E-knihy pro dospělé

Kriminální příběhy, které se skutečně odehrály a byly vyřešeny četnickým sborem. Autor je duchovním otcem a současně poradcem úspěšného seriálu Četnické humoresky. Zajímavé příběhy, které se datují od roku 1918, čtenáře jistě zaujmou a pomohou myšlence autora rehabilitovat v očích široké veřejnosti zapomenutý četnický sbor. Kniha je volným pokračováním titulu Případy z pátrací služby, které již vyšly v edici OTISKY.

Po úspěšné "Trilogii z pátrací služby" a "Kutnohorské pátračce na stopě" přináší duchovní otec Četnických humoresek celou kopu povídek ze života četníka Karla Macharta, který se vypracoval z řadového četníka na velitele četnické pátrací stanice. Jednotlivé povídky věnované převážně výkonu pátrací služby jsou psány formou literatury faktu, s využitím citací z dobových předpisů a jsou doplněné řadou obrazových příloh.

Upřímná zpověď rockového zpěváka, člena skupiny „The Primitives Group“,který v roce 1969 emigroval do Švédska. Pohled nestranného člověka na naši mladou demokracii a na život ve Švédsku, plný veselých, smutných, drastických, uvěřitelných i neuvěřitelných příběhů od doby emigrace. Autor nepíše sice vždy spisovným jazykem, ale o to je blíže lidem, kteří něco podobného prožili, nebo touží prožít alespoň na stránkách této poutavé knihy.

Tucet čtveřic tématicky příbuzných povídek ze života četnictva. Pomyslné čtyřlístky pojednávají z pohledu několika generací příslušníků četnického sboru, či osob četnictvu blízkých, o služební činnosti sboru, ale i o soukromých záležitostech jednotlivých četníků, a to ve světle pragmatických dobových předpisů.

Zkušený autor se po třech knihách pověstí ve své dvanácté v pořadí vrátil k dalšímu ze svým oblíbených žánrů, krimipříběhům napsaným podle skutečných událostí. Jejich dějištěm je Šumava. S některými z nich se seznámil v době, kdy v jižních Čechách působil jako novinář. Náměty k dalším čerpal z vyprávění přímých účastníků. Při zpracování povídek využil dokonalé znalosti prostředí, ve kterém se odehrály.

Volné pokračování knihy Klukoviny a Klukoviny v mundúru, kterou úspěšně vyprodává autor Antonín Charouzek (1936). Přestože je absolventem Univerzity Karlovy a ČVUT, věnoval se estrádnímu umění a stal se autorem mnoha scénářů veselého žánru. Je spoluzakladatelem Divadla Jiřího Grossmanna. V knize popisuje neuvěřitelné příhody, které prožívá s nadhledem a velkou dávkou humoru protagonista Olda, po návratu z vojny.

Volné pokračování knihy Klukoviny, kterou úspěšně vyprodává autor Antonín Charouzek (1936). Přestože je absolventem Univerzity Karlovy a ČVUT, věnoval se estrádnímu umění. Stal se autorem mnoha scénářů veselého žánru. Je spoluzakladatelem Divadla Jiřího Grossmanna. V knize popisuje neuvěřitelné veselé příhody z vojenského prostředí, které se opravdu staly.

Obsah této knihy není pro zženštilé typy, upejpavé slečinky ani osoby žijící ve sterilním prostředí. Vyhnout by se mu též měli lidé jemných mravů, kteří ještě neměli kontakt s drsným životem populace, která nalézá potěšení i v maličkostech, někdy až hrubého rázu. Volně navazuje na předchozí publikaci Transfuze Antona Horsta. Oproti ní má z větší části humorný charakter-s někdy až tragickými konci. Tak, jak ani život člověka, se neskládá jen ze samé legrace nebo smutku.

„Není krásnějšího rána než takového, kdy se vzbudíte a jediné, co chcete, není dále spát, ale potkat tu nejkrásnější ženu, co znáte. Proto jsem zde. Abych vás viděl a povídal si s vámi.“ Mike je obyčejným mužem kolem třicítky. Bez zaměstnání, dívky, snu. Rose je půvabnou servírkou ve své vlastní kavárně s plány tak prostými, že se stávají velkými. Nikdy netušili, že se potkají – ovšem, co když se tak stane?

Šarlák nás zavádí dojihočeského Písku 80. a 90. let minulého století. Manova autobiografická kniha ukazuje jeho odvrácenou tvář – všední a syrové žití v bezútěšné době, kde jakýkoli cíl jako by byl předem odsouzen k nedosažitelnosti a vše kolem plulo v podivném bezčasí. Autor popisuje svých dvanáct zaměstnání, která vystřídal v průběhu dvánácti let, a jedinečně vykresluje génia míst v atmosféře doby.

Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa a autora světového bestselleru Dluh: prvních 5000 let. (R)EVOLUČNÍ EKONOMIE: O SYSTÉMU A LIDECH je střetem dvou pohledů na životaschopnost systému, ve kterém žijeme. Férově vedená diskuze reflektuje stále častěji kladenou otázku: Je možné současný dům jen poopravit, anebo je lepší (či nevyhnutelné) ho strhnout a postavit nový o kus dál?

2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy. S nadhledem se dívá na mezilidské vztahy, (nejen) intimní styky, časté nešvary, ke kterým se i sám přiznává. S češtinou nakládá po svém a více řeší originalitu než gramatiku a zbytečnou úctu k pravidlům, která by ho mohla svazovat.

Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí i sebepoznání přední umělce i zástupce fotbalové Dukly. Jejími hosty byli např. zpěvačka Marta Kubišová či herci Naďa Konvalinková, Jana Synková, Táňa Fischerová, Barbora Srncová a Stanislav Zindulka, z řad Dukly pozvání přijali např. Luboš Kozel, Patrik Gedeon a další.

Cestování po ČR - herci Chataření a chalupaření je fenoménem, který ve druhé polovině dvacátého století zasáhl téměř celou městskou populaci u nás. Slavní herci té doby nejsou výjimkou. Kniha Chalupáři stříbrného plátna podává čtivé svědectví o tom, jak naše filmové a divadelní hvězdy trávily odpočinek v zeleni, na rybách či ve venkovské hospůdce, jak zvelebovaly své letní příbytky a koho na svých rekreačních sídlech hostily. Mnohdy je k nim poutal tak silný vztah, že nakonec opustily Prahu – a našly na venkově i místo svého posledního odpočinku.

Inspirováno skutečným příběhem. Příběhem dívky, která se stala obětí zločinu a proti své vůli byla odvlečena do ciziny. Čtivý text plný dramatických zápletek a zvratů ústí do relativně šťastného konce. Jména osob a místa děje byla autorem změněna.

Dýka a plášť... Symbolické označení pro špionáž, kontrašpionáž a vyhraněnou formu skryté diplomacie a rafinovaných intrik. Vzdálena realitě je zjednodušená představa, že tajná fronta rozhodovala v době příprav na druhou světovou válku a pak i během ní o všem podstatném. Stejně nepravdivý by však byl i názor, že toto zákulisní a v mnohém dodnes nezmapované dění zůstalo zcela bez vlivu na vývoj událostí.

Nejvýraznější cestovatelskou osobností, která poznávala Peru a Bolívii ve druhé polovině 20. století byl Václav Šolc (1919 – 1995), ředitel Náprstkova muzea v Praze. V první polovině 60. let pobýval na jezeře Titicaca, v polovině 70. let cestoval jádrem inckého impéria a s autorem Peruánských postřehů se tam setkal. Mimo jiné právě osobnosti Václava Šolce a Miloslava Stingla (1930) proponují autora a jeho Peruánské postřehy s obecným zájmem české a slovenské společnosti o původní kultury andských zemí.

Romantický román. Marcela je učitelkou dějepisu a její velkou zálibou jsou dějiny a umění. Žije ve spokojeném manželství s Tomášem, který se ve volném čase zajímá především o sport a ke sportu vede i jejich syna Jakuba. Na dovolené v Itálii se však Marcela seznámí s mužem svých snů, Pavlem. Vzdělaný a bohatý Pavel se rovněž zajímá o dějiny a umění a taky rád maluje. Marcela se musí rozhodnout, zda-li bude žít s Pavlem, nebo dá přednost své rodině.

Společenství Poutníků je vážně ohroženo. V Kondrakkaru se nerodí malé děti a Věštec, temný pán na Kordoru, vládne ocelovou pěstí celému kraji. Dokáže malá dívka a poslední z Poutníků odolat silám Temna, překazit boj o moc dvěma panovníkům a pomoci silám Světla získat zpět kouzelný meč? Pomohou Jezdci z planin, Morlockové a Jestřábí lidé Poutníkům? Čtěte…

Příběh dospívajícího chlapce, který se snaží pochopit svět kolem sebe svérázným a netradičním způsobem. Snaží se vymanit ze společenských konvencí a jít si vlastní cestou. Ocitnete se na malou chvíli ve velkoměstě, které budete vnímat spolu s hrdinou z jiného konce, než tradiční turisti.

Soubor sloupků, který držíte v ruce, představuje creme de la creme mého dlouholetého pravidelného oslovování čtenářů. Za dobu svého šéfredaktorování v Reflexu (1995 až 2008) jsem týden co týden v editorialech adresoval světu své poznámky na jeho okraj a snažil jsem se ho vnímat v celé šíři a pestrosti. Své názory jsem tam pod titulkem Osmý den zveřejňoval i poté, co jsem redakci opustil.

