Historické romány

Život na vesnici nedaleko Třeboně plyne počátkem dvacátého století poklidně. Setkáváme se s místními podivíny, obyčejnými venkovany, které trápí běžné starosti jak uživit rodinu, s filozofujícím panem řídícím, panem farářem, s mladými i starými.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.

Zkušený autor historických románů Otomar Dvořák se podíval novýma očima na lidové pověsti, tradované v oblasti Českého krasu a Křivoklátské pahorkatiny. Na příběhu pasáčka Matěje, jenž podivnou souhrou náhod objeví ve skalách Kotýzu tajemný Ďáblův klíč, rozehrál mrazivý příběh na pomezí hororu a fantasy. Nebohý sirotek je od chvíle, kdy se zmocnil klíče, pronásledován temnými silami. Prchá před nimi krajinou, zdevastovanou po třicetileté válce, v níž znovu ožívají mytické bytosti, aby sváděly poutníky do záludných pastí.

Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ. Sám asistent Bohrman si jen pomalu uvědomuje, jakou vřavu jeho slova způsobila, přesto je mu jasné, že se ocitl na životní křižovatce: už nic nebude jako dřív.

Poutavý historický román z dob třicetileté války, o muži, který v době válečného běsnění stále ještě ctí hodnoty, jako jsou rytířská chrabrost a čest.

Válka jí vzala rodiče, její dětství bylo smutné, její život tvrdý a nemilosrdný. Autentická výpověď ženy, která prožila většinu přelomových událostí dvacátého století. Kniha je autobiografickým románem, který volně navazuje na knihu: „Láska na černých perutích.“

KAM PŘED RUDOU ARMÁDOU SCHOVÁTE SVŮJ POKLAD? Román z prostředí Šumavy od renomovaného spisovatele Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu. Několik dní po invazi v srpnu 1968 ohlásí sovětská vojenská delegace návštěvu ve vimperské sklárně. Důstojníci si chtějí prohlédnout sklo, které se posílalo carevně Kateřině Veliké, a navázat přátelské styky s dělníky-komunisty. V posledním okamžiku však jeden z místních sklářů pochopí, co je účelem bratrské návštěvy.

Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, řečeno s velkým česko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimečkou, typickým dokladem toho, že se „malé dějiny“, vcelku nevýjimečný životní příběh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vždy v určitých bodech prolínají s „dějinami velkými“. A právě v těchto průnicích se nám, jakoby pomocí lupy, může podařit lépe pochopit historii regionu, našeho státu i Evropy minulého století. Dalším aspektem hodným pozornosti je samotný Fryšův životní příběh.

Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí... Ve svých povídkách inspirovaných prostředím a hodnotami svobodného zednářství se autor obrací k filosofickým tématům, zabíhá do prostředí literárních reminiscencí, odkrývá svět tajemna a spirituality, obrací se k tématu smrti a lidské konečnosti – a to zejména v povídkách časově zasazených do první světové války.

Knížka pojednává o autorčině dětství a mládí, prožitém v Lounech v druhé polovině minulého století. Odvíjí se na základě vyprávění jejího otce i jejích vlastních vzpomínek. Poutavým způsobem nás seznamuje se životy rázovitých postaviček, se kterými se v té době v Lounech setkala. Trochu smutku a nostalgie, ale i hodně legrace - prostě jakási tragikomedie. Vzpomínky jsou zachyceny z pozice zralé ženy - takže s jistým nadhledem, s kritickým i sebekritickým hodnocením i s jistou dávkou ironie.

Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem čtenářské veřejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu..

