Česká klasická literatura

Achilles a želva (1960) je druhá sbírka básníka, která spoluvytvářela s debutem Denní služba a následnými sbírkami koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Vybírala si civilní témata.

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Aladinova lampa navazuje v žánrovém smyslu na dnes již klasického Anděla na kolečkách. Na rozdíl od něj Aladinova lampa, si posvítila na stejně rozlehlé, avšak zcela odlišně situované země: Indii, Čínu, Rusko a další.

Anglie a její svérázní obyvatelé v cestopisných črtách Karla Čapka, které původně vznikaly jako sloupky pro Lidové noviny.

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty.

Předchůdce Járy Cimrmana - básník, vynálezce, teoretický fyzik atd. Jakub Hron Metánovský. Jeho kuriózní zápisky, vedené po léta s nesmírnou pečlivostí, bádání v mnoha oblastech, básně i filosofické úvahy činí z něj jednu z nejpozoruhodnějších postav české literatury. Texty jiskří osobitým humorem. K němu se vyjadřuje i Jiří Lábus, který pro tištěné vydání básně a zápisy namluvil. Knihu doplňují fotografie z legendárního představení divadla poezie Regina Břeclav.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Boží muka je první samostatné dílo Karla Čapka. Jedná se o drobné prózy, v nichž autor soustředil pozornost na věci zdánlivě se vymykající lidskému rozumu, jsou v nejednom případě válečnými událostmi přímo inspirovány. Stavební princip třinácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštěné události: k původu záhadné stopy ve sněhu, k osudu dívky bez domova, k povaze prchajícího zločince či k cizí minulosti, a všechny svědčí o autorově hlubokém soucitu s lidmi a jejich omyly.

Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Na pozadí jejího světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých. Členy party jsou Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Zilvar z chudobince a Éda Kemlik. Petr Bajza žije s rodiči a se služkou Kristýnou z Rampušic, které říká Rampepurda.

Výbor z pohádek jednoho z našich předních sběratelů lidové slovesnosti.

Pohádkové látky pocházející z jedné části naší země jsou srozumitelné a sdělné natolik, že potěší jak dětského čtenáře, tak i dospělého. Ten si v nich najde obzvláště moudrost a humor. Baarovi se podařilo vytvořit specifický pohádkový žánr, který v bohatém vývoji české pohádky stojí na rozhraní tradičního a moderního podání.

Pohádky Jindřicha Šimona Baara. Legendární kniha, jež přináší humorné, tajuplné příběhy z Chodska. Ilustroval je známý kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek

Prvotina světově uznávaného a v Čechách stále opomíjeného básníka Miroslava Holuba Denní služba (1958).

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy.

Příběh, zasazený do tuláckého a maloměšťáckého prostředí, pojednává ve formě autorova osobitého jazyka o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Povídka je jinak součástí sbírky Luk královny Dorotky.

Legendární svazek dopisů, v nichž je celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.

V prvním díle trojdílné románové kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv.

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala.

Třetí díl Spisů Františka Gellnera obsahuje autorovo první a jediné drama Přístav manželství, román Potulný národ a fejetony s podkapitolami O sobě a o umění a O otázkách časových a politických a jiné fejetony.

Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touha po svobodě a přičinlivost. To vše lze nalézt v původních vzpomínkách cestovatele a světoznámého polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu.

Jeden z nejznámějších románů o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na českém venkově a posléze i v Praze.

Gabriela Preissová si získala v české literatuře místo především jako autorka vesnických dramat Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890). Málokdo ví, že obě díla měla ještě svá prozaická zpracování.

Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění.

Třetí díl dobrodružných vzpomínek legendárního polárníka Jana Welzla. Kniha nás zavádí na Novosibiřské ostrovy mezi autorově srdci tolik blízké Eskymáky, lovce kožešin a hrdinné mořeplavce.

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Jeden z nejosobitějších pohledů na Itálii. Soubor cestopisných črt a fejetonů o Itálii, jejím lidu, kultuře a umění.

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu.