Poezie

Na první pohled by se spojení „spoluobjevitel Největšího Čecha“ a „stará japonská básnická forma“ mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné. S haiku se seznámil poměrně pozdě a svými poetickými drobnokresbami nás tedy obdarovává až ve zralém věku. Ale oč pozdnější, tím intimnější je jeho sepětí se světem sedmnácti slabik, jak se sami přesvědčíte v už druhém Deníku haiku (ten první vyšel v roce 2009 a je dnes prakticky rozebrán).

Česká klasika. Sbírka ohlasové poezie – tvorby v duchu lidové slovesnosti. Obsahuje básně milostné, satirické, žertovné, převažuje v ní lyrika nad epikou. Doporučená školní četba.

I v lehkém smutku se člověk může pousmát. Je to sebeobrana před těžší chmurou, chvíle, ve které se může dostavit lepší nadhled nad věcí, nebo prostě jenom „time“ aby člověk jenom nabral dech. Není nutné se smát za každou cenu, ale občasné dávky neškodí. Takhle je to, jak autor doufá, nadávkováno i v téhle sbírce.

Variace na texty starých bluesmanů: Blind Lemon Jefferson, Charley Patton, Blind Willie McTell, Robert Johnson.

Pečlivě komponovaná sbírka básní spisovatele, hudebníka a moderátora Jana Buriana představuje svébytný, vyzrálý a v básnické tradici zakotvený hlas současné české poezie.

Proč je v názvu slovo anotace? Protože se nejedná o ilustrovanou sbírku básniček, ale právě naopak, jde o veršované komentáře k již dříve vytvořeným kresbám. Kresbám, vytvořeným počítačovým programem pro navrhování staveb ve 3D, který autor, jako architekt, používal.

„Zrcadlení, poněkud deformované věkem a povoláním autora“ Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická.

Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných.

Tichý diagram bytí… Tento verš, obsažený v jedné z básní, jako by charakterizoval celou básnickou sbírku. Náznaky pocitů, míst, postav a dějů se zde střídají v obrazových skicách. Co se však nemění, je autorova láska k životu a pragmatičnost přijímání nezměnitelného.

Pozoruhodný debut, jenž poprvé vyšel v tištěné formě v ro­ce 2003, představuje básnickou tvorbu z okruhu tzv. civilizační tematiky

Sbírka melancholických básniček, pojednávající o nezdařené lásce, bolesti a samoty. Básničky vrhají světlo na téma, jenž se často neprobírá, neboť vyvolává nepříjemné pocity a vzpomínky. Jejich cílem není otevřít staré rány, ale ukázat čtenářům, že se to děje všem a místo trápení by měli být rádi za to, že dostali možnost zažít štěstí i lásku a ze současné bolesti si nedělat těžkou hlavu a utápět se v depresích.

Lovevole je sbírkou milostné poezie bez patosu. Seznámí vás s mladou ženou a jejím pohledem na život zhuštěným do říkanek o milování. Protože láska není moc příjemný pocit.