Jiří Adamíra patřil k nejlepším českým hercům druhé poloviny dvacátého století. Jeho úchvatné herecké výkony byly vystavěny nejen na nesporném talentu, ale také na pronikavém intelektu, hlubokých znalostech, přemýšlivosti o rolích a zodpovědnosti k divákovi. S jeho fascinujícím osobním charismatem se pojila i přesná dávka odzbrojujícího suchého humoru a ironie. Vedle obdivuhodné kariéry, lemované stovkami dokonale ztvárněných rolí, prožil také zajímavý osobní příběh, bohužel předčasně ukončený zákeřnou nemocí.

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky mladé republiky.

Kuba, Jamaika, Portoriko… Který kluk by nesnil o oslnivě krásných dívkách s čokoládovou pletí, o omamné vůni tropického koření a o úžasných barvách jižních květů… Jména dalekých ostrovů a vzdálených zemí sladce zněla v hodinách zeměpisu i mladému studentovi prostějovské střední školy, Ottovi Horskému. Nejvíce ho přitahovala Kuba a cílevědomě šel za svým cílem. Poprvé přistál v Havaně v roce 1978 (to mu bylo 40 let). Působil nejdříve jako hlavní poradce pro inženýrskou geologii na Ministerstvu stavebnictví v Havaně (až do roku 1982) a potom jako vedoucí československé expedice pro průzkumné práce projektu přečerpávací vodní elektrárny v pohoří Escambray (1984–1988).

Přestože už dávno není takovým lamačem ženských srdcí, jakým býval v osmdesátých letech, stále zůstává impozantní osobností hereckého i veřejného života. Přestože se netají tím, že si občas dá skleničku navíc, a jeho vášeň pro cigarety je tak silná, že se stal chodící reklamou na kouření, stále ho mnozí vnímají jako vzor. Přestože už bezmála čtyřicet let platí za největšího elegána českého filmu a mohl by mít každou ženu, na kterou ukáže, stále zůstává se svou manželkou Andreou – a jejich vztah je stejně pevný jako stisk jeho ruky.

Kniha Bájné jezero Titicaca popisuje historii a prehistorii osídlení okolí jezera od roku 1200 př. n. l. až do dnešní doby. Zabývá se ale i historií jezera v pleistocénu a holocénu, stavem jezera ke konci doby ledové až do dnešní doby, vlivem tajících ledovců na jezero Titicaca a náhorní plošinu Altiplano, hodnotí ekologické problémy jezera v současnosti. V knize je vyjádřen názor, zda hrozí či nehrozí zánik jezera v důsledku globálního oteplování, dále se autor zabývá otázkou vlivu slunečních skvrn na výšku hladiny v jezeře, hodnotí vliv fenoménu El Niňo na jezerní kotlinu.

Tato kniha je krátkou vzpomínkou na účast autora knihy na budovatelském táboře v Egyptě v roce 1966. Autor prožil v Egyptě mnohá někdy i nebezpečná dobrodružství, získal odborné zkušenosti z výstavby Asuánské přehrady, zpíval v rozhlase píseň na oslavu egyptského prezidenta Násira a jeden den byl i nosičem vody pro žíznivé účastníky pracovního tábora. Ale získal nejen první cenné zkušenosti. Díky účasti na budovatelském táboře navázal pevná přátelství, přesahující hranice času i vzdálenosti.

Odborný zájem českých zemí o Latinskou Ameriku má svou staletou tradici. Na jejím počátku stanuly jezuitské misie 17. a 18. století, na které navázal cestovatelský zájem a hospodářská a kulturní spolupráce devatenáctého a dvacátého století. Realizovaný projekt expedice Titicaca.2004.CZ, garantovaný českými odborníky z univerzit a odborných pracovišť, byl přednostně směřován k popisu současného stavu jezera Titicaca, a to v jeho přírodovědném i společenskovědném rozměru.

Velký zájem o Peru, který se u autora knihy projevoval již od dětských let, ho přivedl ke spoluorganizaci expedice „Titicaca 2004, CZ“, která, kromě přírodovědeckých, topografických a socioekonomických studií, měla podat vizuální svědectví o krajině a člověku v oblasti jezera Titicaca na prahu třetího tisíciletí, zejména o formě života a zvycích místních indiánských komunit. Kniha „Incawasi – sídlo bohů“, je rovněž jedním z výsledků studií realizovaných během expedice Titicaca. Jejich koncepce vycházela ze srovnávacích studií na jiných archeologicky významných lokalitách, které předcházely vlastním pracím realizovaným následně na jezeře Titicaca.

Tato kniha je milou vzpomínku na šťastná léta autorova dětství, prožitá v kruhu milující a mnohačetné rodiny. Tato rodina není ledajaká, vždyť maminka pocházela ze šesti sester a tatínek měl tři sestry, takže tetiček a strýčků byl bezpočet. Všichni jsme se navzájem častokrát stýkali, vzájemně se navštěvovali a měli se rádi. Tato tradice se zachovala doposud a mnozí je obdivují, jak to asi musí být krásné, když se v rodině nevyskytují žádné problémy, všichni se navzájem respektují a stýkají.