Do posledního dílu slavného románu Elizabeth Gaskellové vstupujeme v okamžiku, kdy se Margaret vyrovnává nejen se ztrátou matky, ale i s pocitem, že o ní pan Thornton bude smýšlet jako o lhářce. Elizabeth Gaskellová jako by tu pod clonou smyslu pro čest a pravdu a chladného obdivu vůči miltonskému továrníkovi nechávala problesknout první paprsky lásky – avšak ví o nich jen autorka a vnímavá čtenářka, Margaret sama si je zatím neuvědomuje. John Thornton naopak přiměje svou matku, aby vyhledala Margaret – slíbila přece umírající paní Haleové, že jí bude nápomocná v okamžicích, kdy by dívka mohla zakolísat. Stále se totiž vrací k okamžiku, kdy ji u nádraží spatřil s cizím mladým mužem.

Ocitnete se v nejistých, tajemných dobách, kdy křesťanství bylo ještě mladé, světem hýbali pohanští bohové a síly, kterým dodnes nerozumíme. Legenda plná dobrodružství, odvahy a lásky ožije před vašima očima. Gillian ztratí rodiče i domov. Jedinou věcí co jí zbyde, je tmavě rudý kámen. K odhalení jeho tajemství však vede dlouhá cesta. A pak - je potřeba ztrestat toho, kdož je zodpovědný za smrt jejích rodičů... Podaří se jí to?

Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů. Musí čelit nájezdům a nepochopení mladší generace. Dostává se jim pomoci od keltských bohů, ale bude to stačit k přežití a udržení života v Zemi Srdce? Nebo po nich zbudou jen tvrdohlavé a mazané geny v našich dnešních povahách?

Děj se odehrává ve 40. letech 19. století v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských kněží a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim autor vzdává dík za vykonanou práci. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, který se stěhuje do Pozdětína.

Václavovi II. se podaří převzít vládu nad českým královstvím a nutně potřebuje své mocenské postavení upevnit, a tak požádá sestru Kunhutu, aby se provdala za krutého Boleslava, polského knížete z významného rodu Piastovců. Zdrcená Kunhuta bratrovu přání vyhoví, ovšem za jediné podmínky – že ji do Polska bude doprovázet její milovaný Ondřej.

Napínavý příběh cesty tří lidí za svobodou. Je zasazen do dění kolem událostí v revolučním Maďarsku roku 1956. Dobrodružství, které se brzy mění v zápas o holý život, prověří jejich charaktery i charaktery dalších osob, které do jejich příběhu vstoupí. Kdo z těch, na jejichž pomoc a přátelství se spolehnou, se ukáže jako udavač? Hlavním hrdinou je Ján Sokol, mladý muž, který má nevítaný talent dostávat se do sporu s okupační mocí.

Příběh muže, který bojoval v průběhu první světové války jako československý legionář v Rusku a prošel jak jejími slavnými bitvami, tak těmi zcela zapomenutými. Kniha však není jen o válce, ale také o radostech a strastech předválečného a meziválečného období. Příběh je složen ze střípků událostí, které po léta pečlivě sbíral jeho syn, autor této unikátní knihy.

Život Violy Těšínské, české královny, je plný záhad. Záhadou je i vražda jejího manžela, posledního panovníka rodu Přemyslovců, Václava III. Dost na to, aby tato skutečnost podnítila fantazii spisovatele. Viola, tušící blízkou smrt, zve k sobě opata cisterciáckého řádu, Petra Žitavského, aby mu osvětlila svůj těžký život a současně mu sdělila své poznatky o vraždě Václava. Petr, na přání bývalé královny, se rozhodne až těsně před smrtí její vypravování sepsat, avšak sám nechá na osudu, zda se o něm dozví budoucí pokolení.

Po "Tajném deníku ruského legionáře" přichází Jan Kučera s další knihou, v níž vás provede událostmi konce 19. a začátku 20. století z pohledu členů a členek jeho rodiny. Příběhy jsou založeny na dochovaných pramenech a vytvářejí nedocenitelný pohled do životů obyčejných vesnických lidí v uvedeném období.

