Literatura faktu

Spisovatelka Zuzana Maléřová a fotograf Vlado Bohdan mají společné datum narození, krevní skupinu, dceru Alžbětu, syna Jeronýma a několik knih oceněných kritikou i čtenáři (Život je kulatý, Viděla jsem jitro, Kolemjdoucí, Celá viola tvé duše, Ticho v květu violy, Příběhy z tribuny, Šťastná hodina, Proč kluci milují fotbal, Dopis Cyranovi a další). Knížka Jak potkat děti je o dětských otázkách a dospělých odpovědích. Každá z těch otázek začíná JAK.

Autor zavede čtenáře na místa spojená s dávnými legendami a mýty, k nimž chová úctu a jejichž proslulost zná celý český národ. K ojedinělým lokalitám naší vlasti bezesporu patří Říp, Hostýn, Petřín, Svatá Hora u Příbrami. Tato i další zajímavá místa oplývají mnoha tajemstvími, a věřte, že určitě stojí zato se s nimi seznámit podrobněji.

Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy. Pro muslimy jsou hadísy mnohem směrodatnější než korán. Nám pak o Mohamedovi zprostředkovávají úchvatné záznamy. Víme, jak vypadal, jaký měl smysl pro humor, jakým pověrám věřil i jak jedl.

Islám je politický systém s vlastní sbírkou zákonů, která se nazývá šaría. Právo šaría stojí na úplně jiných principech než náš právní systém. Mnoho jeho nařízení se týká nemuslimů. Co znamená právo šaría pro naše občany? Jakým způsobem se nás dotýká? Jaké budou důsledky, dovolíme-li muslimům řídit se šaríou a ne našimi zákony? Každý požadavek muslimů je založen na myšlence nastolení práva šaría v naší zemi. Měli bychom právo šaría vůbec povolit? Proč? Proč ne? Jak mohou politici nebo úředníci rozhodovat o právu šaría, když mu nerozumí? Je to správné? V této knize naleznete odpovědi na všechny tyto otázky.

Mohamedův život je impozantní příběh. Byl sirotkem, který vyrostl v chudobě, aby se nakonec stal vládcem celé Arábie. Vytvořil nové náboženství, přišel s novým způsobem vedení války a ustavil nový politický systém včetně jeho zákonů – šaríe. Mohamed se stal největším světovým válečníkem. V dnešní době nikdo nevede válku ve jménu Caesara, Alexandra Velikého, Napoleona ani jiného vojevůdce. Každý rok však zemře mnoho lidí právě kvůli Mohamedovi. Islám je po 1 400 letech své existence silnější, než kdy předtím. Sám Mohamed tvrdil, že jednoho dne se bude jeho zákony řídit celý svět.

Islam je politický systém s vlastnou zbierkou zákonov, ktorá sa volá šaría. Šaría je založená na úplne iných princípoch ako náš právny systém. Mnohé z jej nariadení sa pritom týkajú aj nemoslimov. Čo znamená právo šaría pre našich občanov? Ako sa nás dotýka? Aké budú dôsledky, ak dovolíme moslimom riadiť sa šaríou a nie našimi zákonmi? Každá požiadavka moslimov je založená na myšlienke nastolenia šaríe v našej krajine. Mali by sme u nás šaríu povoliť alebo nie? A prečo? Ako môžu politici alebo úradníci rozhodovať o práve šaría, keď mu nerozumejú? Je to správne? V tejto knihe nájdete odpovede na všetky tieto otázky.

Mezi těmi, kteří za druhé světové války opustili své domovy, aby se zbraní v ruce bojovali proti hitlerovskému Německu, byl i Egon Bernard Morgenstern, občan Československé republiky, židovské národnosti. Útěkem z vlasti projevil touhu vzít do ruky zbraň a bojovat v řadách Rudé armády, čímž by zároveň unikl plynovým komorám a spalovacím pecím německých vyhlazovacích táborů. Jako řada jiných skončil v pekle sovětských gulagů, kde musel za otřesných podmínek bojovat o holý život…

Před světovými válkami byl Mauthausen krásným malý středověkým městečkem s hradem, přístavem, mlýnem a několika domečky. Po válce se Mauthausen sice rozrostl, ale na druhou stranu úplně zapadl – kultura a vůbec společenský život zde skoro vůbec neexistuje. My však nebudeme předbíhat, opustíme kulturní život v Mauthausenu a vrátíme se zpět k naší cestě. Karel Littloch ve své knize „Mauthausen – lágr smrti“, kterou vydal těsně po válce v červnu 1945 popisuje přesnou cestu po které jsme se vydali i my: „poté co nás transport dovezl až na Mauthausenské nádraží, jsme šli v doprovodu stráží Mauthausenskou ulicí kolem hradu a mlýna na rozcestí, kde byla cedule ukazující doprava s nápisem „K.L.Mauthausen“.

Přehledné dějiny německy psané literatury vzniklé v českých zemích v 10.-20. století s důrazem na přelom 19. a 20. století. Kniha je rozdělena do 15 kapitol, které postupně seznamují čtenáře s německou literaturou do roku 1848 včetně, s moravskými německými realisty, s novoromantiky, expresionisty, s "pražským německým kruhem" i autory mimopražskými a s osudy německých tvůrců po roce 1945. Každá kapitola je doplněna přehledem literatury. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Adalbertu Stifterovi, Maxi Brodovi, Franzi Kafkovi a Franzi Werfelovi. Publikace je provázena přeloženými citáty z děl pojednávaných autorů, jejich fotografiemi, obrázky knižních obálek i dobovými snímky staré Prahy v textu a doplněna přehledem další použité literatury a poznámkami.

Autor v této publikaci překládá čtyřicet jedna záhad a málo uvěřitelných příběhů. Dovíte se nejen o záhadě Galilejského jezera, ale i o podivuhodných vikingských mečích, o ruském vědci, který se pokoušel vytvořit hybrida člověka a opice, o osudech vzbouřenců na lodi Bounty, o podzemním městě v Los Angeles, či o oživlých sochách. A o mnohém dalším.

Bělehrad 1976: toto slovní spojení rezonuje v hlavách a srdcích nejen fotbalových fanoušků. A po právu: vždyť naše historie tohoto sportu, ať už československá, nebo česká, nemá žádnou další zlatou medaili ze světového či evropského šampionátu. Kniha, kterou sestavili zkušení sportovní novináři a publicisté Josef Káninský a Stanislav Hrabě, nás provází na podivuhodné cestě; tu musel urazit tým, kterému nikdo příliš nevěřil ani u nás (natož ve fotbalové Evropě), jehož vedení nepočítalo s tím, že by se mohl probojovat do evropského finále (a tam uspět), kterému se předtím nepodařilo postoupit na mistrovství světa… I po tomto neúspěchu naštěstí zůstal u kormidla Václav Ježek – a spolu s Jozefem Venglošem sestavili mužstvo, které mělo kvalitu i bojovnost, pokoru i sebevědomí, ale především týmového ducha.

Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu. Vždyť už první český král z tohoto rodu Jan Lucemburský vypudil svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a maličkého synka Václava, pozdějšího Karla IV., věznil na Lokti a Křivoklátě. Vztahům v rodině nepřidal ani Janův sňatek s Beatrix Bourbonskou, po němž vyhnal Karlovu choť Blanku z Valois do Brna.

Jak snadné (a především pohodlné) je zapomínat – a jak nezdravé je to pro duši národa! Kniha zkušeného autora literatury faktu Romana Cílka nás strhujícím, vypravěčským způsobem vrací do poúnorových dob, kdy kralovalo bezpráví. Poodhrnuje oponu času a na konkrétních příbězích, týkajících se v roli obětí především hrdinů předchozího protifašistického odboje a válečného dění, nám přibližuje dobu vykonstruovaných procesů, účelové msty, trýzněním získaných výpovědí, agentů-provokatérů, mocí posedlých jedinců a zlovolných hrátek s lidskými osudy.

Projděte se s námi po Karlově mostě a nechte si povídat o svatých, kteří na vás mlčky shlížejí ze svých kamenných podstavců. V unikátní publikaci "Svatí na Karlově mostě" Jiří Glet sesbíral příběhy vzniku jednotlivých soch i životů svatých, které tyto sochy znázorňují.

Zájem o Ferdinanda Peroutku v posledním roce opět ožil – bohužel v ne zrovna příznivých souvislostech. Pro vytvoření vlastního názoru na osobnost a dílo tohoto novináře je kniha Pavla Kosatíka ideální. Spisovatel, historik a scenárista Pavel Kosatík, který je známý svým nepředsudečným pohledem na novodobou českou historii, vydal na základě několikaletého studia dobových archivů a neznámých Peroutkových textů knihu, která novinářův život do roku 1938 předkládá v novém a překvapivém světle. Spolu s autorovou knihou Ferdinand Peroutka – Pozdější život (1938–1978) tvoří tato kniha ucelenou výpověď o osudech jedné generace demokratů první republiky, „budovatelů státu“

Jaké jsou mýty o sebeobraně a jaká je skutečnost? Přehledná příručka pro laiky, kteří se nevěnují žádnému bojovému umění, a přitom chtějí vědět, jak se ubránit v případě napadení. Dozvíte se, jak útočníci přemýšlejí a pracují, jak je poznat, jak účinně chránit sebe i další osobu, jak zabezpečit dům, jak se ubránit útoku psa, či jak účinně pomoci oběti napadení – a především to, jak se nebezpečným situacím vyhnout. Jiné publikace ukazují, jak bojovat; tato vám ukáže, jak to nepotřebovat!

Nová kniha publicisty Karla Kýra přináší šedesát příběhů z historie, zaměřených především na tajemství, záhady a svědectví zázraků. Dočtete se například o kapucínských katakombách v Palermu, o bílé paní v Hofburgu, jak se stal svatý Zikmund českým patronem, o zázračných obrazech a studánkách či o původu Hitlerova antisemitismu a mysticismu.

V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.

Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer.

(Vyvrhelové a vyvrženci, zhýralci a vrahouni aneb Vyvraždění Adamitů či démonický císařský levoboček a mnohé jiné excesy či úchylky od dobrých mravů v českých dějinách se zvláštním přihlédnutím k jejich zavrženíhodným aktérům i ubohým obětem) České dějiny či historie Českých zemí, to je bezedná pokladnice příběhů. V každém z nich – a to zcela bez výjimky – se ještě dnes dá najít cosi navíc, cosi utajeného či nevyřčeného; vždy je tu „ještě něco“, co nám historici zatajili, ať už z jakýchkoli důvodů. Tato kniha je naopak čtivým a zajímavým podnětem k přemýšlení o věcech i dějích, které zůstaly dosud v obecně známých dějinách skryty, a také návodem k tomu, jak je odhalovat a interpretovat.

Tomáš Holý vstoupil do našich srdcí a stal se legendou dětského herectví. To, že mu nemilosrdný osud dopřál tak krátký čas, v tom – na rozdíl od jiných „legend“ – nehraje žádnou roli. Na jeho neopakovatelným způsobem ztvárněné malé hrdiny bychom nezapomněli, ani kdyby dnes žil šťastně a spokojeně mezi námi (a zřejmě mimo světla ramp, po nichž vlastně nikdy netoužil). Jeho vůbec první biografie nás seznámí s hereckými začátky, zevrubněji se věnuje legendárním snímkům Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny či „šumavské trilogii“

Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem čtenářské veřejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu..

Přemyslovci… Jméno bájného českého rodu zas a znovu rezonuje v našich myslích i srdcích. Dynastie, která se vynořuje z šera českých dějin a po mnoha vzestupech i pádech se stává jedním z nejvýznamnějších stavebních prvků naší historie...

