Poezie

Pečlivě komponovaná sbírka básní spisovatele, hudebníka a moderátora Jana Buriana představuje svébytný, vyzrálý a v básnické tradici zakotvený hlas současné české poezie.

2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy. S nadhledem se dívá na mezilidské vztahy, (nejen) intimní styky, časté nešvary, ke kterým se i sám přiznává. S češtinou nakládá po svém a více řeší originalitu než gramatiku a zbytečnou úctu k pravidlům, která by ho mohla svazovat.

Každá báseň vypráví svůj vlastní příběh. Skládá jej ze střípků vzpomínek a prožitků, které se nám denně honí hlavou. Z krásy a temnoty, kterou náš svět a naše životy přináší. Z cest, jimiž se člověk vyrovnává s nepřízní osudu. To vše je básnická sbírka Drahokam.

Básnická prvotina Půlnoční půlobraty (2011) je autorskou sbírkou na téma Vesmír. Čtenáři proletí Sluneční soustavou za hranice galaxie, seznámí se s hvězdami, jejich planetami a měsíci, aby se vrátili zpět domů a sledovali noc, jak se pomalu obrací v ráno nového dne.

Sbírka obsahuje básně psané s humorem, jinde v emocionálním vytržení. Celým dílem se však prochází mé vzpomínky na dosavadní život. Díky okolnostem jsou pestré na nečekané události a právě ty jsou jádrem mé knihy. Přeji Vám příjemnou zábavu.

Hebrejské básně v překladu a s komentáři Denisy G. Goldmannové
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu).

Soubor básní, jejímž hlavním tématem je Láska. V básních jsou především vyjádřeny pocity, které člověk prožívá, když miluje či strádá. Jednoduchá poetičnost, romantika a řeč srdce osloví mnoho čtenářů. Titulní stranu vytvořila sama autorka.

„Zrcadlení, poněkud deformované věkem a povoláním autora“ Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická.

Tichý diagram bytí… Tento verš, obsažený v jedné z básní, jako by charakterizoval celou básnickou sbírku. Náznaky pocitů, míst, postav a dějů se zde střídají v obrazových skicách. Co se však nemění, je autorova láska k životu a pragmatičnost přijímání nezměnitelného.

Když zemře to, co jste nechtěli sami přežít, kus vaší duše odejde na věčnost s tím. Lze pak ještě vůbec doufat v to, že se vaše srdce vyléčí a otevře se někomu, kdo přišel, aby vám dokázal, že jste hodni lásky, jaká nemá hranic? Té, v niž jste věřili, než vás ta poslední protáhla samotným peklem.

Milí čtenáři, dostala se vám do rukou kniha. Zbytečná, a přece ne. Tomáš Kříkava v ní otevírá své nitro. Jaké je? Trochu melancholické a depresivní, a přesto plné barev a obrazů, plné metafor a něžných dotyků. Kniha, u které se zasníte, kniha, při které na chvilku přestane odtikávat čas.

Většina zmínek o Vojtěchu Bělohrobském, rodáku z Černovic u Tábora, pochází ze třicátých let devatenáctého století. Jeho tvorba plnila stránky nesčetných časopisů. Zažil slávu, když za svou deklamaci „Žena a basa“ byl poctěn několikadukátovou cenou Vilímkova Besedníka.

Další básnická sbírka Karla Janotky, autora knihy básní Krajina z žebra Adamova, kterou vydalo v roce 2003 nakladatelství Votobia. Janotkova poesie nezapře jistou příbuznost se zemitými verši Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela, ale to je jen první dojem vyvolaný společnou láskou k přírodě a rustikálním sceneriím - jako zdroji oné zmíněné jistoty v ukvapeném světě.

První vydání legendární básnické sbírky z druhé poloviny 20. století, která - jak autor skromně poznamenává - vznikala převážně z přetlaku testosteronu. Sbírka složená z eroticky úderných dvou- až čtyřverší žila svým životem na koncertech dvojice Burian a Dědeček, kdy z ní autor občas recitoval. Jde o knihu s „hvězdičkou" a verše v ní obsažené nejsou vhodné pro děti a mládež minimálně do patnácti let!

Každý človek má svoje nevyslovené myšlienky. Výnimkou nie je ani Emma Longauer, autorka tejto knihy. Vo svojich básniach píše nielen o veciach, ktoré mala povedať nahlas, ale aj o takých, o ktorých neplánovala hovoriť nikdy: o predstavách, spomienkach, snoch, túžbách, živote, o priateľoch a ich príbehoch i o láske.

