E-knihy pro dospělé

Komentáře o kulturním, společenském i politickém životě z let 2001-2008, které chronologicky vycházely v Mladé frontě Dnes, Reflexu, Lidových novinách a nakonec v Hospodářských novinách.

Skvělá učebnice základů programování v Excelu. Nejprve se naučíte vytvářet makra pomocí záznamníku, poté vás autor seznámí s vývojovým prostředím Excelu a s principy jazyka Visual Basic for Applications. Hlavní část knihy je věnována výkladu programovacích postupů, objektovému modelu Excelu a práci se základními objekty Excelu (Range, Worksheet, Workbook, Application).

Publikace navazuje na knihu Excel 2000, 2002, 2003 – záznam, úprava a programování maker. Autor provede čtenáře událostmi v Excelu, úpravami grafů ve VBA, seznámíte se s moduly objektů a třídami, formuláři, exportem a importem souborů. Stranou nezůstane ani využívání maker v seznamech, úpravy prostředí a doplňky Excelu.

Skvělá učebnice věnovaná základům programování v Excelu z pera dlouholetého lektora a překladatele. Autor vám nejprve prozradí, co je to makro a v jakých situacích se stane vaším nepostradatelným pomocníkem, a naučí vás nahrávat makra pomocí záznamníku. Poté se seznámíte s prostředím editoru jazyka Visual Basic for Applications (VBA). Po zvládnutí základních pojmů týkajících se programování v Excelu se dozvíte, co jsou to objekty v jazyku VBA, jaké jsou jejich vlastnosti a metody. Autor vám představí některé velmi často používané příkazy a konstrukce a na praktických ukázkách si procvičíte techniku psaní kódu. Jelikož budete velmi často pracovat s buňkami, je celá jedna kapitola věnována práci s objektem Range (oblastí buněk). Obdobně se další kapitoly zabývají frekventovanými objekty Workbook, Worksheet a Application. Závěr patří stručnému úvodu do problematiky řešení chyb v makrech.

Ve francouzském šarmu a italské rozpustilosti se odehrává děj druhého dílu Bobulí. Taková je i kniha, v níž se opět setkáme se známými rošťáky. První prchá z dosahu hoteliérského páru, jemuž přivedl dceru Marii „do neštěstí“. Kde jinde by se měl skrýt než ve Višňové, kde jeho parťák našel sám sebe a kde se na dědově pozemku se snaží vyrobit jedinečné slámové víno? O silném vztahu ke Klárce ani nemluvě. V patách má mladý „Casanova“ nejen běsnící rodiče Marie, ale i najatého „likvidátora“, nešiku a smolaře. Všichni se sejdou ve vesnici, aby tam mohl vyvrcholit hon na nezbedníka, který do svého maléru zase vtáhl kamaráda. Oba nakonec visí za špičky prstů nad propastí, symbolickou i skutečnou. Pád do ní je neodvratný.

Věděli jste, že z prken popraviště 27 českých pánů je vytesáno schodiště, po kterém se stále chodí? Znáte místo, kde ve zlaté vitríně sedí mumifikované tělo Marie Elekty od Ježíše? Slyšeli jste příběh balkonku domu U obrázku Panny Marie na Kampě? Víte, proč o letním slunovratu zapadá slunce do chrámu sv. Víta? Odhalte 25 tajemství magické Prahy.

Nikdo neví, co bude příčinou zániku lidstva, zda jaderná válka, asteroid, epidemie, změny klimatu či jiné katastrofy. Jisté je, že život na naší planetě jednou skončí. Může se to stát každým rokem, dnem, ba i vteřinou. Autor nám barvitě vylíčí nejrůznější varianty zkázy, ať už přírodního původu, nebo ty, které si zaviníme sami.

Zařídit malý byt účelně, prakticky a zároveň pohodlně je velkou výzvou. Skladba obyvatel takového bytu bývá velmi pestrá - bydlí zde mladé páry, skupinky studentů, rodiny s jedním i dvěmi dětmi, ale i senioři, kterým už velký byt z různých důvodů nevyhovuje. Návod jak vyhovět těmto rozmanitým věkovým skupinám si dala za úkol bytová architekta s dlouholetou praxí. Zajímavými kapitolami jistě budou - příklady řešení čtyř konkrétních bytů, nápady na vybavení jednotlivých místností od předsíně po ložnici, inspirace kde najít další prostory pro ukládání nesezónních věcí, kouzlení s doplňky a jiné.

Kniha věnovaná všem ženám, které si chtějí dát do pořádku svůj život. Je o uvědomění svého ženství. Osloví všechny ženy, které se chtějí nad svým životem zamyslet a změnit svůj život k lepšímu. Název knihy "Kouzlo" není jen slovo, text vás při jejím čtení doslova nabije pozitivní energií, a pro vás, jako mávnutím kouzelného proutku, nebude nic, co byste nezvládla.

