a šlechtičen
Ačkoli údělem českých šlechtičen bylo tiše snášet vrtochy svých mužských příbuzných, nejedna z nich jim však dokázala statečně vzdorovat. Některé zvítězily, jiné byly za trest zavřeny do kláštera či zazděny zaživa. Nahlédněme do pohnutých osudů královen, princezen a aristokratek od svaté Ludmily až po zimní královnu Alžbětu Stuartovnu.

Za těžkých dob 14. století se jako mnohým i Mojmírovi zprotivila chudoba a život selského pacholka. Uhranut touhou po zlatě se přidal ke zbojníkům a díky své proradnosti se dostal až do přízně krále. I bezcitnému darebákovi zkřížila cestu láska k paní Kunhutě a následně změnila život k nepoznání. Avšak ani dobrota a láska s vírou v Boha nedokázala jeho minulost zastřít. Ta pak dohnala nejen jej, ale i Kunhutu s jejich dvěma dcerami a nelítostně ovlivnila jejich osudy.

Kniha volně navazuje na knihu „Zapomenuté životy“ a provází nás životem třetí generace v pořadí rodiny Mastných. Nanynky, která se vzepřela nalinkované budoucnosti a šla si svou vlastní, těžší cestou života, byla maminkou autora. Za svůj život poznala tři osudové muže a osud jí s každým z nich dal jen sedm let společného života.

Po "Tajném deníku ruského legionáře" přichází Jan Kučera s další knihou, v níž vás provede událostmi konce 19. a začátku 20. století z pohledu členů a členek jeho rodiny. Příběhy jsou založeny na dochovaných pramenech a vytvářejí nedocenitelný pohled do životů obyčejných vesnických lidí v uvedeném období.

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce. Ve druhém díle se vracíme k našemu hlavnímu hrdinovi „Legionáři“ v okamžiku jeho vrcholného štěstí a sledujeme dále jeho životní osudy přesně tak, jak mu je v mládí předpověděly dvě cikánky.

Příběh muže, který bojoval v průběhu první světové války jako československý legionář v Rusku a prošel jak jejími slavnými bitvami, tak těmi zcela zapomenutými. Kniha však není jen o válce, ale také o radostech a strastech předválečného a meziválečného období. Příběh je složen ze střípků událostí, které po léta pečlivě sbíral jeho syn, autor této unikátní knihy.

Zase máme možnost poznat jeden obyčejný - neobyčejný život, odehrávající se v prvé polovině dvacátého století, kdy přirozená inteligence a obchodnický talent pomohly hlavnímu představiteli knihy prožít zajímavý, i když krátký život. Vydejte se po stopách muže, který celý život hledal pravou lásku a vždy pomáhal slabším a potřebným, proto mu právem patří naše vzpomínání.

Roku 928 se vydal arabský cestovatel a spisovatel al-Masūdī, jako člen karavany, na výpravu do země knížete Václava. V zemi Slovanů se osobně setkal s jejich vládcem, župany i s obchodníky a námezdními bojovníky Varjagy. Stal se obětí útoku démonických běsů a svědkem Václavova legendárního střetu se zlickým Radslavem. Zažijte dobrodružství staré více než tisíc let. Poodhalte závoj zapomnění ve způsobu života Slovanů a slávy Čech, jež byly ve středověku centrem obchodu a exotiky.

Dalších padesát fascinujících příběhů z historie od publicisty Karla Kýra. Dozvíte se například o islandské knize o černé magii, podniknete výlety do vesmíru, přečtete si o alkoholu ve středověku, navštívíte archeologická naleziště… a mnoho dalšího.

DVA DOPISY O JEDNOM MĚSTĚ Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou. Jeho poutavý a poetický styl, okořeněný ironií a humorem, udělal z dopisu pamětníka – už tak unikátního dokumentu – pozoruhodné literární dílo.