Literární biografie

Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase.

Kriminální příběhy, které se skutečně odehrály a byly vyřešeny četnickým sborem. Autor je duchovním otcem a současně poradcem úspěšného seriálu Četnické humoresky. Zajímavé příběhy, které se datují od roku 1918, čtenáře jistě zaujmou a pomohou myšlence autora rehabilitovat v očích Veselé příhody z pátrací služby a Záhadné příběhy z pátrací služby.

Poutavý příběh prožitku klinické smrti mladého muže z ČR, který po skoku do řeky při kterém ochrnul, prožil zajímavé a nevšední setkání se světlem a tunelem…

Dvacet portrétů pozoruhodných žen O velikých ženách se nepíše tak často, jako o velikých mužích. Autor této knihy se to snaží částečně napravit. V portrétech dvaceti pozoruhodných žen se dozvíte nejen o první ženě, která obeplula svět.

Autobiografický příběh člověka s těžkou duševní poruchou, velmi drsný, jen pro silné povahy.

Příběh jako z obrazů holandských mistrů, připomínající Dívku s perlou Strhující příběh malířky, která stála u zrodu delftské modré keramiky

V domově seniorů se potkaly dvě ženy. Paní Miluška, jeho obyvatelka, a o třicet let mladší Zuzka, pracovnice přímé péče. Postupem času zjistily, že mají hodně společného. Začaly si vyprávět své příběhy z dětství. Nakonec se rozhodly, že z nich sestaví knihu, kde se budou příběhy Milušky a Zuzky střídat. Různorodost příhod z dob minulých dává knize zvláštní, nepopsatelné kouzlo. Název vystihuje pocity paní Milušky. Je v něm všechno. Protože v tom bezútěšném prožívání sklonku života, v prostředí mimo domov, si dokázala najít okamžiky, kdy byla opět dítětem.

Životní road movie jednoho darebáka aneb jak snadno se z nesmělého romantika stane grázlík městského kalibru. Nakonec všichni zjistíme, že správná cesta je jenom jedna a ta nás dovede tam, kde nás osud chce mít.

Sbírku volně provázaných povídek spojuje děj, který ukazuje průběh smrtelné nemoci v rodině.

Příběh bývalého důstojníka Lidové armády, který se nedokázal smířit s tehdejšími poměry v armádě a nakonec skončil ve vězení.

Bilanční vzpomínková kniha významného českého spisovatele, geologa, astrologa a publicisty, autora desítek odborných i populárně vědeckých prací zaměřených na geologii a příbuzné obory, od roku 1989 na astrologii a hermetismus. Milan Špůrek (* 1938) působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu ČSAV, mezi léty 1975-89 pracoval v Geofondu, poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969.

Herecké umění Růženy Šlemové se vyznačovalo nápadně osobitým, charakteristickým projevem, který převyšovala už snad pouze její vrozená noblesa a elegance, s jakou ke všem filmovým postavám přistupovala. O umění, životních radostech i strastech generace herců první československé republiky.

Poutavý historický román z dob třicetileté války, o muži, který v době válečného běsnění stále ještě ctí hodnoty, jako jsou rytířská chrabrost a čest.

Autor publikace, který mnoho let působil v leteckém průmyslu, poutavě a na faktech dokládá vývoj a úspěchy dopravního letounu L-410 vyráběného v Letu Kunovice.

Známá a populární spisovatelka Hangely Ann zabrousila tentokrát k velmi odvážnému tématu. Ani zdaleka netušíte, co se odehrává právě v těchto chvílích na druhých stupních základních škol při výukách hudebních výchov. Zapomeňte na klídek a pohodičku, oblečte si neprůstřelné vesty, nasaďte krycí masky a můžete vyrazit. Opět velmi veselé, lehce mrazivé příhody, tentokrát ze školního prostředí, kdy realita předčí jakékoliv vaše představy.

Až po dopsání knihy „Sirotek“ jsem si uvědomil, že jsem vlastně vytvořil chybějící článek řetězu příběhů naší rodiny. Ten svým obsahem navazuje na knihu „Tajné deníky ruského legionáře“, kde popisuji životní příběh svého otce. Přesně tam, kde „Deníky“ končí, „Sirotek“ začíná. Na něj pak volně navazuje kniha „Vojna“. V knize „Sirotek“ provázím čtenáře svým dětství a mládím, které jsem prožíval v padesátých a šedesátých letech na okraji Prahy na velkém staveništi nového sídliště Zahradní Město. Do vyprávění zapadají i mé zážitky, z mimořádného roku 1968 a z Bartošovic v Orlických horách, kde jsem strávil desatery prázdniny. Nechal jsem v této malebné pohraniční vesničce kus svého srdíčka u své první lásky. Podívejte se se mnou o více jak půl století zpět očima malého kluka, který právě přišel o svého otce.

Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019… což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost.

Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy (či k životu obecně) ani nepatřily. Ano, separace smrti od (každodenního) života je ostatně pro dnešní dobu typická – avšak v rámci celých lidských dějin unikátní. Ještě v devatenáctém století totiž každý poctivý životopisec podrobně popisoval smrt svého protagonisty a jeho pohřeb, aby tak mj. zhodnotil, jestli mu byla dopřána klidná či dramatická smrt a zda mu poté společnost vzdala dostatečný hold.