Jistě znáte lidi, kteří vás dohánějí k šílenství, až se veškerá vaše tolerance, soucit i rozumový nadhled smrsknou na jedinou souvislou myšlenku: „ZA CO!“ Autorka čerpá z vlastní zkušenosti hotelové manažerky a s osobitým humorem nám představí paní Čeňkovou, pana Hillera a další protagonisty situací komických, absurdních i těch „já se z toho zvencnu“.

Václav s Danou žijí docela spokojeně, dokud jim do života nevtrhne Václavova dcera z prvního manželství, kterou za velmi dramatických okolností opustil. Václav má pocit, že musí teď už dospělé dceři všechno vynahradit, a nepostřehne, že se dcera přišla pouze pomstít a zničit mu život.

Krásná, chytrá a vzdělaná Johana se sňatku s Jiřím z Poděbrad dlouho nebrání. Rychle pochopí, že jako manželka nejmocnějšího muže v zemi získá postavení a vliv. Dřív než usedne na trůn, čelí krutému nařčení z vraždy mladého krále Ladislava. Prožité těžké chvíle, plné lží a intrik, Johanu posílí a ona se po manželově boku stává moudrou a silnou královnou.

Pro milovaného syna Václava IV. najde nevěstu jeho otec – císař Karel IV. Volba padne na Johanku Bavorskou, ta vyhovuje jeho politickým ambicím. Mladá nevěsta se s prostředím pražského dvora, dobře sžívá, ale po Karlově smrti se mladý pár ocitá v nelehké situaci: ona se snaží být dobrou královnou a manželkou, ovšem Václav je nevyzpytatelný a zdá se, že posadit se na trůn po velkém císaři je nad jeho síly.

Mladičká Anežka je oblíbenou dvorní dámou manželky českého krále Přemysla Otakara. Těžko si přiznává, že se zamilovala do manžela své ochránkyně, a prudkému citu se ze všech sil brání.

Záhadný neupravený muž už několik let přežívá v kůlně u domku osamělé Milušky, ta si dávno zvykla, bez něho by jí bylo nějak smutno. Kdo je ovšem ten zanedbaný člověk, netuší ona ani nikdo z okolí. Až jednou zasáhne osud v podobě nehody, při níž si neznámý počíná jako zkušený lékař. Sám se ocitne v nemocnici. Během týdne se jeho život obrátí naprosto nečekaným směrem.

Mladý Václav IV. se nemůže dočkat sňatku s půvabnou Žofií. Avšak královna brzy po svatbě pozná manželovu krutou tvář, jeho záchvaty vzteku a nenávisti. Nediví se, že král má tolik nepřátel a že mu často jde jak o trůn, tak i o život. Snaží se najít si po Václavově boku své místo a vyrovnat se s jeho výbušnou povahou. Útěchu hledá nejen u svého zpovědníka…

Mladinká Kunhuta věří, že se provdá za budoucího krále. Když o její ruku požádá urozený pán na Poděbradech, zdá se zprvu, že dívka musí na dětské sny zapomenout. Jiří miluje svou zem, je zdatný diplomat, jen pro romantické chvíle a slova lásky nemá pochopení. Brzy však zjistí, že manželka pro něj znamená víc než pouhé spojení významných šlechtických rodů. Historický román o tom, jak mohla romanticky probíhat česká historie.

Vladislav má pověst nezodpovědného mladíka – holduje ženám, vínu i jiným světským radovánkám. A právě takového panovníka potřebuje na trůn česká šlechta, aby mohla sama posílit vliv a moc. Ale Vladislav se svého úkolu zhostí k neblahému překvapení všech velmi svědomitě a stejně svědomitá se zdá být i jeho volba české královny – krásné, bohaté a chytré Judity.

V malém domku na pobřeží, stranou od lidí, žije osamělá žena, která si nepamatuje svoji minulost. Má věštecké schopnosti. Když se před jejími dveřmi objeví cizí dívka, od prvního okamžiku tuší, že se děje něco mimořádného. Vyslechne příběh o nemocném muži a je dívkou požádána o pomoc. Odmítá, ale následující události ji donutí opustit bezpečí domku a vydat se na cestu. Čeká ji těžká zkouška na hranici mezi životem a smrtí a tím, co možná je nebo není za touto hranicí.

Sára žije v krásném domě s nádhernou zahradou a její muž je majitel prosperující tiskárny. Mohla by být šťastná, ale ona se cítí svázaná a zavřená ve zlaté kleci. Změna je už blízko, přichází s tajemnou knihou, kterou náhodou objeví v knihovně jejich domu. Na útěku za svobodou prochází poznáním a to nejen toho, co je skutečným štěstím pro ni, ale i příběhem ženy, kterou nikdy nepotkala a přesto je spojuje zvláštní pouto. Podívejte se i na další eknihu autorky http://www.databook.cz/bludiste-osudu-2938

Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu. A protože jednotlivé okrsky o patnácti záhoncích a čtrnácti řádcích – zůstaneme-li metaforicky ve světě flory – dostaly bez výjimky své majitele a hlásí se o ně další, připravili jsme pro vás znovu celou zahradu.

