Poezie

Druhá sbírka básníka jménem DPH. Syrová poezie o zkoumání dna a hledání vrcholu.

Sbírka autorovy rané poezie. Výběr ze dvou starších sbírek, které dosud nikdy oficiálně nevyšly. V knize lze nalézt i některé poměrně pozitivně laděné básně, většina je ale, jak už je pro autora charakteristické, spíše zahalena melancholií a temnotou. Narazit můžeme i na špetku psychedelie, což naopak v pozdější tvorbě není běžné. Strach, hrůzu, temnotu, smutek, vzpomínky, ale i malý kousíček světla a naděje naleznete v této lyricko-epické sbírce, mapující první etapu autorovy tvorby...

„Zrcadlení, poněkud deformované věkem a povoláním autora“ Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická.

Pečlivě komponovaná sbírka básní spisovatele, hudebníka a moderátora Jana Buriana představuje svébytný, vyzrálý a v básnické tradici zakotvený hlas současné české poezie.

Děj sbírky poezie „Žena z minoritu“ se odehrává v minoritské čtvrti a v sociálně vyloučených lokalitách, plných nemilých překvapení. Autor svými básněmi poukazuje v příběhu ženy na události odehrávající se v těžkých sociálních situacích.

Fotografické akty doprovázené poezií Nedávný padesátník Pavel Jaskiewicz pracuje jako elektromontér na stavbách po celé ČR, avšak fotografie mu učarovala už v šestnácti letech. Fotografuje na kinofilmový materiál a výsledné fotografie si sám zvětšuje klasickým způsobem – v temné komoře.

O básnické prvotině autora napsal Miloň Čepelka: "Jsem sbírkou Josefa Pepsona Snětivého opravdu mile potěšen. Až dosud jsem ho znal jako nápaditého, prostořekého, ironického a sebeironického prozaika, romanopisce i povídkáře, také jako nadšeného muzikanta, skladatele, textaře i hráče, a teď se mi představil jako poeta.

Zcela nesoustavná zoologie (1963) – prostředí a terminologii Holubova vědeckého oboru imunologie básník povýšil ve své šesté sbírce v pořadí na programově nesentimentální, střízlivé, ale o to působivější básnické vyjadřovací prostředky.

Třetí sbírka básníka jménem DPH. Syrová poezie o zkoumání dna a hledání vrcholu.

Milí čtenáři, dostala se vám do rukou kniha. Zbytečná, a přece ne. Tomáš Kříkava v ní otevírá své nitro. Jaké je? Trochu melancholické a depresivní, a přesto plné barev a obrazů, plné metafor a něžných dotyků. Kniha, u které se zasníte, kniha, při které na chvilku přestane odtikávat čas.

Česká poezie Pobaveno & Odhloubáno, mohlo by se také říct po dočtení sbírky Pavla W. Petkova Vypůjčeno & Okopčeno, která se snaží pozměnit zažité představy o verších a poezii. Směs humoru, nikoliv však prvoplánově vystaveného na odiv.

Většina zmínek o Vojtěchu Bělohrobském, rodáku z Černovic u Tábora, pochází ze třicátých let devatenáctého století. Jeho tvorba plnila stránky nesčetných časopisů. Zažil slávu, když za svou deklamaci „Žena a basa“ byl poctěn několikadukátovou cenou Vilímkova Besedníka.

Sbírka obsahuje básně psané s humorem, jinde v emocionálním vytržení. Celým dílem se však prochází mé vzpomínky na dosavadní život. Díky okolnostem jsou pestré na nečekané události a právě ty jsou jádrem mé knihy. Přeji Vám příjemnou zábavu.

Jednoznačně nejtemnější autorovo dílo. Samotu, prokletí a zatracení. Podzimní sklíčenost i zimní beznaděj. Noční tvory, pekelný oheň i led, vítr a mráz. Trápení, bolest, zármutek, vinu, trest, démony a nejrůznější temné bytosti, mučící hříšné, trpící duše, pobývající v očistci. Utrpení, zvěčněné v do nejmenšího detailu vybroušených rýmech. To vše najdete v této hluboce temné sbírce klasické lyricko-epické poezie. Vítejte… V Pekle…!

Výbor milostné poezie jednoho z našich nejoblíbenějších básníků připomíná nejen básně víceméně známé, ale objevuje v několika případech i dávno zapomenuté, přičemž stejně půvabné. Básně jsou vhodně doplněny citáty z Wolkerových dopisů a fotografiemi aktů brněnského fotografa Jiřího L. Horáka.