Kniha a výkresová dokumentace ponorek je určena jednak pro širokou veřejnost a jednak pro modeláře. Materiály o ponorkách byly donedávna velmi málo přístupné. To, co bylo dostupné, bylo velmi nepřesné a často záměrně zkreslené, i když se jednalo o velmi staré konstrukce. Nebyly uváděny problémy při vývoji a stavbě, chyby konstrukcí, konstrukční prvky, dějiny té které lodě a další doklady.

aneb Mladí miliardáři internetového věku
V roce 2007 vytvořil jednadvacetiletý David Karp jednoduchý blogovací systém a nazval ho Tumblr. Prostě ho to tak napadlo. O pět let později se Tumblr stal jednou z deseti nejnavštěvovanějších webových stránek na světě, využívalo ho 170 milionů lidí. V roce 2013 ho koupila obří firma Yahoo za víc než miliardu dolarů. Mladík, který ani nedokončil střední školu, z toho získal v přepočtu asi 5,2 miliardy korun. A zdaleka není jediný, komu se něco podobného podařilo.

Kniha Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? je výsledným shrnutím poznatků a vlastních prací autora realizovaných jak v terénu během expedice Titicaca 2004.CZ, tak po návratu do vlasti. K sestavení knihy rovněž využil velmi rozsáhlou literaturu, existující jednak v knižní podobě, jednak na internetu. Kniha bezprostředně navazuje na jeho dosud vydané knihy s touto tematikou, ale liší se od nich zejména kvalitou zpracování grafické dokumentace v barevném provedení. Stejně jako jeho předchozí knihy se zabývá i historicko-topografickým a socioekonomickým popisem jezera a jeho pevninského zázemí a vzhledem k položené otázce, zabývá se i jeho vývojem v pleistocénu a holocénu až do dnešní doby.

Autor knihy se v roce 1967 na základě pozvání Barcelonské univerzity zúčastnil stáže na katedře geologie. Současně na univerzitě absolvoval spolu s manželkou Olgou letní kurz španělštiny, organizovaný pro zájemce z jiných zemí. Během pobytu v Barceloně oba navštívili nejen paměti-hodnosti a zajímavosti města, ale autostopem projeli i rozeklané pobřeží, Costu Bravu a navštívili benediktinský klášter Montserrat. Profesor Arribas zorganizoval pro autora několik odborných exkurzí na přehrady v Katalánsku a v knize jsou komentovány.

Velký zájem o Peru, který se u autora knihy projevoval již od dětských let, ho přivedl ke spoluorganizaci expedice „Titicaca 2004, CZ“, která, kromě přírodovědeckých, topografických a socioekonomických studií, měla podat vizuální svědectví o krajině a člověku v oblasti jezera Titicaca na prahu třetího tisíciletí, zejména o formě života a zvycích místních indiánských komunit. Kniha „Incawasi – sídlo bohů“, je rovněž jedním z výsledků studií realizovaných během expedice Titicaca. Jejich koncepce vycházela ze srovnávacích studií na jiných archeologicky významných lokalitách, které předcházely vlastním pracím realizovaným následně na jezeře Titicaca.

Odborný zájem českých zemí o Latinskou Ameriku má svou staletou tradici. Na jejím počátku stanuly jezuitské misie 17. a 18. století, na které navázal cestovatelský zájem a hospodářská a kulturní spolupráce devatenáctého a dvacátého století. Realizovaný projekt expedice Titicaca.2004.CZ, garantovaný českými odborníky z univerzit a odborných pracovišť, byl přednostně směřován k popisu současného stavu jezera Titicaca, a to v jeho přírodovědném i společenskovědném rozměru.

Kniha Bájné jezero Titicaca popisuje historii a prehistorii osídlení okolí jezera od roku 1200 př. n. l. až do dnešní doby. Zabývá se ale i historií jezera v pleistocénu a holocénu, stavem jezera ke konci doby ledové až do dnešní doby, vlivem tajících ledovců na jezero Titicaca a náhorní plošinu Altiplano, hodnotí ekologické problémy jezera v současnosti. V knize je vyjádřen názor, zda hrozí či nehrozí zánik jezera v důsledku globálního oteplování, dále se autor zabývá otázkou vlivu slunečních skvrn na výšku hladiny v jezeře, hodnotí vliv fenoménu El Niňo na jezerní kotlinu.