Druhý mandel sonetů Miloně Čepelky je o dva a kousek roku mladším bratříčkem jeho (prvního) Mandelu sonetů. A jak už to tak u (prozatímních) benjamínků bývá, je možná o něco odvážnější a rozpustilejší – jako by se spoléhal na pevnou ruku (pardon, pevný verš) prvorozeného. Alespoň tak se jeví na první pohled.

Říká se, že člověk zmoudří a porozumí sám sobě teprve k stáru – jinými slovy, že v pozdějším věku najde sám sebe. Co si má ale hlavní hrdina počít ve chvíli, kdy sám sebe najde doslova? Ano, emeritního docenta bohemistiky Igora Juráška by ani v nejčernějším snu nenapadlo, že když se po mnoha desetiletích vydá do městečka Staré Rasošky, kde kdysi začínal své učitelské povolání, nalezne tam za živým plotem mrtvolu… sebe sama! Po prvotním šoku jde coby zákona dbalý muž ohlásit nález na místní policejní stanici. Tak zapeklitý případ ovšem rychle směřuje do nejvyšších policejních pater. Podezřelý (stejně jako „válka s Turkem“) musí být, takže se jím stává sám nešťastný nálezce – a to, že si policisté lámou hlavu, z čeho jej vlastně podezírat, jen zvyšuje jejich nerudnost a Juráškovu nejistotu.

Názvy jednotlivých Monologů jsou ukončeny otazníkem. A ptá se muž moudrý, který si však podržel mladé srdce a dětské oči. Jeho monologisté často mluví vyčítavě, ve vzteku, ba i výsměšně – ale vždy s naléhavou touhou, aby se jejich samomluva změnila v dialog. A ten přece může vzniknout i tam, kde druhý „jen“ naslouchá – nebo čte. Tedy rovněž mezi spisovatelem a čtenářem; toho přimějí k zamyšlení či úšklebku, jenž ale vzápětí roztaje v úsměv.

Věci třeba i malé rozměrem, ale velké nápadem a obsahem, nepřicházejí na počkání. Trvalo dlouhých osm let, než se autor opět stal (jak sám sebe nazval) „slovosvodem“, a zrodil se následník Deníku haiku 2. Tento počin je dnes – stejně jako „jednička“ – beznadějně vyprodán.

Na první pohled by se spojení „spoluobjevitel Největšího Čecha“ a „stará japonská básnická forma“ mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné. S haiku se seznámil poměrně pozdě a svými poetickými drobnokresbami nás tedy obdarovává až ve zralém věku. Ale oč pozdnější, tím intimnější je jeho sepětí se světem sedmnácti slabik, jak se sami přesvědčíte v už druhém Deníku haiku (ten první vyšel v roce 2009 a je dnes prakticky rozebrán).

Miloň Čepelka, umělec mnoha forem psaného, mluveného i zpívaného slova, opět překvapil! Jako spisovatele jsme ho v posledních letech znali jako autora laskavých, hořkosladkých novel či jako básníka malebných sonetů a výstižných haiku. Tentokrát k nám přichází coby autor oktetu mistrných hororů. Polovinu z nich tvoří delší, epické povídky, jež v sobě mísí fascinaci nad nespočetnými převleky a úkryty smrti a úsměv vyvolaný groteskností těch, kteří se snaží tuto limitu našich životů pochopit či dokonce osedlat.

„Josef Pepson Snětivý je ve svém častém osamění šťastný a plodný, je radost ho číst, je radost sdílet s ním každou jeho náladu, každé poznání, každé pobavení. Čtyři dvanáctičlenná Blues a v nich čtyři sonety, semtam nějaký limerik, pár haiku, anekdotka či epigram vedle vážného zahloubání, vše se schopností sebeironie a se smyslem pro jazykovou hravost a přesné myšlení.

V něčem jako by nová povídková sbírka Miloně Čepelky navazovala na svou předchůdkyni Svědectví inspektora Toufara /a jiné povídky/, avšak je oproti své o dva roky starší „sestře“ intimnější.

Vlastně již třetí vydání sbírky Mandel sonetůje malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kolem sebe. Herec, dramatik, textař, zpěvák a všestranný literát zde zvolil básnickou formu, která je mu dnes asi nejbližší. Jeho sonety uchvátí zdařilými zásnubami poetičnosti a civilnosti, pozapomenutými slovy, kterými v duchu hesla cum grano salis rafinovaně dochucuje moderní jazyk svých básní, i niterným prožitkem, zakletým v dokonalé formě, čímž dává vzpomenout básníka z největších, Ivana Blatného.