Poezie

Titul MANTRY - Něžnost citu je součástí souboru na téma - učení s láskou. Mantry v titulu vyjadřují harmonii a souznění slov o různé délce textu. Podstata krásy mantry je ve vnímání prožitku citu v mysli. Harmonie mantry postupně zraje v mysli a probíhá neustále při každém opakovaném čtení. Při čtení mantry se nechte unášet pouze svým citem.

Něžná víla, je samostatná báseň a nabízí čtenáři nový směr vnímání citu. Najdete v ní souvislosti života a jeho principy, které můžou přinést jiný náhled na doposud zajeté koleje myšlení. Dokáže vás obohatit a povznést.

Jedna z nejdůležitějších knih českého národního klasicismu či romantismu. Taky konstantní pojem české literatury. Slovem pověst se v ní rozumí příběh, v němž jen výjimečně zazní dějinná paměť (Věštkyně).

Pátá sbírka brněnského básníka pokračuje v intencích jeho předchozích: opět je nabita gejzírem metafor a jazykových hříček.

„Magicky roztodivná poetika, nevídaný výrazový minimalismus, k prasknutí napínavé lyrické zkratky a hypersenzitivní smutek: to jsou mimořádné kvality originálního debutu mladého brněnského básníka,“ psalo se na záložce první knížky brněnského básníka Miroslava Fišmeistera, jež vyšla v roce 2005.

Fišmeisterova devátá sbírka má opět rysy jako sbírky předchozí: „je plachá, niterná, důvěrná a vstřícná k čistému vidění dětí a Božích bláznů“ (J. E. Frič), umí vtáhnout čtenáře do svébytného autorova světa.

Poutavá sbírka poezie, která vás osloví. Autorka vkládá do svých veršů kus sama sebe. Odráží se v nich lidské osudy, touhy, smutek, štěstí a naděje. Text je doplněn krásnými ilustracemi.

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty.

Básnická sbírka 25 básní Jiřího Gleta. Svět je plný protikladů. Například den a noc, bílá a černá či bohatý a chudý. V této sbírce se autor zamýšlí nad světem snílků a lidí ryze konzumních, nad mládím a stářím.

Láska, nalezení sebe sama, strach i nejistota... Tohle všechno a mnohem více je sbírka básní Suď mě něžně od Zuzany Hadrové. Zdali se rozhodnete brát v potaz název knížky a na konci svého čtení posuzovat knihu nejen podle úžasného obalu od autorčiny babičky, Milady Wernerové, ale i podle samotných básní, nebo zda zanevřete na všechno, co se zde jenom píše, to už je zcela na vás.

Malé poetické příběhy, burleska a svět okolo nás. Zamyšlení nad věcmi, které máme rádi, nebo nás naopak ohrožují a někdy také dráždí či tajemně oslovují. Knihu svými obrazy opět zkrášlil Jan Samec a protkal barevně barvitou abstrakcí.

V knize „KINO V HLAVĚ“ jde o autorské spojení textů Mario Hanáčka a obrazů Jana Samce. Jejich práce se vyznačují velkou mírou fantazie, odvahy experimentovat a odhalovat své citové prožitky. Básně i obrazy v knize použité časově sahají od jejich uměleckých začátků až po současnou tvorbu.

Vítejte na cestě do duše autorky. Na cestě, při níž pochopíte její postoje k životu a světu kolem nás a její prožívání běžných životních radostí i starostí. Sbírka obsahuje 49 básní o peripetiích života, převážně ve volném verši.

Sbírka písňových textů ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače, člena Literárního klubu Petra Bezruče. Tvorba z let 2014 - 2018, k volnému použití a šíření. Texty pro holky, pro kluky, blues, šanson, verze zahraničních skladeb…

Doba, která si myslí, že básničky už nejsou potřeba, je potřebuje ze všeho nejvíc. Sbírka básní ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače, bezdůvodného optimisty mírně zasmušilé povahy, milovníka kaváren a cukráren, který nikdy nic nevzdává, protože – co kdyby?

Druhá sbírka básní ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače (autora knihy Hlava vzhůru nohama), tentokrát opět o tom samém – o lásce, životě, hledání… a věčné přitažlivosti voňavých dámských klínů. Obálku navrhla vynikající ostravská ilustrátorka a grafička MgA. Barbora Franková, korektury provedla skvělá brněnská básnířka a překladatelka Doña Hanele Martinez. textyhledac.netstranky.cz

Kompilace tří Almanachů básní (V zajetí forem 2016, Vystřižený z časopisu 2017, Jazyk plazím středem 2018) ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače, člena Literárního klubu Petra Bezruče. Tvorba, která z větší části není a nebude vydána v žádné tištěné sbírce.

Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“. Je tedy souhrnem kratších próz, satirických básniček i sesbíraných nápisů z různých exotických míst světa.

Ono se letělo (1994). Kniha je autorovou životní bilancí, knihou vzpomínek na dětství a mládí. Podobně jako v Ne patrně ne (1989) se i zde jedná o mozaiku krátkých próz a básní, tematicky sjednocených městem Plzeň, rodištěm Miroslava Holuba.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Slabikář (1961), třetí básníkova sbírka, rovněž spoluvytvářela koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Přinesla opět civilní témata, ale jako novum zde autor odsuzuje zabraňování poznání v zájmu „pořádku“. Stálé poznávání je pro něj klíčovou otázkou mravní.

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Kam teče krev (1963), pátá básnická sbírka Miroslava Holuba je ze stejného rodu jako sbírky předchozí: Denní služba (1958), Achilles a želva (1960), Slabikář (1961), Jdi a otevří dveře (1961). Jsou to stále verše střízlivé, aniž by byly nudné, intelektuální, aniž by byly intelektuálské.

Achilles a želva (1960) je druhá sbírka básníka, která spoluvytvářela s debutem Denní služba a následnými sbírkami koncept tzv. poezie všedního dne, jež měla být srozumitelná širokým vrstvám. Vybírala si civilní témata.

Naopak (1982), jubilejní desátá autorova sbírka začíná „stručnými úvahami“, pokračuje velkým tématem Minotaura a končí oddílem filozofických básní „o původu věcí“.

Beton (1970), poslední Holubova sbírka před nuceným odmlčením, které trvalo až do roku 1981. Obrazy děsu z odlidštění světa se vyznačují také básně ze Spojených států amerických právě v této sbírce, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace.

Zcela nesoustavná zoologie (1963) – prostředí a terminologii Holubova vědeckého oboru imunologie básník povýšil ve své šesté sbírce v pořadí na programově nesentimentální, střízlivé, ale o to působivější básnické vyjadřovací prostředky.

Prvotina světově uznávaného a v Čechách stále opomíjeného básníka Miroslava Holuba Denní služba (1958).

Ačkoli (1969), osmá sbírka Miroslava Holuba je pokládána za vrchol jeho tvorby. Kromě klasické formy básní se tu objevuje i útvar lyrické prózy, jakýsi miniesej. Dosud poměrně optimistický tvůrce tu odhaluje prázdnotu pod povrchem věcí, často s krajní ironií, zvláště v částech reagujících drastickými, až boschovsky temnými metaforami na realitu po srpnu 1968.

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo poznatelnou realitu.