Krásná, chytrá a vzdělaná Johana se sňatku s Jiřím z Poděbrad dlouho nebrání. Rychle pochopí, že jako manželka nejmocnějšího muže v zemi získá postavení a vliv. Dřív než usedne na trůn, čelí krutému nařčení z vraždy mladého krále Ladislava. Prožité těžké chvíle, plné lží a intrik, Johanu posílí a ona se po manželově boku stává moudrou a silnou královnou.

Doubravka Přemyslovna, dcera českého knížete Boleslava, se má vdát za polského knížete Měška. Doubravka ho zná už od dětství a je jím pro jeho chrabrost i krásu uchvácena. Její nadšení trvá do doby, než dorazí na polský dvůr a tam zjistí, že pověsti o prostopášném Měškovi nepřeháněly. Měšek dá mladé nevěstě jasně najevo, že svých radovánek se nevzdá.

Kolem Gala Irvinga začnou jako supi kroužit lidé z Pentagonu, z ruských tajných služeb a dalších nepřátelských organizací, kteří chtějí využít jeho mimořádné schopnosti. To pro Gala není podstatné, je posedlý jedinou touhou – zjistit víc o svém otci. Právě někde v Austrálii hluboko v písku na něho čeká cosi zvláštního, co i pro něho bude těžké pochopit.

Juditu, dceru českého krále Přemysla Otakara I., rozladí, když jí její královský otec přikáže, aby s ostatním služebnictvem obsluhovala vzácné hosty. Jen zdráhavě poslechne. Netuší, že právě tato hostina se jí stane osudnou, neboť se zde na první pohled zamiluje do jednoho ze vzácných hostů. Avšak cesta, kterou se Judita vydá, je plná úskalí.

Historický román o skutečných událostech a lidech v Olomouci šestnáctého století.

Píše se rok 1939 a nad Evropou se kupí bouřková mračna. Zemi Finů pohlcuje zlověstná temnota jako jednu z prvních. Obávaný „ruský medvěd“ vidí v malém severském národu snadnou kořist, ale brzy se má ukázat, jak se mýlí. Nelehká doba sytí dějepisné učebnice bolestnými daty a počty beze tváří, tu a tam však – hluboko a v skrytu – zachytí také něco křehkého, smutně veselého, lidského. Příběh s vůní člověčiny. Jako ten náš.

Obraz nese svědectví je název volného pokračování knihy první, ta vyšla pod názvem Já Alfréd již dříve. Zatím, co první díl pojednával o životních osudech malíře modernisty Alfreda Justitze, díl druhý, který právě vychází pod názvem Obraz nese svědectví, pojednává o příčinách a okolnostech vzniku jeho pro něj zásadního díla Jákob, Ráchel a Lea... Příběh začíná oslovením malíře vznešeným staříkem, ten Alfréda vyhledal ještě při studiích na Akademii v německém městě Karlsruhe, a při další jeho návštěvě má toho hodně, co malíři říci.

Zase máme možnost poznat jeden obyčejný - neobyčejný život, odehrávající se v prvé polovině dvacátého století, kdy přirozená inteligence a obchodnický talent pomohly hlavnímu představiteli knihy prožít zajímavý, i když krátký život. Vydejte se po stopách muže, který celý život hledal pravou lásku a vždy pomáhal slabším a potřebným, proto mu právem patří naše vzpomínání.

Na konci 19.století se rozhořel boj mezi Teslou a Edisonem v tzv. „válce proudů“ o stejnosměrný a střídavý proud. Je možné, že byl někdo před nimi? A chtěl využít jiné, dosud nevyužité přírodní síly? A co když se Edison chtěl zmocnit plánů na výrobu této energie? Bylo něco před Wardenclyffskou věží? Je možné posílat energii bez vedení? Čtěte…

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce. Ve druhém díle se vracíme k našemu hlavnímu hrdinovi „Legionáři“ v okamžiku jeho vrcholného štěstí a sledujeme dále jeho životní osudy přesně tak, jak mu je v mládí předpověděly dvě cikánky.