Druhá básnická sbírka Michaela Lorence, básníka žijícího v jižních Čechách, v níž tepe halasovská dikce, nejspíše z období Tváře. Vnímavého čtenáře si získá svou meditativností, jemnou metaforičností a závratnou touhou být k životu pravdivým zrcadlem.

Soubor básní, jejímž hlavním tématem je Láska. V básních jsou především vyjádřeny pocity, které člověk prožívá, když miluje či strádá. Jednoduchá poetičnost, romantika a řeč srdce osloví mnoho čtenářů. Titulní stranu vytvořila sama autorka.

Výbor básní Ladislava Szalaie z let 1998 – 2012.

Historie patnáctiletí folkrockové muziky v České republice na pozadí osudu hodonínské kapely Jarmark s fenomenální zpěvačkou Evou Lindbergovou. Výbor těch nejlepších písňových textů, z nichž mnohé se objevily na veleúspěšném, dosud jediném a dávno rozebraném oficiálním albu Fantasia (1994).

Sbírka „rozverné akční poezie“, veselý, přátelsky zákeřný humor Vás jistě nejen potěší, ale velmi často i pobaví a rozesměje. Tyto básně nemají téměř žádnou konkurenci, neboť v této i předchozí době na to nebylo vhodné „klima“. I když v obou případech, jak u Ladislava Szalaie, tak i u Romany Szalaiové se jedná vlastně o básnický humoristický debut, oba autoři nejsou žádní začátečníci.

Poutavá sbírka poezie, která vás osloví. Autorka vkládá do svých veršů kus sama sebe. Odráží se v nich lidské osudy, touhy, smutek, štěstí a naděje. Text je doplněn krásnými ilustracemi.

Česká poezie Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu – do dlouhé řady jeho okouzlených dobyvatelů se nedávno zařadil –, ale především (a to už navýsost typicky) do krajin duše, srdce… i těla. Povrchní oko by možná označilo tuto sbírku za rouhavou, rezignovanou či hořkou.

První autorská sbírka Martina Štrunce je prostým vyjádřením pestrosti palety života, jejíž barvy mají mnoho odstínů a forem a jejíž konečnou podobu máme nakonec vždy v rukou my.

„Magicky roztodivná poetika, nevídaný výrazový minimalismus, k prasknutí napínavé lyrické zkratky a hypersenzitivní smutek: to jsou mimořádné kvality originálního debutu mladého brněnského básníka,“ psalo se na záložce první knížky brněnského básníka Miroslava Fišmeistera, jež vyšla v roce 2005.

Sbírka básní je vyjádřením autorova citového vnímání dějů, často v konfrontaci s racionální podstatou nebo nahodilostí. Aniž by čtenáři vnucoval vlastní vidění světa, předkládá „barvy života s utajenou melodií“, které se stávají prostředkem k meditativnímu vyústění, v úvahách o lidském bytí, štěstí i potěše z přírodních krás či tajemností; především vánočních svátků.

Výběr 22 básní z několika let rozdělených na dvě části – Toky a Pomníky. Toky, protože básně tekly proudem; těžké, surové a pravdivé proudy vyzývající: buďme tady a teď. Pomníky spřízněným duším, majícím svůj vliv v určité fázi tvoření. Básně jsou psány s procítěním duše dotyčné osobnosti, jejího života i případného utrpení, soucitem a respektem nehledě na autorovo vlastní smýšlení. Dovolme si skrze tyto básně upozadit svá ega a procítit jedinečnost druhých.

Autorova nejvýznamnější sbírka obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, člověk je v ní drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická. Wolker se zde ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Doporučená školní četba.

Tato knížka je zajímavou sondou, zda čtenář má raději lyrickou poezii, nebo poetické vyprávění o realitě. Tandem Blanka Brodská a Jan Žák nabízí srovnání dvou různých způsobů psaní básní tím, že v první části knížky se ke třiceti šesti motivům oba vyjadřují svým osobitým přístupem. Ve druhé a ve třetí části knížky najde čtenář dalších sedmdesát básniček, psaných rozdílným stylem.

Tak zvané srdce (1964): poslední, v pořadí sedmá, z básnických sbírek, jež přinesly témata z lékařského či vědeckého prostředí, napsaná střízlivou formou, nesentimentálně a se značným intelektuálním espritem.

Básnická sbírka, která v historii české literatury vyšla v roce 2006 vůbec jako první v podobě trojkombinace – kniha, CD a DVD v jednom. Autorem je Petr Pichl, kromě jiného i malíř. Píše verše uhrančivě melancholické a zdánlivě posmutnělé, nejednou ale mají uvnitř skrytou dávku jemného a podivuhodně přesného humoru.