Poezie

Česká poezie Pobaveno & Odhloubáno, mohlo by se také říct po dočtení sbírky Pavla W. Petkova Vypůjčeno & Okopčeno, která se snaží pozměnit zažité představy o verších a poezii. Směs humoru, nikoliv však prvoplánově vystaveného na odiv.

„Zrcadlení, poněkud deformované věkem a povoláním autora“ Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická.

Hebrejské básně v překladu a s komentáři Denisy G. Goldmannové
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu).

Česká poezie Knížka „Každej chlap chodí, jak mu pták narost“ je soubor krátkých veršů, které autor David Hrbek přes rok zveřejňoval na Facebooku. Většina z nich vznikla v olomouckých kavárnách Café 87 nebo Café Palác. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se jedná o autorovy deníkové záznamy, kdy mu inspirací byly na jedné straně rýmy, na straně druhé momentální duševní rozpoložení.

Sbírka obsahuje básně psané s humorem, jinde v emocionálním vytržení. Celým dílem se však prochází mé vzpomínky na dosavadní život. Díky okolnostem jsou pestré na nečekané události a právě ty jsou jádrem mé knihy. Přeji Vám příjemnou zábavu.

Sbírka „rozverné akční poezie“, veselý, přátelsky zákeřný humor Vás jistě nejen potěší, ale velmi často i pobaví a rozesměje. Tyto básně nemají téměř žádnou konkurenci, neboť v této i předchozí době na to nebylo vhodné „klima“. I když v obou případech, jak u Ladislava Szalaie, tak i u Romany Szalaiové se jedná vlastně o básnický humoristický debut, oba autoři nejsou žádní začátečníci.

Fotografické akty doprovázené poezií Nedávný padesátník Pavel Jaskiewicz pracuje jako elektromontér na stavbách po celé ČR, avšak fotografie mu učarovala už v šestnácti letech. Fotografuje na kinofilmový materiál a výsledné fotografie si sám zvětšuje klasickým způsobem – v temné komoře.

2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy. S nadhledem se dívá na mezilidské vztahy, (nejen) intimní styky, časté nešvary, ke kterým se i sám přiznává. S češtinou nakládá po svém a více řeší originalitu než gramatiku a zbytečnou úctu k pravidlům, která by ho mohla svazovat.

Odnes si mě domů, kolekce dvanácti intimních básní mladého básníka Matouše Rýdela, která se stala třetím v pořadí publikovaným dílem, vedle sbírky Procházka po duši a životní zpovědi Na cestě za uzdravením.

Sonet, to jsou verše plné zakleté touhy, kterou snad jen volta devátého řádku může obdařit nábojem vykoupení – ale také popravčí salvou zatracení. Tak vidí tuto královskou básnickou formu spisovatel a hudebník Josef Pepson Snětivý, jenž svou čtvrtou sbírku pojal výlučně v jejím znamení. Vznikala povětšinou na samém konci roku 2014 a začátkem následujícího, tedy v období, které v autorově životě patří spíše k těm neradostným.

Co dělá člověk, když sedí nad papírem, dívá se z okna a přemýšlí? Píše básničky. Ty, co vypadly z mé hlavy do propisky a do počítače, jsou k přečtení v této útlé sbírce. Pokud se propracujete až na konec, čeká Vás překvapení – myslím, že dokáže vyloudit úsměv na tváři.

Říká se, že život je boj, výzva nebo vražedná hra (kdopak ji s námi asi hraje?). Každopádně je život vážná věc. Natolik vážná, že si z něj musí člověk umět utahovat, aby ho ve zdraví přežil. A zdá se, že Zdeněk Rosenbaum se díky svému přístupu k životu těší skvělému duševnímu zdraví, jinak by nemohl své Příležitostné básně pro blbé děti napsat.

Tichý diagram bytí… Tento verš, obsažený v jedné z básní, jako by charakterizoval celou básnickou sbírku. Náznaky pocitů, míst, postav a dějů se zde střídají v obrazových skicách. Co se však nemění, je autorova láska k životu a pragmatičnost přijímání nezměnitelného.

Druhá sbírka české básnířky Rity Pálinášové, píšící o komplikovanosti vztahů a zároveň o občasně nesnesitelné lehkosti bytí. Básně jsou doprovázeny fotografiemi, střípky světa viditelné autorčiným okem.

Lovevole je sbírkou milostné poezie bez patosu. Seznámí vás s mladou ženou a jejím pohledem na život zhuštěným do říkanek o milování. Protože láska není moc příjemný pocit.

Na první pohled by se spojení „spoluobjevitel Největšího Čecha“ a „stará japonská básnická forma“ mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné. S haiku se seznámil poměrně pozdě a svými poetickými drobnokresbami nás tedy obdarovává až ve zralém věku. Ale oč pozdnější, tím intimnější je jeho sepětí se světem sedmnácti slabik, jak se sami přesvědčíte v už druhém Deníku haiku (ten první vyšel v roce 2009 a je dnes prakticky rozebrán).

Sbírka krátkých povídek a několika haiku, která se svým smyslem dotýká téměř všech stránek lidského života, obsahuje paraboly z běžných mezilidských vztahů, ale také filosofické až duchovní příběhy s atmosférou východní filosofie. Tato e-kniha je oproti knize tištěné navíc doplněna o jednu novou povídku.

Dvojjazyčné vydání: český překlad a francouzský originál. První české úplné vydání slavných básní francouzského romantika Alphonse de Lamartina (1790 – 1869) v novém, rytmicky i věcně dokonalém překladu Zuzany P. Krupičkové. Elektronická kniha, druhé vydání (první vydání Květy poezie, Mladá fronta, 2003). Díky této sbírce se stal Lamartine prvním francouzským romantickým básníkem. Nejvíce proslul ve Francii Lamartinův verš „Ó čase, zastav se v běhu svém...“ Melodická poezie, hudebnost veršů, filozofické otázky lidské existence, klasika. Graficky doprovodil akad. mal. Karel Demel. Lamartine k nám hovoří prostřednictvím Zuzany P. Krupičkové z devatenáctého století – ale jak výmluvné a živé je jeho poselství...

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času

Autorova nejvýznamnější sbírka obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, člověk je v ní drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická. Wolker se zde ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Doporučená školní četba.

Nevěra je jako ledový střep. Prořízne kůži až do krve. Rána sroste. Zacelí se. Ale jizva zůstane. Na srdci ji nosí Jáchym Wollner – neobyčejně obyčejný chlap z malého moravského města. Právě on vypráví o cestě, která z něj udělala nejen nevěrného manžela, ale také vraha. Jenže ten nejhorší trest na něj teprve čeká. Zdánlivě banální nevěra totiž nezůstala zapomenuta a bez následků, naopak ho zavedla na scestí. Jak to tehdy vlastně bylo?

Něžná víla, je samostatná báseň a nabízí čtenáři nový směr vnímání citu. Najdete v ní souvislosti života a jeho principy, které můžou přinést jiný náhled na doposud zajeté koleje myšlení. Dokáže vás obohatit a povznést.

Titul MANTRY - Cítění citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Titul MANTRY - Něžnost citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Titul MANTRY - Krása citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo poznatelnou realitu.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Narození Sisyfovo (1998) přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.