Z domáceho prostredia do komunity ľudí v liečebných kúpeľoch, s rôznymi osobnostnými vlastnosťami – tak by mohol znieť podtitul z časti autobiografickej prózy Ivety Čavojskéj - Chudéj. Od svojho manžela a svojich dvoch detí, sa tridsaťdva ročná Júlia Tichá na odporúčanie lekára ocitla tri týždne v rehabilitačnom zariadení, čo bol doposiaľ pre túto ženu absolútne nepoznaný a do istej miery izolovaný svet. Do tej chvíle, od svojho partnera a ich detí nebola mimo domova ani raz, no toto odlúčenie, vďaka nedôvere a zbytočným milosrdným klamstvám, používaných vďaka netolerancii k záujmom toho druhého, veľmi poznačilo ich vzťah. Nehľadiac na to, že po absolvovaní liečby sa jej zdravotný stav po fyzickej stránke zlepšil, tak nie iba dobré zážitky ktoré tam zažila, s ľuďmi rôznych charakterových vlatností, jej zostanú v mysli ešte dlhý čas. No a jazvy na duši, vďaka absolútne negatívnym skúsenostiam, jej zostanú navždy. Všetko zlé je na niečo dobré a preto nedobré zážitky ktoré jej zostali v mysli, ju naučili viac veriť sama sebe a svojej intuícii a s oveľa väčším dôrazom sa naučila v istých situáciách používať slovo, vyjadrujúce nesúhlas.

Smích je osvědčený lék proti stresu. Tato humorná kniha je nacpaná událostmi, jako břicho hlavního hrdiny Pitěry. Pan Pitěra prochází převratnou dobou, jen tak v trenýrkách, s taškami jídla prodávaného v akcích. Bývalého přeborníka různých zápasů jen tak nic nerozhází.

Svědectví o uzdravení na přímluvu zavražděného kněze MUDr. Ladislava Kubíčka "Autobiografický příběh o konverzi k víře, hledání duchovní cesty, zápasech s překážkami, nemocemi a krizemi, na němž by nebylo nic zvláštního, kdyby do něho nevstoupil známý katolický kněz a lékař Ladislav Kubíček, brutálně zavražděný 11. 9. 2004 na faře v Třebenicích u Litoměřic.

Svět začíná za vraty je příběh chlapce z moravské vesnice, narozeného v létech druhé světové války, který hledá své místo v životě. Čtenář doprovází hrdinu Jakuba jeho dětstvím ve čtyřicátých letech, mládím, ale i dospíváním. Je účastníkem mnoha humorných i smutných událostí servírovaných životem tu na stříbrném, tu vzápětí na dřevěném tácu. Heslo "Indiáni neznají pláč" je motivem jeho životní cesty zvládané způsobem jemu vlastním.

Majestátný hrad nad hladinou Berounky je němým svědkem vrcholné slávy českých zemí. Víme, že Karlštejn nechal postavit Karel IV., že zde byly přechovávány korunovační klenoty a že kaple sv. Kříže skrývá tajemnou symboliku. Jen málo se ví, že hrad měl svou „čachtickou paní“ a slepého hudebníka nebo to, že prostý lid viděl Karlštejn jako zapovězenou „třináctou komnatu“.

Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I., který zapudil manželku Adlétu Míšeňskou a vzal si mladičkou princeznou Konstancii? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť císaře a krále Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluvy, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.

Ucelená a doposud stále jediná vskutku folková monografie, v níž ži­votní a umělecké osudy písničkáře Pavla Žalmana Lohonky v prvních padesáti letech jeho života komentuje na třicet osobností – kamarádi z učení a trampingu, kolegové z hudebních skupin, ale i nejbližší ro­dinní příslušníci.

Dílo volně navazuje na předchozí autorčinu knihu „Příběhy mojí babičky.“ Babička byla velmi originální, hodně toho prožila a vychovala sama sedm dětí. Tato kniha vypráví o osudu její nejmladší dcery, která to v dětství neměla vůbec lehké. Nejen ona, ale i celá její rodina a všichni okolo žili v době druhé světové války, kterou prožívali velice intenzivně. Teprve po válce se na dívku usmál osud v podobě… Ale více se dovíte v této knize.

Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil.

Příběhy, do kterých se jistě začtete, nejsou smyšlené, z větší části je psal sám život. Proto také podobnost se skutečnými osobami není vůbec náhodná. S realitou však ve svých příbězích autorka zacházela poměrně volně, předlohou pro jednu z postav mohlo být i více skutečných mužů nebo žen. Všichni však mají smyšlená jména a také další údaje jsou upravené tak, aby nebylo možné nikoho identifikovat.

Svědectví novináře, který viděl počátky i konce, 1933-1945. Unikátní vzpomínky novináře a publicisty Františka Krause. Zápisky a vzpomínky jsou převyprávěny, doplněny a upraveny uznávaným spisovatelem literatury faktu Romanem Cílkem.