V knize „KINO V HLAVĚ“ jde o autorské spojení textů Mario Hanáčka a obrazů Jana Samce. Jejich práce se vyznačují velkou mírou fantazie, odvahy experimentovat a odhalovat své citové prožitky. Básně i obrazy v knize použité časově sahají od jejich uměleckých začátků až po současnou tvorbu.

Druhá sbírka české básnířky Rity Pálinášové, píšící o komplikovanosti vztahů a zároveň o občasně nesnesitelné lehkosti bytí. Básně jsou doprovázeny fotografiemi, střípky světa viditelné autorčiným okem.

Hvězda v Tvých dlaních - básnická sbírka

Jsou básnické sbírky, které Vás zavedou do cizokrajných zeměpásů, kde nevyslovená dobrodružství zcuchají hrdinčiny tmavé vlasy. A jsou takové, při jejichž četbě máte pocit, jako byste neopustili lehce nepravidelnou, ale o to malebnější náves poklidného městečka. Přičemž oněch dobrodružství můžete na ploše od rohu k rohu zažít úplně stejně jako na toulkách širým světem. A právě taková je nová sbírka Jaromíra Matouška.

O básnické prvotině autora napsal Miloň Čepelka: "Jsem sbírkou Josefa Pepsona Snětivého opravdu mile potěšen. Až dosud jsem ho znal jako nápaditého, prostořekého, ironického a sebeironického prozaika, romanopisce i povídkáře, také jako nadšeného muzikanta, skladatele, textaře i hráče, a teď se mi představil jako poeta.

„Josef Pepson Snětivý je ve svém častém osamění šťastný a plodný, je radost ho číst, je radost sdílet s ním každou jeho náladu, každé poznání, každé pobavení. Čtyři dvanáctičlenná Blues a v nich čtyři sonety, semtam nějaký limerik, pár haiku, anekdotka či epigram vedle vážného zahloubání, vše se schopností sebeironie a se smyslem pro jazykovou hravost a přesné myšlení.

Irena Obermannová o svém básnickém debutu říká: „Celý život píšu básničky. Neříkám básně, protože ty moje jsou malilinké, zpěvavé a neučesané. Jsou to vlastně takové říkanky, které mi táhnou hlavou, když nemůžu spát, když je mi ouvej, když se zamiluju nebo když jdu na procházku lesem.

Hostinec pod horami ukrývá příběhy svého personálu, které se odehrávají v místech pohostinství i jeho zdejšího podhůří. Do tohoto hostince je jednoho dne přijat pomocník, který zde hledá nejen živobytí, ale i nové zážitky a objevování tajů nedalekých hor.

Touto knihou vychází autorova básnická prvotina. Soubor básní shrnuje příběh farmáře a jeho lásky k čarodějce noci, za kterou se vydává a v jejich hledání vyrůstá cit, který naplňuje imaginativni biografickou cestu k jedné pěkné lásce.

Výbor básní Ladislava Szalaie z let 1998 – 2012.

Tři básnické sbírky v jedné. Výbor básní Ladislava Szalaie z let 1966 – 2012, které jednotlivě vyšly ve sbírkách Klidné hlubiny, Podivná paměť a Věčný život.

Nové vydání Mandelu sonetů je malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kolem sebe.

„Jahodový básník“ František Tylšar už roky rozdává radost svými osobitými verši. Jeho básně nesou specifický rukopis, otevřenost výpovědi a hlavně jsou spontánními a jasně formulovanými promluvami romantické duše, s prioritním záměrem obsahu sdělení. Čtenářům jsou tudíž snadno přístupné a srozumitelné. Nechybí v nich však ani jemný humor, drobné hrátky se slovíčky a jejich dvojvýznamy, zdařilé alegorie, přijatelná míra erotiky anebo zásadovost osobních postojů. Jejich krása potěší i vás!

Druhá sbírka básní Iva Tomáška.

Sbírka autorovy rané poezie. Výběr ze dvou starších sbírek, které dosud nikdy oficiálně nevyšly. V knize lze nalézt i některé poměrně pozitivně laděné básně, většina je ale, jak už je pro autora charakteristické, spíše zahalena melancholií a temnotou. Narazit můžeme i na špetku psychedelie, což naopak v pozdější tvorbě není běžné. Strach, hrůzu, temnotu, smutek, vzpomínky, ale i malý kousíček světla a naděje naleznete v této lyricko-epické sbírce, mapující první etapu autorovy tvorby...